(17.20 hodin)
(pokračuje Jičínský)
A politická stabilita sama o sobě pozitivní hodnotou být nemusí, protože může to být stabilita sil, které se vzájemně drží v šachu a které vytvářejí stav, kdy se nic neděje, kdy vláda nekoná. I to je často spojeno s činností koaličních vlád. Myslím si prostě, že tady je pozitivní to, že politická stabilita umožnila činnost vlády, která byla neobyčejně aktivní, a většina jejích aktivit i v Poslanecké sněmovně získala podporu. I to je pozitivní hodnota.
Předseda vlády zde hovořil o tom, kolik z vládních předloh bylo sněmovnou schváleno, to znamená, kolik získalo většinovou podporu. Nebudu to opakovat, samozřejmě jako právník bych byl radši, kdyby předloh bylo méně, protože to veliké množství zákonů, které jsme projednávali a schválili, skutečně ne vždycky zajišťuje, že ty zákony jsou kvalitní. Ale jsme si vědomi situace, že v zájmu přibližování acquis communautaire bylo nezbytné většinu těchto návrhů zákonů předložit a projednat, často i v časovém presu. Ale i to svědčí o tom, že tato vláda byla neobyčejně aktivní, a i to patří k jejím pozitivním bilancím.
Myslím, že každý bez ohledu na to, jak hodnotí Miloše Zemana, jeho pozitivní a negativní stránky a jejich poměr, že asi každý si je vědom toho, že sotva je v této zemi někdo, kdo by dokázal této vládě dát takovou dynamiku a udržet takovou její výkonnost, jak se tomu stalo. I to je myslím hodno konstatování na závěr tohoto jednání.
Samozřejmě diskuse, která tady o vládním prohlášení proběhne na konci volebního období, už zvláštní význam nemá, protože účet vystaví voliči 14. a 15. června, ale přesto jsem si dovolil vás žádat, abychom věnovali pozornost nejenom tomu, jaká čísla ve zprávě jsou uváděna, ale abychom se zamysleli nad určitým politickým kontextem fungování vlády, ale zároveň i fungování Poslanecké sněmovny, tj. i nás, v tomto téměř již uplynulém volebním období.
(Tleskají poslanci sociální demokracie.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Ke slovu se dále přihlásil ministr školství Eduard Zeman.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, neměl jsem v úmyslu původně rozhojňovat počet těch, kteří zde dnes vystupují, ale paní poslankyně Šojdrová mě tak trochu donutila, abych reagoval. Slova o tom, že "zpráva o školství je pozitivní, přestože...", mě nutí, abych se pokusil něco zrekapitulovat.
Chápu, že školství, které bylo deklarováno prioritou číslo jedna, je určitou napadanou složkou vlády. Zkusme shrnout fakta. Od roku 1990 všem předchozím vládám prošel jediný školský zákon, byl to zákon 564 o státní správě a samosprávě ve školství. Od té doby až do nástupu této vlády žádný jiný návrh zákona, který se týká školství, neprošel. To kritizované ministerstvo školství této vlády předložilo sedm zákonů, šest z nich touto sněmovnou prošlo. Neprošel sedmý zákon, který máme všichni ve své paměti, a také víme, proč neprošel. A nemusím snad připomínat okřídlená slova Marka Bendy o tom, že není důležité, co v zákoně je, ale proč by měl projít menšinové socanské vládě.
Rád bych zde také zmínil to, že od roku 1990 žádná předchozí vláda nepředložila ani jeden materiál, který by se týkal koncepce školství. Tato vláda jich předložila dvanáct. Dvanáct koncepcí, které zahrnují cokoliv od mládeže, sportu, tělovýchovy, vědy, výzkumu až po Bílou knihu. Všechny tyto dokumenty prošly, některé i složitou mezinárodní oponenturou. A zrovna zmíněná Bílá kniha byla uznána všemi politickými stranami tohoto spektra a byla vysoce ceněna i mezinárodně. Nemyslím si, že by v tomto tato vláda měla nějaké resty.
Velmi často je kritizováno, že tato vláda nesplnila své závazky v oblasti školství, pokud jde o ekonomickou stránku. Rád bych zde připomněl, že tato vláda nastupovala se závazkem, že budeme přidávat zhruba 7 miliard ročně. Stručná rekapitulace zní: V době, kdy tato vláda nastupovala, školský rozpočet činil 63 miliardy, v letošním roce včetně toho, co bylo delimitováno na kraje, to znamená 9 miliard, je to 91 miliard. Jinými slovy 4 x 7 = 28 miliard skutečně reálně přibylo. Tato vláda svůj závazek v tomto směru splnila.
Další kritizovaná část je, že na školách se žije špatně, že je nouze atd., že platy učitelů dostatečně nerostou. Rád bych připomenul, že za této vlády platy učitelů reálně vzrostly o 33,4 %. Všude, kamkoliv se podívám, učitelé říkají "ano, není to stále ještě to, co bychom chtěli, ale žádná z předchozích vlád pro nás nikdy v tomto směru neudělala to, co tato vláda". Mohu k tomu připojit, že tato vláda napravila zásahy někdejšího ministra školství Ivana Pilipa, který změnil dost drastickým způsobem úvazky učitelů. My jsme je vrátili na předchozí úroveň.
Slyšel jsem od paní poslankyně Šojdrové, že tato vláda nedokázala vypořádat neuniverzitní vysoké školy nesoukromého typu, tedy veřejné školy. Ano, je to pravda. Je to pravda potud, že tento parlament nebyl ochoten přijmout nový školský zákon, který by to usnadnil, přestože více než rok o tento zákon tady bojujeme. Podle stávající legislativy je velmi obtížné tento krok realizovat. Můžeme být kritizováni, že mezitím vzniklo 24 soukromých vysokých škol. Můžeme za to být kritizováni, můžeme za to být chváleni. Nemyslím si, že by to bylo něco, za co bychom se měli stydět. Tím spíše, že tyto soukromé vysoké školy nemají nárok na žádnou státní dotaci, tedy existují zcela nezávisle na veřejných rozpočtech. Je to tedy rozšíření určité nabídky ve školství, aniž by to zatěžovalo státní rozpočet. Předchozí vlády toto nikdy nezvládly a katastrofální situace, kterou všichni známe zejména ze středního školství, není rozhodně výsledkem této vlády, ale výsledkem vlád předchozích. Jestliže při průměrném populačním ročníku 113 až 118 tisíc, které se pohybují v oblasti středního školství, máme přebytečných 300 tisíc volných míst zejména na soukromých školách, není to vina této vlády, je to vina vlád předchozích. Ty nerespektovaly vývoj demografie, ty umožnily takovouto liberalizaci, takovéto plýtvání prostředků. Já se hlásím k tomu, že jsem se s tímto v mezích možností snažil něco učinit a snažil jsem se školskou síť optimalizovat až do té chvíle, kdy optimalizace musela být zastavena prostě proto, že reforma veřejné správy vyžadovala stopstav, aby střední školství mohlo být předáno krajům.
Rovněž tak kritika, která se velmi zřídka ozývá, že neumožňujeme dostatečný přístup do terciárního vzdělávání, zdaleka není pravdivá. Jestliže dnes vidíme různé billboardy, že je šance studovat až po volbách, což je koaliční billboard, tak na to říkám, že tato vláda slíbila, že do terciéry bude mít přístup k letošnímu roku více než 50 % populačního ročníku. Současná statistika zní 53 %, výhled příští roku 63 %. Domnívám se, že vláda své programové cíle v tomto bohatě splnila.
Děkuji za pozornost. (Potlesk sociální demokracie.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně Šojdrová s faktickou poznámkou.
***