(17.40 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Mám na mysli například zákony o zadávání veřejných zakázek, o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, o působnosti orgánů ČR ve věci převodu majetku státu, o Fondu národního majetku, a o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. V oblasti veřejných zakázek se podařilo upravit zákonem závazný postup zadavatelů, veřejnou soutěž dle obchodního zákoníku, ale i způsob dohledu nad dodržováním tohoto zákona takovým způsobem, že proti nám a proti fungování v této oblasti, mám na mysli Ministerstvo financí, nevznesl ani NKÚ, ani ÚOHS žádnou výhradu.
Nechci zde uvádět případy úspěšných privatizačních projektů, kterých je celá řada a na kterých se podílela tato vláda, a nebudu se šířit také o přínosu zahraničního kapitálu a investic. Chci jenom upozornit, že byly v této věci dodrženy platné zákony.
Exkluzivitu ve vztahu k investorům lze chápat, a i já ji dovedu pochopit, pouze v situaci, kdy vláda je vystavena řešení velmi naléhavé situace, která vznikla nějakou mimořádnou událostí, případně nedostatečně řešenými problémy v minulosti, které eskalují, a blíží se nebezpečí zhroucení, například celého odvětví nebo ohrožení stability regionu širšího území. To byla například otázka řešení situace v bývalé Investiční a Poštovní bance. Ale do jisté míry je to i otázka, kterou zmínil pan místopředseda Langer, která se týká ocelářského průmyslu.
Vláda učinila rozhodnutí svým usnesením č. 131 ze dne 4. února 2002, kterým udělila holandské firmě LNM Holdings NV výhradní právo jednání o věci vstupu této firmy do společnosti Nová huť, a. s. Shodou okolností několik dní předtím jsem byl na půdě této sněmovny interpelován poslancem Karlem Vymětalem, který kritizoval vládu za nerozhodnost a liknavost v otázce řešení hospodářské situace tohoto podniku, tedy Nové huti Ostrava, a přednesl zde dramatickou vizi totálního kolapsu celého ocelářského průmyslu, zejména v ostravském regionu.
Ve své odpovědi jsem tehdy seznámil pana poslance a Poslaneckou sněmovnu se složitostí problematiky restrukturalizace českého hutnictví v současné fázi, ale i s tím, že vláda si je velmi dobře vědoma kritické a napjaté situace, která v této oblasti panuje.
Skutečností bylo, že vláda v srpnu roku 2001 přijala program restrukturalizace českého ocelářského průmyslu a od té doby vedla řadu jednání s potenciálními zahraničními investory, kteří projevovali hypoteticky podmíněný zájem o vstup do českých ocelářských firem. Přes veškeré urgence a opakovaná jednání však od nich nikdy nepřišly konkrétní nabídky, které by prokazovaly finanční zázemí potřebné pro ozdravění ocelářských společností, které bude nezbytným krokem restrukturalizačního a privatizačního procesu.
Vláda tehdy čelila reálné hrozbě vážného narušení sociální situace v příslušném regionu, kde je tato výroba koncentrována. Odbory hrozily, ale i zahájily určité protestní akce a domáhaly se samy urychlování privatizačního postupu, dokonce s určitým tlakem na výběr jedné konkrétní poradenské firmy. O vstupu reálného investora do Nové huti pochybovaly i orgány Evropské komise, kterým jsme opakovaně předložili námi navržený a schválený program restrukturalizace tohoto průmyslu. Dořešením věcné a finanční restrukturalizace tohoto odvětví podmiňovala Evropská komise a podmiňuje souhlas s prodloužením výjimky z poskytování veřejné podpory pro toto citlivé odvětví a následně uzavření kapitoly o vyjednávání kapitoly hospodářská soutěž. Toto je, jak známo, dodnes otevřená záležitost a jeden z nejtěžších bodů našich vyjednávání s EU. Mimochodem je to bod, který navazuje na to, že ona výjimka už dávno uplynula před nástupem současné vlády.
Jediný investor, který se v té době obrátil na vládu s konkrétním a argumentačně, věcně konzistentním návrhem, ale i finančně podloženým zájmem o vstup do Nové huti, byla právě zmiňovaná holandská společnost LNM Holdings NV. Její součástí je i jeden z největších ocelářských podniků na světě - společnost Ispat. Skupina přišla s nabídkou, která byla podmíněna tím, že jí bude umožněno exkluzivně vyjednávat s českou vládou o podmínkách vstupu do společnosti Nová huť alespoň v období nadcházejícího měsíce a půl, který tehdy byl před námi, a proto vláda nakonec souhlasila s tím, že udělí této společnosti právo exkluzivně vyjednávat, to znamená, že nebude v tu dobu vyjednávat s ostatními zájemci, a tak, aby společnost LNM Holdings NV mohla připravit konkrétní nabídku a představu o vstupu do společnosti Nová huť, ale i do celého ocelářského průmyslu.
Tento požadavek byl logicky podmíněn potřebou provést hloubkovou kontrolu ve firmě, shromáždit všechny potřebné informace, navázat kontakty a získat předběžné dohody s celou řadou věřitelů, kteří jsou v tomto případě zainteresováni, protože příslušná česká společnost má velké závazky ve vztahu k věřitelům, a to jak domácím, tak i zahraničním.
Vláda tedy nakonec tomuto požadavku vyhověla. Chci zdůraznit, že toto výhradní právo, tato exkluzivita, se vztahuje pouze a jenom na přípravu nabídky tohoto investora, nikoliv na vlastní prodej akciového podílu v Nové huti. Vláda udělila v situaci, kterou jsem popsal, v nestandardní situaci, právo této firmě připravit nabídku. Pokud nabídnuté podmínky pro nás nebudou přijatelné, tak je zřejmé, že tento privatizační projekt nebude úspěšně proveden s tímto zájemcem do konce a bude znovu otevřen pro všechny ostatní.
Proto mi také dovolte se vyjádřit k otázce, kterou položil pan místopředseda sněmovny.
Pokud by prodej společnosti Nová huť spočíval pouze v tom, že budou aktiva této firmy převedena za 1 Kč nebo symbolicky 1 USD, jak bylo zmíněno, tak bych to nepovažoval za úspěšný prodej. Nicméně nabídka společnosti, tak jak je zatím známa v té předběžné podobě, která zdaleka nebyla dojednána s českou vládou, neobsahuje pouze tu část, kde se skutečně navrhuje převést určitou část aktiv společnosti, resp. kapitalizovaných pohledávek České konsolidační agentury, za symbolickou cenu, ale obsahuje celou řadu dalších oblastí. Obsahuje závazný příslib investora na kapitálový vstup do společnosti ve výši cca 25 mil. USD, závazný příslib na další investice v následujících letech cca 150 mil. USD.
***