(9.10 hodin)
(pokračuje Brožík)
Na žádost klubu KSU-ČSL pětiminutová přestávka.
(Jednání přerušeno do 9.15 hodin.)
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pan poslanec Grůza se dostavil k jednání sněmovny.
Ještě technickou poznámku: pan poslanec Laštůvka má náhradní kartu č. 12.
Nyní již požádám zpravodaje zemědělského výboru pana Jana Grůzu o zpravodajskou zprávu k projednávanému bodu.
Poslanec Jan Grůza: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se všem za zdržení.
Zemědělský výbor na své 56. schůzi dne 9. ledna 2002 přijal usnesení, ve kterém doporučil Poslanecké sněmovně návrh poslanců Ladislava Skopala a dalších, kterým se mění zákon o ochraně hospodářské soutěže, a změnu některých zákonů schválit bez pozměňovacích návrhů. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Jako první navrhovatel kolega Skopal.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, pane předsedající. Navrhuji jednu změnu. Je to u článku 2 - Účinnost, kde by bylo: Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Je obecná rozprava. Teď se hlásí pan poslanec Jaroslav Plachý.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych jako zpravodaj hospodářského výboru uvedl pro vaši informaci stanovisko dozorového orgánu v oblasti hospodářské soutěže, kterým je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Novelizace zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, která by kodifikovala institut ekonomické závislosti jako potenciálního soukromoprávního deliktu do veřejnoprávní normy, je zcela nepřijatelná, neboť přijetí takové novely by zásadním způsobem narušilo systematiku českého právního řádu, zejména dosud konzistentní systematiku rozlišení protisoutěžních deliktů na soukromoprávní a veřejnoprávní.
Z předloženého návrhu novelizace nevyplývá, z jakého důvodu je dovozována nezbytnost takového legislativního zákroku, kde návrh neobsahuje jasné a transparentní argumenty, na základě kterých si lze učinit o této skutečnosti spolehlivý úsudek. Návrh není podložen jakoukoliv analýzou, z níž by bylo možno dovodit praktické důsledky takové novelizace.
Vyhodnocení a rozbor dané problematiky je základním předpokladem pro vznik seriózních úvah o legislativním řešení problematiky ekonomické závislosti a jejího zneužívání. V rámci analýzy je nezbytné zabývat se zejména otázkou, jaký skutečný dopad by měla zamýšlená novelizace na konečného spotřebitele a zda již předložený návrh na novelizaci nelze chápat naopak jako důkaz existence sice tvrdé, avšak férově vedené veřejné soutěže.
Z návrhu navíc dostatečně přesvědčivě a zřetelně nevyplývá, že zneužívání ekonomické závislosti je natolik závažným celospolečenským problémem dotýkajícím se obecných principů hospodářského života, který vyžaduje legislativní zákrok, přičemž vůbec není odůvodněno, z jakého důvodu by se mělo jednat o legislativní zákrok do veřejnoprávního předpisu, jehož účelem je ochrana hospodářské soutěže proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení. Zcela chybí jakákoliv transparentní argumentace předkladatelů, podle níž by uvedená problematika byla otázkou veřejného soutěžního práva, zabezpečujícího ochranu nikoli pouze jednotlivým soutěžitelům, ale naopak ochranu efektivní hospodářské soutěže jako systému.
Z návrhu naopak vyplývá snaha předkladatelů poskytnout nepřiměřenou a neodůvodněnou ochranu jednotlivým podnikatelům nebo jejich skupinám, nikoliv snaha o zajištění vyšší funkčnosti a efektivity hospodářské soutěže jako fenoménu, který se výrazně podílí na vytváření zdravého ekonomického prostředí.
***