(16.00 hodin)
(pokračuje Grégr)
Navržené znění proto v rámci tohoto zákona vytváří prostor, aby v případě nezbytnosti mohla být komerční činnost vyčleněna do samostatného právního subjektu.
Cílem úpravy § 6 odst. 3 není získávání možnosti konkurovat v oblasti financování komerčním bankovním subjektům, ale rozšíření v současnosti velice omezeného okruhu možností získávat podíly v právnických osobách. To bude znamenat usnadnění přístupu k finančním zdrojům, zlepšení flexibility exportní banky při plnění její úlohy, transparentnosti jednotlivých případů strukturovaného nebo projektového financování. Rovněž dojde k úspoře finančních prostředků spojených s poskytováním podpořeného financování a získáváním zdrojů.
Při zakládání výše uvedených právnických osob, které bude v zákoně jasně definováno, a předmět jejich podnikání omezen, bude trvale zajištěna kontrola státu. A to nejen jako akcionáře, ale i v souladu s požadavky na složení představenstev obou společností danými zákonem. Vytvoření takovýchto společností bude navíc ještě podmíněno souhlasem Ministerstva financí. Jak jsem byl informován, je na základě usnesení rozpočtového výboru připravován nový návrh obou ustanovení týkajících se dceřiných společností.
Za nešťastné řešení považuji pozměňovací návrh schválený rozpočtovým výborem spočívající v připojení velmi obsáhlé přímé novely zákona o daních z příjmů a novely zákona o rezervách pro zjištění základu pro daně z příjmů. Obě tyto novely s námi předloženou novelou zákona věcně naprosto nesouvisejí. Nejsou v souladu ani s námi deklarovaným vyjádřením, že všechna navržená opatření mají pouze technický a doplňující charakter a nemění systémovou podstatu předmětného zákona. Vzhledem k tomu, že námi navrhovaná novela zákona je označena jako euronovela, byla by tato část věcně zcela nesouvisející, těžko zdůvodnitelná v jednání s příslušnými orgány Evropských společenství. Po dohodě s ministrem financí nemohu souhlasit s tímto zcela neorganicky začleněným textem do projednávaného zákona.
Filozofie navrhovaného zákona byla přednesena v prvním čtení, a proto bych chtěl nyní pouze připomenout, že hlavním cílem navrhovaných legislativních opatření je zvýšit operativnost a komfort poskytování pojišťovacích a bankovně finančních služeb a zároveň zajistit kompatibilitu zákona s normami Evropských společenství a s dalšími závazky České republiky.
Pro harmonizaci českého právního rámce státní podpory vývozu s právem Evropských společenství byl zvolen přístup uplatňovaný ve většině členských států Evropské unie, kde jsou na úrovni zákona upraveny základní principy státní podpory vývozu, zatímco konkrétní pravidla a postupy jsou řešeny v předpisech nižší právní síly.
Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci věřit, že mé výše uvedené zdůvodnění, proč není možno některé pozměňovací návrhy přijmout, vezmete při závěrečném hlasování v úvahu, a dovolím si vás požádat o propuštění vládního návrhu zákona o EGAP a ČEB do třetího čtení. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru a hospodářskému výboru. Usnesení výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 1243/1, resp. 1243/2.
A nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana kolegu Jiřího Patočku, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Patočka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové. Pokusím se velmi stručně říci zpravodajskou zprávu a stanovisko rozpočtového výboru.
Podstatným uváděným důvodem vládního návrhu zákona je dokončení harmonizace českého právního rámce státní podpory vývozu. Jedná se o aplikaci směrnic Rady Evropského společenství týkající se pojištění vývozních střednědobých a dlouhodobých úvěrů v rámci působnosti EGAP. U České exportní banky jde také o harmonizaci práva s právem Evropského společenství a o sladění zákona s bankovní směrnicí Evropského společenství.
Ve vládním návrhu zákona jsou uplatněna určitá procesní zjednodušení umožňující EGAP předkládat Úřadu pro hospodářskou soutěž pouze základní ekonomické aspekty nových pojistných produktů. Rovněž v činnosti České exportní banky by mělo dojít k zjednodušení všeobecných obchodních podmínek. Ty by měly být schvalovány nyní pouze Ministerstvem financí bez dosavadního doprovodného souhlasu České národní banky. U České exportní banky by rovněž mohlo dojít k rozšíření služeb, ve výjimečných případech by bylo možné poskytovat vývozní financování se státní podporou i bez pojištění od EGAP, pokud by tuto výjimku schválilo Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Problematickým bodem tohoto vládního návrhu zákona - potvrzuji pana ministra - se stala jak pro EGAP, tak i pro Českou exportní banku možnost zakládat dceřiné společnosti pro komerční služby a financování vývozních operací, případně pro činnosti související s vymáháním pohledávek.
Tato oblast byla předmětem jednání rozpočtového výboru a ten svým přijatým usnesením č. 625 uvedenou úpravu v § 4 odst. 2 písm. b) a c), jak pan ministr říkal, odmítl a navrhl ji z něho vypustit. V důsledku tohoto usnesení EGAP připravil určitý kompromisní návrh - podotýkám včetně České exportní banky - který umožňuje založit pouze jednu právnickou osobu, nikoliv právnické osoby, jak bylo původně v textu uvedeno, čili že by bylo možné tuto předlohu akceptovat. Myslím si, že bude na sněmovně, aby rozhodla, zda možnost zařazení dceřiné společnosti podpoří, nebo zamítne.
Skutečně zvláštním případem v usnesení rozpočtového výboru je zařazení nové části, tzv. třetí a čtvrté, kterou se do tohoto zákona implantuje zřejmě nutná technická změna zákona o daních z příjmů a změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu.
Pro úplnost uvádím, že účinnost zákona je uváděna v rozhodnutí rozpočtového výboru k 1. 8. 2002 a hospodářského výboru dnem vyhlášení.
Nyní bych si dovolil přečíst usnesení rozpočtového výboru č. 625 k tisku č. 1243.
Po úvodním slově náměstka ministra průmyslu a obchodu Jana Macešky a zpravodajské zprávě poslance Jiřího Patočky a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, tisk 1243, vyslovila souhlas s následujícími připomínkami, které jsou uvedeny v tomto sněmovním tisku.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní hledám pana poslance Karla Vymětala, kterého můj zrak nachází v levé části Poslanecké sněmovny, kde jinde, aby nás informoval o jednání hospodářského výboru.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane místopředsedo. Myslím si, že správně hledáte, mě nikde jinde ani hledat nemůžete.
Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s průběhem projednávání předložené vládní novely v hospodářském výboru.
Hospodářský výbor nezjišťoval takové problémy, jak zjišťoval rozpočtový výbor. Posuzoval celou problematiku, zda směřuje k vytvoření lepších podmínek pro státní podporu vývozu, a shodl se na tom, že směřuje k vyšší operativnosti a efektivnosti bankovních a pojišťovacích služeb. Proto také přijal pozměňovací návrhy, které zpřesňují předloženou novelu. Všechny pozměňovací návrhy byly přijaty jednomyslně. Výbor dospěl k názoru, že doporučuje Poslanecké sněmovně, aby předložený vládní návrh schválila se schválenými pozměňovacími návrhy hospodářského výboru.
***