(10.00 hodin)
(pokračuje Payne)
Za třetí. Další téma, u kterého se chci zastavit, je otázka, na kterou jsem se ptal, zda letoun Gripen může nést více zbrojních systémů zároveň. Pan ministr odpověděl velmi vyhýbavě. Já bych chtěl poprosit, aby zřetelně řekl, jestli to tak je, nebo není. Normální stíhací letouny v alianci nesou dva nebo tři typy zbrojních systémů kromě hlavňových zbraní, to znamená klasických projektilů, kterými mohou ve vzduchu provádět nějaké souboje. Letoun Gripen - pokud já vím - může nést pouze jeden takový zbraňový systém. Já bych se chtěl zeptat, jestli kapacity řízení skutečně umožňují, aby z tohoto letounu jeden pilot zároveň odpaloval více zbrojních systémů.
Za čtvrté. Chtěl bych se zastavit u operačních postupů. Podle zamýšleného kontraktu, o kterém vláda jedná, mají být čeští piloti školeni ve Švédsku. Švédsko ovšem není členem aliance, a tudíž nemůže českým pilotům poskytnout výcvik v doktrínách NATO, v taktice NATO. Díly tomu nemůže českým pilotům poskytnout plnohodnotný výcvik ve faktické implementaci zbraní. Bez takového výcviku - a to prohlašuji zcela zásadně - nebude českým pilotům ani technikům umožněno podílet se na jakýchkoliv operacích NATO.
Abychom vůbec mohli uvažovat alespoň o nějaké dílčí součinnosti s aliancí, bude nutné pro české piloty zaplatit extrémně drahý druhý výcvik, a není jistota, že tyto dva výcviky se skutečně protnou, že se integrují v osobě toho pilota, protože v alianci je zvykem, že pilot se školí zároveň v technické obsluze letadla, ale zároveň postupuje podle operačních postupů NATO. Jestliže tyto dva výcviky oddělíme, hrozí riziko, že pilot v kritické situaci použije švédské postupy, a ne alianční postupy. To je docela vážné riziko.
Za páté. Chci se zastavit u otázky modernizace. Pan ministr uvádí, že letoun nebude potřebovat modernizaci nejbližších patnáct let. Doslova říká "dílčí modernizaci až za polovinou technické životnosti", a na jiném místě uvádí, že plánujeme životnost třicet let. To je příliš optimistický předpoklad. Letoun byl skutečně koncipován ještě v době studené války a technologický pokrok jde takovou rychlostí dopředu a Evropa tak velmi zaostává za USA, že toto očekávání je velmi odvážné.
Obráceně - je vysoce pravděpodobné, že požadavky NATO na interoperabilitu budou prudce stoupat. A tady ten argument, který pan ministr uvedl - "nasazení ve Švédsku zaručuje jeho další rozvoj" - je pravdivý, ovšem letadlo se bude vyvíjet podle švédských parametrů obrany, podle švédských priorit, nikoliv podle aliančních priorit. A protože požadavky aliance porostou poměrně rychle a protože jsou odlišné od švédských priorit, principiálně Švédsko musí v zájmu svých národních zájmů především sledovat svoji bezpečnost, a ne alianční bezpečnost. A tady se odvolám na citát z odpovědi pana ministra, že náklady na další vývoj nese výrobce a že při požadavku na modernizaci se promítnou do ceny za modernizaci. To znamená, že když NATO po nás bude chtít nějaké nové typy komunikace, nové typy zařízení atd., my si budeme muset u švédského výrobce objednat úpravy a tyto úpravy nám pak švédský výrobce vyúčtuje.
V rámci NATO existuje systém smluv, že u takovýchto typů modernizace nebo úprav se všechny členské státy aliance, které používají tento typ letounu, podílejí nějakou úměrnou částkou na nákladech na vývoj a implementaci takových úprav. Se Švédskem sice můžeme podobnou smlouvu uzavřít, ale v podstatě, protože Švédsko nepotřebuje provádět alianční úpravy na svých letounech, tak veškeré náklady ponese Česká republika.
Pokud se jedná o odhad nákladů na modernizaci, zatímco pan ministr říká, že náklady na životnost letadla budou činit méně než 50 % nákladů na zakoupení letadla, já jsem získal informaci, že je to naopak, ne během 15 let, ale během prvních 10 let, a že částka 50 % bude určitě překročena právě v důsledku dodělávek a těch věcí, které na letounu chybějí. Náklady v prvních deseti letech na modernizaci s velkou jistotou ponese pouze Česká republika.
Když to všechno sečteme dohromady, zjistíme, že letoun Gripen je nejdražší možnou volbou pro Českou republiku.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, takže rozpravu končím a požádám opět pana poslance Payna, aby nám předložil návrh na usnesení, o kterém budeme neprodleně hlasovat.
Poslanec Jiří Payne: Sociálně demokratická vláda nevyužila možnosti vyjasnit mlhu netransparentnosti kolem výběrového řízení na letoun Gripen. Ani ministr obrany nenašel odvahu odpovídat na dotazy, čímž v podstatě svým mlčením potvrdil, že všechny tyto otázky jsou velmi závažné. Po konzultacích s diplomaty zahraničních ambasád v Praze se domnívám, že se dostáváme do velmi vážné zahraničněpolitické situace. Je škoda, že ministři nevyužili této příležitosti vyjasnit temné, stinné stránky výběrového řízení.
Navrhuji vyslovit nesouhlas s odpovědí na tuto interpelaci.
Místopředseda PSP František Brožík: Vaše vystoupení v tomto případě samozřejmě zvedne ze židle pana ministra. Takže pan ministr obrany znovu otevřel rozpravu, protože se přihlásil o slovo.
Ministr obrany ČR Jaroslav Tvrdík: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, vážený pane poslanče Payne, já jsem nechtěl vystupovat z jednoduchého důvodu. Jednak si neobyčejně vážím času Poslanecké sněmovny a poslanců zde sedících, jednak mám pocit, že můj čas dnes je poměrně nabitý, a přiznám se upřímně, že než váš projev - který byl bezesporu neobyčejně zajímavý, ale nevím, z jakých podkladů vycházel - bych raději poslouchal projev generálního tajemníka Severoatlantické aliance lorda George Robertsona, na který jsem byl od 10 hodin pozván a kde už jsem měl v dané chvíli sedět. Myslím si, že sdělení a jednání s generálním tajemníkem má pro mne minimálně stejnou cenu jako váš projev.
Bohužel nemohu než zopakovat, že byste se mi hodil do struktury Armády České republiky, tak jak jste to vyjádřil minule, protože vaše analýzy a podklady, které uvádíte, jsou v zásadním rozporu se všemi poznatky, které mně jsou k dispozici.
Na všechno, o čem jste dnes hovořil - a já to slibuji této Poslanecké sněmovně - se pokusím odpovědět v materiálu, který jsme Poslanecké sněmovně slíbili předložit. Předpokládáme předložit nejen smluvní vztahy, o kterých jsme hovořili, ale předpokládáme předložit výstupy z konference o interoperabilitě, jejíž výstup zde mám, ale je to 30 stran a já ho této Poslanecké sněmovně prostě číst nebudu.
Předložíme závěry technických expertů, předložíme uživatelskou studii, předložíme stanovisko Severoatlantické aliance, předložíme stanovisko Velké Británie, předložíme stanovisko odborníků USA. Jsou to věci ryze technické a většina z nich prostě odporuje tvrzením, která uvádíte. Já prostě nevím, jak mám na vaše tvrzení reagovat.
Kdybych vzal jednu jedinou informaci a vytrhl ji z kontextu, např. o doletu letounu Gripen, tak jak jste o tom hovořil, tak všechny naše analýzy a hodnocení např. jasně ukazují, že dolet letounu Gripen bez doplnění paliva, například pro pokrytí operace, o které jste hovořil, to znamená ze základny v Avianu, je více než dostačující.
Chtěl jste slyšet některé další věci. Nemohu vám než odpovědět, že výzbroj, kterou Gripen při plnění takovýchto bojových úkolů nese, se nijak neliší od výzbroje obdobných typů při plnění obdobných bojových úkolů. Mohl bych dlouze hovořit o tankování letounů a dalších a dalších věcech.
Mrzí mě to trošku v situaci, kdy vy jste byl účasten konference o interoperabilitě a kompatibilitě letounů.
***