PČR, PS 1998-2002, 49. schůze, část 183 (2. 5. 2002)

Čtvrtek 2. května 2002

(16.20 hodin)
(pokračuje Křeček)

Ale u pěstouna, který nevytváří rodinu, kde není předstíráno, kde není vytvářena fikce rodiny, kde pěstoun má zcela jinou funkci, kde to není stabilní opatření, kde to je proměnné nebo jen dočasné, je změna jména velmi neobvyklá a já bych před tímto postupem si dovolil vyjádřit určitou pochybnost.

Na druhé straně je pravda, že o tom bude rozhodovat soud, takže soud zváží, jestli je to v konkrétním případě vhodné, nebo nikoli, ale v každém případě požádám, až budu doporučovat proceduru, aby o tomto zákoně z pozměňovacích návrhů poslankyně Dundáčkové se hlasovalo zvlášť.

Děkuji.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan místopředseda vlády Vladimír Špidla.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Dámy a pánové, bohužel návrhy, které předkládá paní poslankyně Dundáčková, do jinak řekl bych poměrně propracované a jednoduché novely, jsou návrhy, které jsou velmi zásadní, a dovolte mi, abych se některými z nich zabýval a odůvodnil, proč je nesprávné je přijmout.

K bodu B3 musím sdělit, že smyslem stávající právní úpravy je umožnit, aby v co nejkratší době po narození dítěte bylo zahájeno řízení o náhradní rodinné péči v případě, že rodič již před narozením nebo krátce po narození dítěte sděloval, že dítě nechce, nebo projevil svou vůli tím, že o dítě neprojevoval vůbec žádný zájem. V takových případech ani nedojde k navázání citové vazby mezi rodičem a dítětem. Ustanovení § 68 odst. 1 dosud rozlišuje péči o dítě po celou dobu výkonu rodičovských práv a péči o dítě do dvou měsíců po narození. Z toho vyplývá i různá doba, která je považována za potřebnou, aby bylo možno odpovědně posoudit, zda rodiče zájem o dítě neprojevují, i rozlišení opravdového zájmu a žádného zájmu. Vypuštění slov "po narození dítěte" ve druhém odstavci by vedlo k aplikačním nejasnostem v tom, jaká doba je kdy rozhodná, kdy jde o opravdový zájem a kdy žádný zájem není. Přitom dvouměsíční lhůtu počítanou kdykoli v životě dítěte a rodiče k přijímání takovéhoto zásadního opatření, jako je adopce dítěte, považuji za příliš krátkou a považuji ji za velmi ostrý zásah do rodičovského práva.

K bodu B4. Nově vložený § 68c by měl umožnit svěření dítěte do tzv. zatímní péče fyzické osoby. Pojem "zatímní péče" zákon o rodině nezná, bylo by nezbytné tento pojem vymezit zejména k § 69 zákona o rodině. Navrhovaná právní úprava by způsobila nepřípustnou právní nejistotu v postavení žadatelů o osvojení, zejména dítěte, spočívající v tom, že výsledek soudního řízení nelze v okamžiku zahájení řízení předvídat. Navíc v průběhu dalšího řízení o osvojení, které se může protahovat, dojde k navázání citových vazeb a jejich přerušení v důsledku konečného rozhodnutí soudu bude mít závažné důsledky pro další duševní a citový život dítěte.

Navrhovaná právní úprava spolu s návrhem § 44 odst. 2, návrh uvedený pod bodem B1 by vytvořil prostor pro neadekvátní omezování rodičovské odpovědnosti v rozporu s ústavními právy rodičů. Je třeba též zdůraznit, že navržená úprava odst. 1 b) je v rozporu s Evropskou úmluvou o osvojení, kterou Česká republika ratifikovala v roce 2000. I zde platí, že by měla procesní důsledky, které v návrhu nejsou zmíněny. Je třeba opět zdůraznit, že oddělení dítěte od rodičů může ve smyslu Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o právech dítěte rozhodnout jen soud, jak to konstatoval v roce 1995 Ústavní soud ve svém nálezu č. 72/1995.

Dovolte mi, abych shrnul. Přijetí navrhované právní úpravy by mohlo vést k nekontrolovatelným manipulacím s dětmi a často bezdůvodnému omezení rodičovské odpovědnosti. Jsem přesvědčen, že bychom se dostali až na práh toho, co bych nazval obchodem s dětmi. Mimoto je právní úprava z legislativního hlediska nepřesná, vyvolávala by vážné výkladové pochybnosti a není provázána s navazujícími právními úpravami, zejména se zákonem 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, který určuje působnost jednotlivých orgánů sociálně-právní ochrany dětí.

Z uvedených důvodů, dámy a pánové, velmi důrazně doporučuji pozměňovací návrhy pod body B1 až B4 odmítnout.

Děkuji vám.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Požádám pana zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou.

Poslanec Stanislav Křeček: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, po vystoupení pana místopředsedy vlády doporučuji, abychom hlasovali takto:

Nejprve o pozměňovacím návrhu pod písm. A, který je pozměňovacím návrhem obsaženým v usnesení petičního výboru, čili je to komplexní pozměňovací návrh k původnímu návrhu hlavního města Prahy. Potom bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích pod písm. B paní kolegyně Dundáčkové po jednotlivých bodech, tzn. B1, B2, B3 a B4 zvlášť.

Místopředseda PSP František Brožík: Ano, děkuji, pane poslanče. Myslím si, že to je jednoduchá procedura. Máme před sebou pět hlasování, takže není třeba toto zvlášť odsouhlasovat.

Všechny vás odhlašuji a žádám vás o novou registraci. Budeme se postupně vypořádávat s těmito pozměňovacími návrhy.

Nejprve budeme hlasovat o celém návrhu pod písm. A, což je návrh petičního výboru. Stanovisko zpravodaje souhlasné, navrhovatele souhlasné.