(10.40 hodin)
(pokračuje Tvrdík)
Předpokládáme, že současná analýza aliance povede k efektivnější uspořádanosti angažovanosti aliance na Balkáně. Kromě vyčlenění finančních prostředků na projekty zaměřené na obnovu hospodářského života a infrastruktury realizované v rámci Paktu stability zůstává vojenská účast České republiky v operacích pod vedením aliance efektivním prostředkem realizace bezpečnostních zájmů České republiky v jihovýchodní Evropě.
Žádám vás o vzetí uvedeného hodnocení na vědomí a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Tento sněmovní tisk projednal výbor pro obranu a bezpečnost, jehož usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1287/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Miloš Titz.
Poslanec Miloš Titz: Pane předsedající, členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro obranu a bezpečnost projednal sněmovní tisk 1287 a po jeho odůvodnění zástupcem Ministerstva obrany a vedené rozpravě doporučuje ústy zpravodaje, aby Poslanecká sněmovna přijala vyhodnocení nasazení jednotek armády České republiky v mezinárodních mírových operacích SFOR na území Bosny a Hercegoviny, KFOR na území Svazové republiky Jugoslávie v provincii Kosovo a FYROM na území bývalé jugoslávské republiky Makedonie v tom znění, jak je ve sněmovním tisku 1287/1.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, proto ji končím.
Přistoupíme k podrobné rozpravě, do které se také nikdo nehlásí, proto ji končím.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí vyhodnocení nasazení jednotek armády České republiky v mezinárodních mírových operacích JOINT FORGE na území Bosny a Hercegoviny, JOINT GUARDIAN na území Svazové republiky Jugoslávie, provincie Kosovo, a ESSENTIAL HARVEST na území Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za období červen až prosinec 2001."
Zahájil jsem hlasování číslo 256. Ptám se, kdo je pro přijetí tohoto návrhu usnesení. Omlouvám se, končím toto hlasování a prohlašuji je za zmatečné. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami. Prosím ještě sedm kolegů, kdyby mohli přijít do sněmovny, resp. ti, kteří jsou zde přítomni, aby se zaregistrovali svými identifikačními kartami.
Teď jsem zahájil hlasování číslo 257. Kdo je pro přednesený návrh usnesení? Kdo je proti?
Z přítomných 78 pro návrh 63, proti 8. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.
Dalším bodem je bod číslo 96, kterým je
96.
Zpráva o stavu vysílání a činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
za období 1. 1. 2001 - 31. 12. 2001
/sněmovní tisk 1272/
Předloženou zprávu projednal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky. Jejich usnesení byla rozdána jako sněmovní tisky 1272/1, resp. 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru i stálé komise poslanec Miloslav Kučera starší.
Pane poslanče Kühnle, prosím, běžte bavit členy vlády někam jinam.
Poslanec Miloslav Kučera st.: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Jak už jste slyšeli, jak výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, tak stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky projednaly sněmovní tisk č. 1272, tj. zprávu o stavu vysílání a činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za rok 2001. Vy jste dostali písemně na stůl výsledek tohoto jednání, ve kterém se hovoří o tom, že jak výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, tak stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky vyslovují souhlas s předloženou zprávou o stavu vysílání a činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za období od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2001 a doporučují Poslanecké sněmovně vyslovit s touto zprávou souhlas, resp. zprávu schválit.
S ohledem na to, že zpráva o stavu vysílání a činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání bývá obvykle zprávou, okolo které ve sněmovně jsou určité diskuse, považuji za svoji zpravodajskou povinnost neomezit se jenom na to strohé konstatování, ale připojit ještě zpravodajskou informaci, abyste věděli, o čem oba dva orgány sněmovny jednaly.
Shodli jsme se na tom, že tato zpráva má sice zdánlivě tvar materiálu, na který jsme byli zvyklí z předešlých let, ale obsahově se od něj výrazně liší, jak je patrno z úvodu této zprávy na straně 7. Tato zpráva je totiž první výroční zprávou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vypracovanou podle nároků nového zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání č. 231/2001 Sb., a proto musí být odlišná od osvědčené a pozitivně přijímané podoby zpráv uplynulých dvou let.
Nejde však jen o to, že v roce 2001 pracovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v režimu dvou zákonů, Rada také velmi správně uvádí, že tento rok byl rokem nedramatičtějším a nejbohatším na události v mediální oblasti v dosavadní historii rady. Především šlo o stávku v České televizi. Dále o spor nového držitele IPB, tj. ČSOB, s vlastníky společnosti FTV Premiéra, kteří provozují TV Prima, o arbitráž Ronalda Laudera, resp. společnosti CME proti České republice ve věci TV Nova i o krizi lokální TV3, kterou někteří známe pod názvem Galaxie. V oblasti rozhlasového vysílání to pak byla především nová zákonná povinnost zajišťovat vysílání pro nově vzniklé kraje, změny ve vysílání stanice ČRo 6 Rádio Svobodná Evropa a konečně také postoje Českého rozhlasu v období stávky v České televizi.
Svoje stanoviska k jednotlivým kauzám Rada pro rozhlasové a televizní vysílání podrobně vysvětluje v kapitole 3, stránkách 77 až 107 této zprávy, tedy na 30 stranách. Za podstatné považuji konstatování, že se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodla ponechat veškeré politické diskuse politikům a vycházela pouze z pravomocí vyplývajících ze zákona o Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Do jaké míry se jí to podařilo, již bylo a jistě ještě bude předmětem řady sporů. Záleží totiž především na tom, jak si kdo vykládá výše zmíněný zákon - povinnosti, postavení a možnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, z čehož logicky také vyplývá na názor na to, jak Rada pro rozhlasové a televizní vysílání plní svoje povinnosti, resp. jak by je měla podle názoru jednotlivého politika, případně politiků plnit.
To je ovšem značně závislé právě na tom, jaký politický názor, případně stranu, ten který politik reprezentuje. Proto jsme byli v průběhu roku také několikrát svědky pokusů takzvaně volat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání k odpovědnosti a předkládat Poslanecké sněmovně průběžné zprávy o tom, jak Rada pro rozhlasové a televizní vysílání plní nebo neplní své povinnosti, za co je či není zodpovědná, co svým - v závorce - nezodpovědným jednáním způsobila atd.
***