(17.30 hodin)
Poslankyně Michaela Šojdrová: Já musím reagovat pouze s faktickou poznámkou na to, že tato vláda je první, které se podařilo od roku 1990 schválit školský zákon nebo zákon pro oblast školství. Byla to vláda Josefa Tošovského v roce 1998 v dubnu, kdy byl schválen zákon č. 111 o vysokých školách, předtím ani žádné soukromé vysoké školy vznikat nemohly. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Pan ministr Zeman se hlásí k reakci. Potom s faktickou poznámkou pan poslanec Ransdorf.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Paní předsedající, já to v tuto chvíli nerad říkám, ale zákon 111 byl z valné části mým dílem ještě v minulém období jako poslanecká iniciativa. (Potlesk části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Faktická poznámka, pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Jako bývalý vysokoškolský učitel chci říci, že jedno z důležitých poslání učitelů vůbec, učitelského stavu, nemůže být naplněno, to znamená, aby fungovali jako kulturotvorná vrstva, vrstva, která udržuje kulturu v této zemi díky svému hmotnému postavení. A mimo jiné je tu ještě jedna důležitá stránka věci. Já vím, že to je dědictví po konzervativně liberálních vládách, ale v podstatě tito lidé byli nuceni ke konformizaci tím, že jim byla odebrána definitiva. Vysokoškolští učitelé přišli během 90. let o definitivu a já jsem očekával od sociálně demokratické vlády, že tuto definitivu vysokoškolským učitelům vrátí. Nestalo se to.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Pan ministr Fencl si myslím nepřeje vystupovat? Jste si tím naprosto jist, pane ministře? Dobře. Pane ministře, když na tom trváte, máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Vážená paní předsedající, ctěná sněmovno. Poněkud z jiného soudku. Myslím si, že by neměla zapadnout informace, kterou považuji za velmi důležitou, a ta zní: české a moravské zemědělství vstalo z mrtvých. A tomu nezabránila ani urputná snaha, destrukční snaha některých politiků a podnikatelů tomu zabránit. Nicméně i já musím konstatovat, že zemědělství není za vodou.
Pozitivní vývoj je obtížný proces, který začal v hluboké ztrátě a má před sebou ještě velmi komplikovanou cestu k prosperitě. Nicméně několik poznámek, kterými doložím své tvrzení.
Poprvé od roku 1990 dosáhli v roce 2000 prvovýrobci v zemědělství viditelného zisku, a to 3,7 miliardy korun, přitom došlo k revitalizaci sektoru a po odlivu dvou třetin zaměstnanců, což představuje 400 tisíc pracovníků, se zemědělství stalo v České republice odvětvím s nejvyšší mírou produktivity práce.
V roce 2001 byl nastoupený trend potvrzen a hospodářský výsledek skončil opět se ziskem, který zatím odhadujeme v úrovni tří až čtyř miliard korun. S nástupem této vlády se podařilo stabilizovat produkční rozměr našeho zemědělství a následující údaje ze zdrojů ČSÚ potvrzují, že souhrnný zemědělský účet ve stálých cenách činil v roce 1998 89,8 miliardy korun, v roce 1999 pak 91,1 miliardy korun a v roce 2000 to bylo 91,4 miliardy koruny.
Pozitivní skutečností je také zvrácení nepříznivého trendu v agrárním zahraničním obchodě. Pasivní saldo pokleslo o 26,6 % z 23 miliard korun na 17,6 miliardy korun. Podařilo se uvolnit obchod s hlavními zemědělskými komoditami, s řepkou, masem, obilovinami, podařilo se stabilizovat trh se všemi hlavními komoditami, tedy s obilím, mlékem, hovězím masem, cukrem a řepkou.
Spokojeni také můžeme být s tím, že se přes nedostatek prostředků v resortním rozpočtu daří realizovat naši agrární koncepci. Zemědělská politika nyní je srozumitelná a průchodná pro všechny formy hospodaření, pro všechny formy podnikání. Je to politika pro venkov, pro zemědělce.
Velmi krátce mi dovolte, abych se dotkl naší připravenosti, tedy připravenosti agrárního sektoru, na vstup do Evropské unie. Je obecně známo, nicméně dovolte, abych zdůraznil, že oblast zemědělství patří u všech čekatelů na členství mezi největší problémy. Myslím si, že v případě České republiky máme důvod k určité sebedůvěře. Pozitivní změny v agrárním sektoru jsou důkazem, že se nám daří naplňovat programové prohlášení vlády, a statistické údaje potvrzují to, co bych mohl nahradit vyjmenováváním splněných úkolů z programového prohlášení vlády.
Zde jsou fakta. Zemědělství v produktivitě práce v České republice představuje 80 % Evropské unie. Průměr produktivity práce celého národního hospodářství ČR je v daný okamžik pouze 58 %. Významně jsme pokročili v úrovni ekologicky obhospodařovaných ploch. Docilujeme v této formě hospodaření už na 5,3 % našeho půdního fondu. Rozměr našeho zemědělství je už delší dobu plně srovnatelný jak s podílem na hrubém domácím produktu, který činí zhruba 1,5 %, tak s podílem pracovníků, který je zhruba 3,4 %.
V souladu s koncepcí agrární politiky také pokračujeme v institucionální reformě, v reformě dotační politiky, v harmonizaci atd. atd. Při tom nelze pochybovat o tom, že při naplnění finančních požadavků vládou schválené agrární koncepce bychom se v procesu přibližování k EU snáze vyrovnali s problematikou, kterou nyní musíme řešit s pomocí návrhu na přechodná období, a podnikatelé - především ve zpracovatelském průmyslu - by nepochybně dosáhli větší konkurenceschopnosti.
Přes občasné výkřiky některých politiků-škarohlídů se nám daří naplňovat agrární koncepci, a to díky součinnosti s Poslaneckou sněmovnou, za aktivní účasti především s většinou členů zemědělského výboru. Jsou příklady, kdy důležité zákonné normy pomohla naplnit právě poslanecké iniciativa. Přijměte za toto upřímný dík.
Naši zemědělci a potravináři jsou krok před vstupem do EU. Devastace českého zemědělství v transformačním období způsobila, že referenční období a výše kvót, s nimiž operuje Evropská komise ve svém návrhu, neodpovídají národním zájmům ČR. Ve vyjednávacím procesu se pokusíme tuto nevýhodu minimalizovat a vyjednat podmínky, za nichž budou naši zemědělci, naši hospodáři, naši podnikatelé konkurenceschopní. Myslím si, že jsme na správné cestě, nicméně i já potvrzuji, že zdaleka nejsme u cíle.
Děkuji za vaši pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Předpokládám, že se hlásí do rozpravy Miloslav Kučera mladší. Udílím mu slovo.
Poslanec Miloslav Kučera ml.: Děkuji za slovo. Paní předsedající, předpokládala jste správně. Skutečně jsem nemohl zůstat chladný k vystoupení pana ministra Fencla.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych se jenom ve stručnosti vyjádřil k předložené zprávě a vůbec ne k ní jako celku, ale jenom k úseku, který se zabývá naším zemědělstvím.
Mám zcela odlišné vnímání pozitivních a negativních hodnot naší společnosti, pozitivních a negativních priorit a potřebných změn pro naše zemědělství a venkov než socialisté.
***