Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(15.10 hodin)
(pokračuje Tůma)

Není podle nás tudíž důvod ani z hlediska finančních toků, proč by koruna měla razantně posilovat.

Všechny tyto argumenty se snažíme říkat i veřejnosti a komunikovat s trhem, protože se domníváme, že je velmi podstatná kvantitativní analýza těchto jevů, a ne jen kvalitativní analýza. Není možné pouze konstatovat "přitékají sem peníze, a proto koruna bude posilovat", je potřebná trochu pečlivější analýza.

Co se týká provozu, nemohu souhlasit s tím, jak dalece jsme neefektivní instituce. Já tady nemám srovnání s resortními ministerstvy, ale mám porovnání nákladů s bankovním sektorem. Pokud přepočteme náklady na zaměstnance v centrální bance, tak za rok 2001 to činilo zhruba 340 tisíc Kč, v bankovním sektoru přes 400 tisíc Kč. To se samozřejmě odráží i v sociálních nákladech, které jsou také vyšší. V nakupovaných výkonech centrální banka nakupovala 370 tisíc Kč na jednoho zaměstnance, bankovní sektor přes 600 tisíc Kč na jednoho zaměstnance. V našem případě jsou vyšší odpisy, v případě komerčních bank je vyšší nájemné. I toto srovnání ukazuje, že se nijak nevymykáme ani z hlediska mzdového, naopak se snažíme držet naši mzdovou úroveň pod komerčním sektorem. Nedomníváme se, že by centrální banka byla komerční institucí, a nedomníváme se ani, že by se ať už náklady na zaměstnance, nebo dalšími náklady měla přiblížit bankovnímu sektoru jako celku.

Nicméně centrální banka má určité specifické náklady, které jsou vyšší než v komerčním sektoru, popř. je komerční sektor vůbec nemá. Mimo jiné jsou to náklady na platební systém, protože centrální banka je odpovědná za provoz clearingu, za provoz platebního systému, centrální banka je odpovědná za distribuci oběživa a rozsah manipulace s oběživem je mnohonásobně větší než manipulace s oběživem na straně komerčních bank. Jak možná víte, v oběhu je zhruba 200 mld. Kč. Aby bylo možno udržet plynulé zásobování oběživem, je třeba držet zásoby zhruba 1 : 1, to znamená, že my v našich trezorech držíme zhruba kolem 200 mld. Kč, což představuje obrovské náklady na manipulaci, které jsou prostě nesrovnatelné s tím, co nese v této oblasti komerční sektor. Každý den stahujeme a dáváme zpátky do oběhu mezi 1 mld. až 3 mld. Kč.

Jestliže přepočítáme náklady na provoz, já se nedomnívám, že náklady kolem 1 mld. až 1,5 mld. Kč jsou nějak mimořádně vysoké. V posledních letech trochu kolísaly, protože docházelo k výkyvům i v důsledku rekonstrukce centrální banky. Samozřejmé je, že během rekonstrukce jsme měli větší náklady na nájemné. V současné době máme větší náklady na odpisy. Opakuji - nedomnívám se, že bychom se nějak vymykali.

Co se týká srovnání klientských operací, tam moje logika by byla úplně opačná, než jak ji prezentoval pan poslanec Payne. Je pravda, že my inkasujeme ztrátu na službách, které poskytujeme státnímu sektoru, státní správě, ale není pravda a nevěřím tomu, že by komerční sektor mohl poskytovat tyto služby levněji. My jsme se nikdy necpali do prostoru, který by mohly vyplnit komerční banky, a rozhodnutí o tom, vybudovat systém, který by podporoval bankovní služby a bankovní potřeby státního sektoru, padlo začátkem 90. let, a to poté, co komerční sektor o to neprojevil zájem.

Zároveň podotýkám, že služby, které poskytujeme, jsou poměrně úzce navázány na fungování státního rozpočtu. Státní rozpočet má on-line informace o tom, jaké jsou toky na účtech státního rozpočtu, aby se mohl operativně rozhodovat o tom, jak optimalizovat finanční toky. V této oblasti pracuje speciální komise Ministerstva financí a centrální banky na tom, aby tento systém byl co nejefektivnější, a nedomnívám se, že by obdobná spolupráce byla možná mezi kteroukoli komerční bankou a státní správou. Zároveň podotýkám, že my nepokrýváme všechny služby veřejného sektoru. Je řada institucí, které jsou napojeny na státní rozpočet a které běžně čerpají služby komerčních bank. Tam, kde náš prostor je, ta přímá vazba na státní rozpočet, to znamená, přes nás tečou peníze, které dále jdou do institucí, které jsou napojeny na státní rozpočet. To, jakým způsobem hospodaří nebo zda tyto instituce mají své další účty u komerčních bank, je samozřejmě jejich věc. Stejně tak municipality mají také své vlastní účty v komerčních bankách a naší zásadou je, že v žádném případě nechceme nikdy dělat komukoliv služby, které by vytlačovaly komerční sektor. Nechceme vytlačovat soukromé aktivity. Děláme jen to, co je nám uloženo zákonem, a to, co děláme pro státní sektor, tam se domnívám, že je naše činnost obtížně zastupitelná.

To, že tam inkasujeme ztrátu, má dva aspekty. Za prvé je to jistá subvence státu, takže se nedomnívám, že by Parlament mohl něco namítat proti tomu, že svým způsobem dotujeme státní rozpočet. Pokud by měl platit plné náklady, ať už by je poskytoval kdokoliv, tak by náklady byly určitě vyšší. Za druhé, my tím, že má u nás státní rozpočet uloženy peníze, tak vlastně stahujeme tuto likviditu z trhu a neneseme na ni další náklady, jako kdybychom ji stahovali od komerčních bank, což tyto náklady poněkud snižuje.

Nedomnívám se, že v těch činnostech, které děláme, by nás komerční banky mohly plně zastoupit. Pokud by nicméně k nějakému takovému rozhodnutí došlo, my s tím nemáme nejmenší problém, ale o něčem takovém Ministerstvo financí ani neuvažuje. Byly určité úvahy o tom, že by Ministerstvo financí založilo státní pokladnu, ale nedomnívám se, že je to téma dne. V současné době je zainvestován určitý systém a myslím, že je oboustranným zájmem Ministerstva financí i České národní banky, aby ten systém fungoval co nejefektivněji a aby ani na straně centrální banky, ani na straně státního rozpočtu nedocházelo k vynakládání zbytečných nákladů.

Doufám, že jsem pokryl otázky tak, jak jsem si je zapsal. Pokud budou nějaké doplňující otázky, rád se pokusím je zodpovědět. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane guvernére. Kdo se dále hlásí do všeobecné rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, všeobecnou rozpravu končím a otevírám podrobnou rozpravu.

Usnesení k Roční zprávě o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2001 nám bylo rozdáno jako usnesení rozpočtového výboru č. 626, takže k tomuto usnesení otevírám podrobnou rozpravu. Nikdo se nehlásí, takže podrobnou rozpravu končím.

Myslím, že pan guvernér ve svém vystoupení předběhl závěrečná slova. Táži se pana zpravodaje, zda hodlá vystoupit. Nehodlá.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení. Já se pokusím svolat poslance do Poslanecké sněmovny.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna podle § 47 odst. 7 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, bere na vědomí Roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2001."

Pro jistotu vás všechny odhlásím a žádám vás o novou registraci.

Budeme hlasovat o usnesení.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 272 z přítomných 132 poslanců hlasovalo 115 pro, 3 proti. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s usnesením byl vysloven souhlas.

Děkuji panu guvernérovi Zdeňku Tůmovi i zpravodaji Martinu Kocourkovi. Končím projednávání bodu 91.

Přistoupíme k projednávání bodu

***