(14.40 hodin)
(pokračuje Exner)
Lhůta pro nové projednání ve výboru je nejvýš 30 dnů od vrácení mezinárodní smlouvy Senátem."
Pro případ, že by pozměňovací návrhy obsažené v usnesení ústavně právního výboru pod body 3 - 5 nebyly přijaty, ať už v původním znění, nebo na základě mnou navržených úprav, navrhuji, aby se podobné změny promítly přímo do tisku 1189 takto.
Odst. 1 v nově navrženém § 117A včetně změny pořadí bodů zní:
"(1) Při jednání výboru o mezinárodní smlouvě lze v rozpravě podávat tyto návrhy:
1. návrh na odročení, který musí obsahovat lhůtu, do kdy bude mezinárodní smlouva znovu zařazena na pořad schůze Senátu, nebo podmínku, po jejímž splnění se tak stane,
2. návrh, aby Senát požadoval změnu mezinárodní smlouvy, a návrh takové změny,
3. návrh, aby Senát dal k ratifikaci mezinárodní smlouvy souhlas,
4. návrh, aby Senát nedal k ratifikaci mezinárodní smlouvy souhlas."
Současně by odstavce 1 a 2 v nově navrženém § 117B byly nahrazeny novým textem odstavce 1, který zní:
"(1) Při jednání Senátu o mezinárodní smlouvě lze v rozpravě podávat tyto návrhy:
1. návrh na vrácení mezinárodní smlouvy výboru k novému projednání, který musí obsahovat, kterému výboru, popř. výborům má být vrácena, a lhůtu pro nové projednání ve výboru, jež smí být nejvýše 30 dnů od vrácení Senátem,
2. návrh na odročení, který musí obsahovat lhůtu, do kdy bude mezinárodní smlouva znovu zařazena na pořad schůze Senátu, nebo podmínku, po jejímž splnění se tak stane,
3. návrh, aby Senát požadoval změnu mezinárodní smlouvy, a návrh takové změny,
4. návrh, aby Senát dal k ratifikaci mezinárodní smlouvy souhlas,
5. návrh, aby Senát nedal k ratifikaci mezinárodní smlouvy souhlas."
Chtěl bych ještě podotknout, že obdobné změny by bylo vhodné provést rovněž v hlavě XV. § 108 - 109 v zákoně č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Protože jsme na konci funkčního období Poslanecké sněmovny, domnívám se, že i podle výsledků projednání nyní předloženého návrhu zákona v Poslanecké sněmovně a v Senátu bude potřebné takovouto změnu provést následně.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím.
Táži se zástupce navrhovatelů, zda hodlá vystoupit se závěrečným slovem. Je tomu tak. Pan senátor Stodůlka.
Senátor Jiří Stodůlka: Vážené dámy a pánové, jsme zde s panem zpravodajem v rozporu v náhledu na to, jakým způsobem mají probíhat mezinárodní smlouvy Parlamentem. Domníváme se, že euronovela ústavy tuto věc říká docela jasně, ba dokonce si představujeme, že mezinárodní smlouvy předkladatel bude dávat do obou komor Parlamentu současně.
Co se týká návrhů, které tady přednesl pan poslanec Exner, tam je pochopitelně možné uvažovat i o případné změně, kterou by si senátoři představovali v nově dojednávané mezinárodní smlouvě, ale nepřipadá mně to příliš praktické ve vztahu k jednání Senátu. Sami dobře víte, že Senát nemá žádnou vazbu na vládu, která je předkladatelem těchto mezinárodních smluv, a tudíž naše sdělení vládě v této věci je - hledám těžce slovo - ale je to věc, která je spíš jen informativní než jakýmkoliv způsobem věc vysvětlující, anebo možnost změny mezinárodní smlouvy přes Senát je přinejmenším problematická při dnešní konstrukci ústavního pořádku.
Myslím, že pozměňovací návrhy jsou pro Senát téměř nadbytečné. Obdoba v jednacím řádu Poslanecké sněmovny by ale důvodná pravděpodobně byla. O tom jsem skoro přesvědčen, protože vám jako tomu, kdo generuje vládu této republiky, by se otevřela větší možnost k tomu, abyste mohli ovlivnit i text dojednávané mezinárodní smlouvy, i když si o tom také nedělám přílišné ambice.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane senátore. Pan zpravodaj poslanec Benda nehodlá vystoupit. Žádné návrhy na vrácení, zamítnutí nezazněly. Končím proto druhé čtení projednávání tohoto návrhu zákona, končím projednávání bodu č. 24. Děkuji panu senátorovi i panu zpravodajovi.
Budeme pokračovat bodem č. 25, kterým je
25.
Návrh poslanců Jana Bláhy a Evžena Snítilého na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky
a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.,
zákona č. 229/2001 Sb. a některé další zákony
/sněmovní tisk 1200/ - druhé čtení
O úvodní slovo poprosím zástupce navrhovatelů pana poslance Jana Bláhu.
Poslanec Jan Bláha: Pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, vycházím z toho, že tento tisk jsme již ve sněmovně diskutovali v rámci prvého čtení, tak bych se soustředil pouze na to, že již tehdy jsem avizoval vzhledem k diskusním připomínkám, že bude připravena taková úprava, která v našem platném stávajícím právním řádu ve shodě s Ministerstvem financí bude pravděpodobně navržena při projednávání v jednotlivých výborech. Výbory, které projednávaly tento tisk, byly celkem tři. Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, hospodářský výbor a rozpočtový výbor.
V rozpočtovém a hospodářském výboru byl přijat v rámci změny návrh v obou dvou výborech totožný, který splňuje ty podmínky, o kterým jsem hovořil, jinými slovy řeší všechny připomínky stran, stanoviska vlády k tomuto tisku tak, aby mohl být řádně a pozitivně projednán.
Princip, o kterém se zde hovořilo, je v podstatě takový, že jde o jednu z posledních změn zachování - a tak to navrhovatelé předkládali - principu, kdy by měl pro budoucí jednoznačné právní vztahy souviset pozemek se stavbou, a tento zákon to umožňuje, čili sjednocení principu pozemek a stavba, a druhý, který se dotýká této otázky, je samozřejmě vypořádání se v principu se stanovením ceny pro ten okamžik, kdy skončí podle stávajícího platného zákona tzv. výpůjčka a začne režim jakýkoliv jiný od dohody, od koupi, od dalšího pronájmu s tím, aby tato družstva, která tady existují, a jedny z nejstarších na území České republiky, 1892 Kovo Věšín, řada dalších mezi lety 1909 - 1920. Čili myslím, že to je dlouhá historie stejných družstev, která existují i v tuto chvíli, kdy výrobní družstva v tuto chvíli zaměstnávají řádově 20 tisíc zaměstnanců, z toho 25 % se změněnou pracovní schopností, kdy spotřební družstva zaměstnávají takřka stejný počet zaměstnanců, ale samozřejmě vlastních družstevníků jako takových je daleko více.
***