(11.00 hodin)
(pokračuje Langer)
Budeme hlasovat o tomto procedurálním návrhu, aby za základ projednávání návrhu zákona byl vzat ve druhém čtení komplexní pozměňovací návrh výboru pro obranu a bezpečnost.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 316. Kdo souhlasí s tímto procedurálním návrhem? Kdo je proti?
Z přítomných 119 pro 115, proti 2. Návrh byl přijat.
Prosím kolegy, kteří budou vystupovat v podrobné rozpravě, aby své pozměňovací návrhy formulovali v souladu s tímto rozhodnutím sněmovny.
Slovo má pan kolega Houzák.
Poslanec Josef Houzák: Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, předložený poslanecký návrh k novele zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, uveřejněný ve sněmovním tisku 1000 nerespektuje rozhodnutí Ústavního soudu z 12. července 2000 o možnosti odvolání těch, kteří neprošli bezpečnostními prověrkami, a nemohou se proto seznamovat s utajovanými skutečnostmi. Návrh neřeší institut odvolání, tak jak předpokládá rozhodnutí Ústavního soudu. Rovněž ani další návrhy, ať už byly zamítnuty, neřešily tuto situaci odvolání vhodnou objektivní formou. Rovněž tak jsem postrádal návrhy na řešení těch případů, kdy došlo k zamítnutí prověření v době od 12. července 2000, tzn. od doby rozhodnutí Ústavního soudu do doby, kdy nabude účinnosti případná novela.
Z těchto důvodů předkládám následující pozměňovací návrh: za § 77 vložit nový § 77a, který včetně nadpisu zní:
§ 77a - Soudní přezkoumání rozhodnutí.
Za prvé. Účastník řízení může proti pravomocnému rozhodnutí úřadu podat návrh na soudní přezkoumání rozhodnutí, návrh i odvolání, který nemá odkladný účinek.
Za druhé. Soudem příslušným přezkoumat rozhodnutí je Nejvyšší soud České republiky.
Za třetí. Návrh je možné podat nejpozději do 60 dnů od právní moci doručeného rozhodnutí, pokud dále není stanoveno jinak.
Za čtvrté. Návrh musí obsahovat obecné náležitosti, které pro odvolání vyžaduje občanský soudní řád, zejména musí obsahovat, kdo jej činí a co navrhuje.
Za páté. Národní bezpečnostní úřad je rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky vázán a podle rozsudku buď ponechá své rozhodnutí v platnosti, nebo jej příslušným způsobem změní.
Za šesté. Ten, komu v důsledku rozhodnutí úřadu skončil služební nebo pracovní poměr, má právo do 60 dnů od doručení rozsudku Nejvyššího soudu České republiky, kterým bylo zrušeno rozhodnutí úřadu, podat u příslušného soudu žalobu na neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru.
Za sedmé. Lhůty pro podání odvolání k Nejvyššímu soudu České republiky proti rozhodnutí úřadu učiněnému po 12. červenci 2000 jsou zachovány a počínají běžet až dnem účinnosti tohoto zákona.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Jako druhý se do podrobné rozpravy přihlásil Vojtěch Vymětal, kterému udílím slovo.
Poslanec Vojtěch Vymětal: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, skutečnost, že se projednáváním ve výborech do návrhu zákona dostal další institut, a to výkon citlivých činností, které schválí vláda svým nařízením, a tyto činnosti budou moci vykonávat pouze fyzické osoby, které budou bezpečnostně způsobilé podle zákona 148/1998 Sb., ve znění pozměňovacích návrhů, vyvolala i požadavek na změnu dalšího zákona, tentokrát zákona o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, tzv. atomového zákona.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost projednal tuto novelu a mými ústy ji tímto navrhuje. Spočívá v tom, že za část druhou znění, které jsme odsouhlasili v projednávání, by se vložila část třetí a další části by se přečíslovaly.
Nebudu znění tohoto pozměňovacího návrhu citovat, protože jsem ho včera nechal rozmnožit a rozdat do lavic, tudíž byste ho každý měli mít. Žádám vás o podporu tohoto pozměňovacího návrhu.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Pan ministr vnitra Stanislav Gross, poté pan poslanec Klas.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, já budu poměrně stručný, protože věci, které jsem chtěl a navrhoval výboru pro obranu a bezpečnost, že je zapotřebí v rámci projednávání této novely do našich zákonů dostat, myslím, že se tam v podstatné míře dostaly, byť jsme samozřejmě v tuto chvíli v situaci, kdy si myslím, že tu mohou být určité koncepční názory rozdílné na to, který z odvolacích orgánů má fungovat. Ale k tomu já v tuto chvíli vystupovat nechci.
Chtěl bych se v podrobné rozpravě na chvíli vrátit k § 23, o kterém hovořil pan zpravodaj, že je to i určitá reakce na názor Ústavního soudu, že by bezpečnostní rizika měla být taxativně v zákoně vymezena, to znamená, neměl by tam být dán příliš velký prostor pro uvážení orgánu, který uděluje nebo neuděluje bezpečnostní prověrku. A z toho, co navrhuje výbor pro obranu a bezpečnost v § 23, musím říci, že nemám nějaký problém, necítím problém ani tak s odstavcem 1, ani 2, 3, ani 4, ale chtěl bych se zastavit u odstavce 5. Nevím, jestli všichni z vás jste studovali materii, ale pokusím se vám zdůvodnit, proč s tímto odstavcem cítím určitý problém.
V tomto odstavci se píše, že za bezpečnostní riziko lze - už zde upozorňuji na slovo "lze" - po posouzení považovat: teď jsou písm. a), b), c). Upozorňuji, že s písm. b) ani c) také nemám problém, a nemám asi ani problém s úmyslem pod písm. a), ale obávám se, že tak jak je to napsáno, tak je to opravdu velký problém, protože podle odst. 5a) by bylo možno za bezpečnostní riziko považovat i to, že se dotyčná prověřovaná osoba stýká s osobou, která je podezřelá ze styku s osobou, která je v součinnosti s organizovaným zločinem. Prostě je tam trojitý možný styk, což při výkladu, který je úplně běžný, je možné to, že když půjdete někam na fotbal nebo do hospody a na fotbale nebo v hospodě bude sedět člověk, který sám není spojen s organizovaným zločinem, ale jemu nějaká jiná osoba je v kontaktu s někým z organizovaného zločinu, tak už toto samo o sobě přes dva můstky může být důvodem pro nevydání bezpečnostní prověrky.
Text písm. a) zní takto: Za bezpečnostní riziko lze po posouzení považovat: styk s osobou, která je podezřelá ze součinnosti s teroristickou organizací - s tímto nemám problém - nebo osobou, která je podezřelá ze součinnosti s organizovaným zločinem - s tím také nemám problém. A pak je tam další část: případně se pohybuje v prostředí osob, které jsou z takové činnosti podezřelé.
Samozřejmě že formulace, že se "případně pohybuje v prostředí osob", se mi zdá opravdu, že jde velice výrazně proti duchu nálezu Ústavního soudu, který chtěl poněkud větší "jistoty" osob, kterým je neudělena bezpečnostní prověrka.
Můj návrh v podrobné rozpravě zní tak, aby z § 23 odst. 5 byla vypuštěna poslední věta, která zní "případně se pohybuje v prostředí osob, které jsou z takové činnosti podezřelé", protože si opravdu myslím, že by to bylo naprosto absurdní.
Ještě bych doplnil do tohoto písm. a) před slovo "podezřelá" doplnit slovo "důvodně podezřelá". To znamená, že by text zněl: Za bezpečnostní riziko lze po posouzení považovat: a) styk s osobou, která je podezřelá ze součinnosti s teroristickou organizací, nebo osobou, která je důvodně podezřelá ze součinnosti s organizovaným zločinem.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. S přednostním právem se přihlásila paní místopředsedkyně Petra Buzková, poté již přihlášený pan poslanec Klas.
***