(14.40 hodin)
(pokračuje Brožík)
Je to vlastně pozměňovací návrh pana poslance Exnera k návrhu usnesení petičního výboru.
Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Chci jen připomenout, že jsem také navrhl, aby slovo "informaci" se změnilo za slova "souhrnnou zprávu", neboť to, co projednáváme, se jmenuje souhrnná zpráva, nikoli informace, takže to je sice jen legislativně technická, ale domnívám se, že bychom neměli schválit něco jiného, než projednáváme. Tedy vzít na vědomí.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Takže to je vlastně oprava usnesení.
Pokud tedy pan zpravodaj a všichni zde přítomní nebudou mít námitky, necháme hlasovat nejprve o I.: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Souhrnnou zprávu veřejného ochránce práv o činnosti za rok 2001." To bude římská jedna.
Římská dvě bude onen návrh projednání a zvážení vlády České republiky z těchto závěrů. Tento text nemám před sebou, má ho pan zpravodaj.
Nejprve budeme hlasovat o I. Všechny vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Je nám všem jasné, o čem budeme hlasovat?
Zahajuji hlasování a táží se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 269 z přítomných 137 poslanců pro 126, proti 6. Návrh byl přijat.
Nyní, pane kolego, II. Požádal bych vás o jeho přečtení.
Poslanec František Pejřil: "II. doporučuje vládě České republiky projednat Souhrnnou zprávu veřejného ochránce práv o činnosti za rok 2001 a zvážit využití podnětů v ní obsažených."
Místopředseda PSP František Brožík: Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 270 z přítomných 140 poslanců pro 119, proti 6. I tento návrh byl přijat.
Nyní mi nezbývá nic jiného, než nechat hlasovat o usnesení jako o celku, protože se skládá ze dvou částí.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s celým usnesením o souhrnné zprávě veřejného ochránce práv, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 271 z přítomných 140 poslanců pro 125, proti 6. Návrh byl přijat. Konstatuji, že usnesení bylo přijato.
Děkuji veřejnému ochránci práv panu dr. Motejlovi i zpravodaji Františku Pejřilovi. Končím projednávání bodu č. 98.
Jedno technické sdělení. Paní poslankyně Dundáčková pro odpolední jednání má náhradní kartu č. 21, protože ji někde při obědě snědla.
Budeme pokračovat bodem
91.
Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2001
Vítám mezi námi guvernéra České národní banky pana Tůmu.
Česká národní banka nám tuto zprávu předložila v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zprávu projednal rozpočtový výbor na své 58. schůzi dne 10. dubna t. r. a přijal usnesení č. 626, které vám bylo rozdáno.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jako zpravodaj k Roční zprávě o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2001 zrekapituloval, že Česká národní banka vykázala za rok 2001 ztrátu v celkové výši 28 mld. 628 mil Kč. Tato ztráta vyplynula zejména ze zhodnocování kursu koruny, který má na hospodaření ČNB zásadní vliv. Výsledek hospodaření byl pak kromě dopadu kursových rozdílů významnou měrou ovlivněn i realizovanými měnově politickými opatřeními ČNB a rovněž vývojem úrokových sazeb na mezinárodních finančních trzích.
Ve vnitřním hospodaření, tj. v oblasti všeobecných provozních nákladů a oblasti investic a zásob, postupovala ČNB v návaznosti na stanovený rozpočet. Rozsah realizovaných výdajů na pořízení majetku, které souvisely s vlastním provozem, byl v roce 2001 o zhruba 57 % nižší než v roce 2000. Toto snížení bylo způsobeno zejména ukončením prací na rekonstrukci budov ústředí České národní banky v Praze 1, nicméně i objem výdajů, které přímo nesouvisely s rekonstrukcí budov, byl výrazně nižší než v roce 2000. To souviselo jednak s odložením realizace některých akcí do dalších let a jednak také s postupem ČNB při zefektivňování výdajů na provoz banky.
Koncem roku 2001 a s účinností od 1. ledna 2002 vstoupila v platnost nová organizační struktura ČNB. Jejím cílem je realizace změny stylu řízení, zejména úprava ve vymezení příslušných kompetencí bankovní rady a výkonného managementu.
V návaznosti na toto mé shrnutí bych vás rád seznámil s usnesením rozpočtového výboru č. 626 z 58. schůze ze dne 10. dubna 2002, kde rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna podle § 47 odst. 7 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, bere na vědomí Roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2001."
Tolik na úvod.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Táži se i pana guvernéra, zda hodlá vystoupit. Zatím nemá potřebu, takže se hlásí pan poslanec Jiří Payne.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená sněmovno, ve zprávě, kterou nám Česká národní banka předkládá, se dovídáme, že v podstatě veškeré závazky, které má ČNB vůči tuzemským bankám, jsou uloženy v zahraničních aktivech. Tak já alespoň rozumím grafickému znázornění a tabulkám, které jsou tam uvedeny. Stručně řečeno, znamená to, že ČNB stahuje koruny z českých finančních úřadů a ukládá je v zahraničí. V podstatě 80 %, a možná, že ještě více, to se nedá ze zprávy přesně vyčíst, aktiv ČNB je uloženo za hranicemi České republiky.
Měl bych jeden dotaz na pan guvernéra: jestli to nemůže být jedna z příčin, proč jsou u nás tak velmi nedostupné úvěrové peníze.
Za druhé bych se chtěl zeptat, co takováto politika, že veškerá aktiva ukládáme v zahraničí, způsobí v situaci, kdy koruna nám za poslední rok výrazně posiluje. Ve své podstatě, když se pokusíme toto odhadnout a přepočítat, objem aktiv, která má ČNB uložena v zahraničí, a aktiva vznikla tím, že se nějaké finanční prostředky v korunách převedly na zahraniční měnu a za měnu tam byly nakoupeny buďto nějaké obligace, jiná aktiva nebo případně i nemovitosti. Když by ČNB potřebovala tato aktiva dostat zpět do České republiky, tak by musela tyto věci prodávat, získala by za ně dolary nebo eura a ty by potom musela převádět na korunu, a celková ztráta, kterou Česká národní banka za poslední rok vlastně utrpěla, by se dala odhadnout na 40 mld. korun, což je částka velmi nezanedbatelná, a já se domnívám, že by stálo za vysvětlení, kdyby nám guvernér vysvětlil, kam se 40 mld. podělo.
***