(11.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych se ráda věnovala nově navrhovanému znění § 23 této novely zákona. Nezabývám se nijak systematicky otázkou bezpečnostních služeb a jejich fungováním v této zemi, ale přiznám se, že toto znění paragrafu mi připadá jako velmi zajímavý právní problém, a z tohoto hlediska bych se také na něj chtěla dívat.
Po podrobném studiu nálezu Ústavního soudu a jeho odůvodnění dospívám k názoru, že Ústavní soud v podstatě doporučuje, aby došlo k naprosto přesnému taxativnímu vymezení toho, co za bezpečnostní riziko považováno být může podle zákona, a to z toho důvodu, že sám Ústavní soud tvrdí, že je nezbytně nutná absolutní předvídatelnost zákona. To je nepochybně správné a lze s tím souhlasit. Nicméně se domnívám, že bezpečnostnímu výboru se nepodařilo svým návrhem naplnit to, co Ústavní soud ve svém nálezu doporučoval a žádal.
Nově navrhované části § 23 - v podstatě odst. 4 a 5 - bezpečnostním výborem totiž svým způsobem nestanoví nová bezpečnostní rizika. Ony pouze z těch, která už jsou zachycena v odst. 2 písm. d), do značné míry konkretizují bezpečnostní rizika další, která ovšem dle mého soudu jsou odstavcem 2 písmenem d) pokryta zcela. Dá se totiž říci, že dikce v podstatě rozvádí pouze současné znění § 23 odst. 2 písm. d), ale navíc způsobem, který obsahuje řadu právně i fakticky vágních pojmů. Což je například i problém slova důvěryhodně, a to vzhledem ke skutečnosti, že u tohoto pojmu si lze představit různou míru objektivních skutečností, které lze velmi volně hodnotit různými směry, ať již kladně, nebo záporně, a dle mého soudu se dostáváme do pojmově i skutkově horší situace, než je současné znění § 23. A již vůbec nedochází k posílení právní jistoty prověřované osoby, tak jak to požaduje nález Ústavního soudu č. 322/2001 v části 8.
V tomto kontextu bych chtěla ještě podotknout, že přijetím tohoto znění by byla podstatně rozšířena pravomoc jak Národního bezpečnostního úřadu, tak zpravodajských služeb. Já si nejsem jista, zda tento parlament chce, či zda je dokonce cílem této Poslanecké sněmovny, aby docházelo k dalšímu posilování těchto exekutivních složek.
Dalším problematickým ustanovením v této navrhované úpravě je nové vložení znění odst. 5 písm. a), které obsahuje právně vágní pojmy, jako je teroristická organizace. Pan ministr Gross sice říkal, že toto znění mu nevadí, souhlasí s ním a dokáže si ho představit. Ale já musím říci, že toto může být velký problém, a to z toho důvodu, že pojem teroristická organizace není pojmově zachycen a není definován v žádném platném právním předpise. Tudíž jeho využití z hlediska hodnocení bezpečnostního rizika je z právního i skutkového aspektu nerealizovatelné, a to zejména vzhledem k uplatnění možných odvolacích prostředků ze strany prověřované osoby.
Dalším právně i fakticky vágním pojmem je v této navrhované úpravě slovo podezřelá, neboť není v tomto kontextu zřejmé, jakou míru podezření má předkladatel konkrétně na mysli, zda jde o podezření v rámci přípravného řízení, stav po sdělení obvinění, nebo ta skutečnost, že příslušná prověřovaná osoba prochází speciálními evidencemi Policie ČR nebo zpravodajských služeb.
Kolegyně a kolegové, já se velice obávám toho, že nově navrhované znění § 23, ač je navrhováno s dobrým úmyslem vyhovět nálezu Ústavního soudu, je nicméně právně připraveno takovým způsobem, který by situaci spíše zkomplikoval než vylepšil. Z tohoto důvodu doporučuji, aby nové znění § 23, tak jak je navrženo bezpečnostním výborem, tato Poslanecká sněmovna nepřijala a aby § 23 pro tuto chvíli zůstal v původním znění, čímž nechci říci, že není třeba dále pracovat na tom, aby § 23 v budoucnu byl rozšířen, ovšem nikoli způsobem, který nejenže nevyhovuje nálezu Ústavního soudu, ale dokonce ve své podstatě jde proti němu.
Pro mě osobně jako pro právníka, jako pro člověka, který dlouhodobě sleduje lidská práva, je otázka toho, že by došlo k zásadnímu posílení jak Národního bezpečnostního úřadu, tak zpravodajských služeb v tomto procesu, zcela nepřijatelná.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, paní poslankyně, paní místopředsedkyně. S faktickou poznámkou k vašemu vystoupení se hlásí pan zpravodaj Koháček.
Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se věcně k tomuto a k těm dalším vystoupením vyjádřím až ve třetím čtení. Chtěl jsem požádat paní místopředsedkyni Buzkovou o upřesnění jejího návrhu. Ona řekla, že chce, abychom hlasovali o § 23 ve stávajícím znění. Je to tak?
Místopředseda PSP František Brožík: Paní místopředsedkyně Petra Buzková.
Poslanec Petr Koháček: Ale tím se tam vrací slůvko zejména, které zrušil Ústavní soud, což bude platit až 1. 7. Já potřebuji vědět pro zápis, o jaké znění § 23 paní místopředsedkyni jde.
Místopředseda PSP František Brožík: Paní místopředsedkyně to vysvětlí. Prosím, paní kolegyně.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já jsem přesvědčena, pane zpravodaji, že můj návrh směřuje k tomu, že bude stačit, aby ve třetím čtení o bodu, pod kterým je § 23, usnesení výboru se hlasovalo zvlášť.
Místopředseda PSP František Brožík: Pan poslanec Koháček.
Poslanec Petr Koháček: Rozumím tomu tak, že jste žádný návrh nepodala, protože to vyjádříte hlasováním o § 23. Tím je to jasné. Já vám děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: S předností pan zpravodaj František Ondruš.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Jedná se mi v podstatě o to, aby zůstalo stávající znění, které bude samozřejmě reflektovat nález Ústavního soudu.
Poslanec Petr Koháček: Já vím, o co se vám jedná, já chci jenom vědět, jakým způsobem to vyjadřujete.
Místopředseda PSP František Brožík: Pane poslanče, já bych vás požádal, pokud potřebujete vyjasnit vztahy mezi paní místopředsedkyní, abyste si to řekli mezi čtyřmi očima.
Nyní se hlásí pan poslanec František Ondruš, kterému jsem udělil slovo, a hovořila za něj paní místopředsedkyně. Prosil bych vás o dodržení disciplíny.
Poslanec František Ondruš: Já bych si dovolil jenom krátce zareagovat na to, co tady říkala paní místopředsedkyně Buzková. Nechci se pouštět do nějakých legislativně právních debat, precizovat nějaká znění. Jenom bych upozornil ctěnou sněmovnu na to, že věc, kterou paní místopředsedkyně tak napadala, to je odst. 5, mimo jiné, zní: "za bezpečnostní riziko lze po posouzení považovat". Čili je to něco jako obdoba posouzení míry společenské nebezpečnosti. Nejedná se o to, že by byla posílena role Národního bezpečnostního úřadu. Domnívám se, že mě osobně z toho nikdo nepodezírá. Právě naopak, že tady došlo k určitému změkčení ve prospěch prověřované osoby. To je jedna věc.
Druhá věc, která se vztahuje k celému § 23 a jeho znění, je to, že existuje odvolací orgán. Tím, že nebyl zvolen soud, který by vyžadoval striktně znění, které z praxe není možné, protože to by musel být dvacetistránkový seznam, proto tady existuje toto změkčení, proto jsme jako odvolací orgán zvolili to kolegium, které jsme zvolili. To znamená, že kromě toho změkčení, o kterém tady hovořím, bude existovat, doufám, po schválení této novely ještě onen odvolací orgán.
A poslední poznámku. Tou bych se obrátil spíše do budoucnosti.
***