(Jednání pokračovalo v 10.22 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Prosím pana místopředsedu vlády, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Chci se zeptat, zda je přítomen pan poslanec Hofman, protože předsedající nedostal žádnou řádnou omluvu, která by ospravedlňovala jeho neúčast na jednání sněmovny.
Pan poslanec Škromach vystoupí tedy proti rozhodnutí organizačního výboru jako zastupující zpravodaj. Nicméně znovu konstatuji na mikrofon, že pan poslanec Hofman byl určen organizačním výborem jako zpravodaj pro prvé čtení tohoto návrhu zákona a že zde v tuto chvíli není a že předsedajícímu nebyla doručena žádná řádná omluvenka.
Máte slovo.
Poslanec Zdeněk Škromach: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte, abych převzal roli zpravodaje alespoň jako předseda příslušného výboru, protože pokud jde o poslance Hofmana, není jisté, kde je, ale každopádně není na kandidátce, čili nevede volební kampaň.
Úvodem je třeba uvést, že požadavky České správy sociálního zabezpečení vyplývají z potřeb, které jsou dány samotným plněním jejích úkolů, především vlastní meritorní činností. V této souvislosti se tyto požadavky opírají o celou hmotně právní i procesní úpravu nemocenského a důchodového pojištění, jejichž praktická realizace není možná bez znalosti určitých konkrétních údajů, které se týkají pojištěnců, resp. účastníků řízení.
Meritorní agendou je pak třeba rozumět veškeré činnosti směřující k naplnění věcné působnosti České správy sociálního zabezpečení, tedy nejen vlastní rozhodovací proces, ale také všechny aktivity, které jsou předpokladem věcně správné interpretace a aplikace práva a faktické realizace dávkových nároků. Jedná se především o vedení evidenčního materiálu pojištěnců, výplatu důchodových dávek, poskytování nemocenských dávek, sběr pojistného, evidence práce neschopných, kontrolní činnosti apod.
Vzhledem k velmi obecnému ustanovení § 8 odst. 1 o poskytování osobního údajů z informačního systému zákona č. 133/2000 Sb. je Česká správa sociálního zabezpečení toho názoru, že stanovením taxativního výčtu údajů, které může z tohoto systému získat, do novely zákona č. 582/1991 Sb. bude zcela přesně a srozumitelně deklarováno, jaké údaje jsou k jakému účelu používány a za jaké údaje nese z hlediska jejich ochrany Česká správa sociálního zabezpečení odpovědnost.
Uvedený taxativní výčet dle mého názoru zcela koresponduje se záměrem zákonodárce uvedeným v důvodové zprávě k zákonu č. 133/2000 Sb., kde uvádí, že výdej údajů z informačního systému důsledně respektuje právo obyvatele na ochranu jeho osobních údajů a dodržování zásad stanovených základní listinou práv a svobod. A dále, že výdej údajů oprávněných subjektů je oprávněn na základě zvláštních právních předpisů, v nichž je oprávnění a rozsah potřebných údajů k plnění úkolu stanoven.
Současně připomínám, že poskytování údajů z informačního systému pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti orgánům sociálního zabezpečení bylo ministerstvům a okresním úřadům výslovně uloženo § 22 zákona č. 133/2000 Sb. do 31. 12. 2001. Tento termín byl stanoven v souladu s předpokládaným přijetím zákona o Sociální pojišťovně, který měl nabýt účinnosti dnem 1. 1. 2002.
Přijetím tohoto zákona by poskytování těchto údajů orgánům sociálního zabezpečení bylo uloženo i nadále. Pro výkon činnosti České správy sociálního zabezpečení se nositel pojištění neobejde bez znalosti určitých osobních údajů týkajících se účastníka řízení, které vedou k jeho identifikaci. Jde o údaje, jejichž poskytování není třeba zvláště zdůvodňovat. To je jméno, příjmení, popř. jejich změnu, rodné příjmení, pohlaví a jeho změnu - ovlivňuje např. stanovení důchodového věku. Datum narození, rodné číslo - v současné době je na rozlišovacím znaku rodného čísla plně závislá v zásadě celá meritorní činnost České správy sociálního zabezpečení, např. evidence OSVČ, evidence pojištěnců a plátců pojistného, fyzických osob, evidence důchodů. Datum, místo a okres úmrtí, u občana, který zemřel v cizině, pouze stát úmrtí.
Dále jde o údaje, které potřebuje Česká správa sociálního zabezpečení ke své činnosti. To je např. obec a okres narození, u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození. Důvodem jsou případy, kdy jsou evidovány dvě osoby se stejným jménem, příjmením, datem narození, které je možné odlišit jen za použití údaje místa narození.
Státní občanství - důvodem je evidence pojištěnců cizinců a perspektivně bude tento údaj potřebný v souvislosti se standardy Evropské unie v budovaném souboru kont pojištěnců. V určitých případech má skutečnost, zda je zaměstnanec občanem České republiky, vliv na to, zda je účasten nemocenského pojištění.
Dále adresu místa trvalého pobytu včetně předchozích adres místa trvalého pobytu. Důvodem je zajištění kontaktu s klientem pro účely jednání, došetřování do pojištění, doručení rozhodnutí a zejména pro zajištění výplaty důchodů, případně dalších dávek, pro účely vymáhání dlužného pojistného.
Tento údaj také předpokládá výše zmíněný soubor kont pojištěnců. V řadě případů místo trvalého pobytu osoby určuje, která okresní správa sociálního zabezpečení je pro ni místně příslušná.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane předsedo výboru, promiňte. Já poprosím všechny kolegy, kteří si ještě neuvědomili, že jsou z prostoru náměstí, kde prováděli agitaci, nebo prostoru pod rozkvetlými stromy, kde se líbali, zpátky ve sněmovně, a prosím je tedy o klid v sále.
Prosím trojici kolegů z koalice, kteří nevím, co dělali včera, jestli první, nebo druhé, aby zaujali svá místa nebo se přesunuli mimo jednací sál.
Prosím, pane poslanče, pokračujte.
Poslanec Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedající. Je to o něco přece jen méně hlučné.
Počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu. Údaj důležitý pro evidenci pojištěnců cizinců. V určitých případech má skutečnost, zda zaměstnanec má trvalý pobyt na území České republiky, vliv na to, zda je účasten nemocenského pojištění.
Výše uvedený výčet poskytovaných údajů je ovšem nutno považovat za základní. K tomu jsou ještě další údaje, které je nutné zohlednit.
***