(9.40 hodin)
(pokračuje Payne)
Například Francie se nepodílí na integrovaných vojenských strukturách a podílí se jen v politických orgánech. To znamená, že každý stát si vlastně sám určuje, jak silné bezpečnostní garance bude od NATO chtít. Jestliže my zvolíme typ letounu, o kterém řada aliančních specialistů uvádí, že v té podobě, o které dnes česká vláda jedná, tato letadla nebudou moci být nikdy nasazena do společných aliančních operací - a já v té příští interpelaci vysvětlím proč - jestliže při plánování obrany, které nám nejde, a při akvizicích, při nákupu vojenské techniky, nějaká země nebere ohled na alianční spojence, tak ve své podstatě oslabuje své bezpečnostní záruky. V případě České republiky se tím vlastně popírá hlavní důvod, proč jsme do Severoatlantické aliance vstupovali.
Pan ministr zahraničí v odpovědi uvádí, že nákupem letadel JAS-39 Gripen se posílí obranné možnosti Armády ČR a zvýší se kapacity, které Česká republika bude moci spojencům nabízet. Já mám velmi vážné důvody tvrdit, že aliance nikdy nebude schopna české letouny tohoto druhu využít, protože je k tomu celá řada technických a dalších důvodů. Mimochodem, my to dnes můžeme těžko ověřit, protože zatím nebyl vyroben ani prototyp té verze, o které česká vláda jedná. Jak se uvádí a jak uvádí i pan ministr Kavan, údajně splňuje všechna požadovaná kritéria. Rozumějme správně - pravděpodobně ta smlouva splňuje všechna požadovaná kritéria, která si česká vláda vymyslela, ale zdá se být více než zřetelné, že nesplňuje kritéria, která na nás klade aliance.
Takže výsledný stav je takový: my sice alianci nabídneme nějaké letouny, nicméně protože aliance neumí takovéto letouny integrovat do svých operačních úvah, tak v podstatě za žádných okolností naši nabídku nemůže využít. My se tím dostáváme do role, kdy jsme vlastně nabídli něco, co je pro alianci nepoužitelné, tak také dostaneme analogické služby, když budeme něco potřebovat.
Další záležitostí je, že ministr Kavan uvádí ve své odpovědi: "Zajištění interoperability je jednou z primárních podmínek české strany v rámci kontraktačního jednání. Česká republika i vybrané konsorcium mají jasné představy o tom, jaké parametry musí letoun splňovat." Problém je, že představy České republiky jsou možná jasné v rámci znalostí, které Česká republika má. Problém je, že představy jsou jasné v rámci švédsko-britského konsorcia, v rámci znalostí, které má. Ovšem na dovybavení letadla některými podstatnými prvky není jiná možnost a na nákup zbrojních systémů k těm letadlům není jiná možnost, než je zakoupit ve Spojených státech. Pro každý takovýto kontrakt, kde nakoupíme jednotlivé prvky - a o tom budeme hovořit za chvíli -, je potřeba zvláštní souhlas americké vlády nebo americké strany, příslušného úřadu. Problém je, že o tento souhlas je potřeba požádat prostřednictvím evropského velení NATO, a Česká republika dosud nepožádala. To znamená, že Česká republika dosud nemá ty informace, které by bylo potřebné znát, co je všechno nutné pro dosažení interoperability. A protože je nemá, tak také tvrzení, že letoun je interoperabilní, je nepodložené.
Hlavním zástupcem České republiky při NATO je v té běžné každodenní rutině Ministerstvo zahraničí, potažmo náš velvyslanec, a z toho důvodu prosím pana ministra zahraničí, aby vysvětlil, jakým způsobem jsme se dostali k informacím, které jsou utajovány a o které jsme dosud ani nepožádali, a jak jsme podle těchto informací mohli překontrolovat údajnou interoperabilitu zamýšleného letounu pro české letectvo.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Táži se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím.
Opět žádám pana poslance Payna, aby předložil návrh na usnesení.
Poslanec Jiří Payne: Domnívám se, že by v této situaci bylo nejlépe, kdyby pan ministr Kavan skutečně odpověděl na dotazy, které zde zazněly, protože to je velmi podstatné z hlediska českého veřejného mínění, z hlediska české politické scény, aby nejasnosti kolem tak závažného výběrového řízení, které je vlastně největší vůbec asi v dějinách České republiky, byly odstraněny. Proto se domnívám, že by bylo nejlépe, kdyby sněmovna požádala ministra, aby na dotazy, které zde jako doplňující dotazy k interpelaci zazněly, odpověděl písemně. Nevím, jestli je to možné. Pokud to není možné, pak nezbývá, než vyslovit nesouhlas.
Místopředseda PSP František Brožík: Pane poslanče, pan ministr nemusí být přítomen. V případě, že by sněmovna vyslovila nesouhlas, je povinen vám znovu odpovědět. Pokud ale Poslanecká sněmovna nevysloví nesouhlas, bohužel vaše interpelace končí podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 289 z přítomných 95 poslanců pro 25, proti 48. Návrh nebyl přijat.
Tím končím interpelaci na ministra zahraničí Jana Kavana.
Přikročíme k třetí interpelaci. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík odpověděl na interpelaci poslanci Jiřímu Paynovi ve věci zamýšleného nákupu stíhacích letounů JAS-39 Gripen, technické parametry těchto stíhaček. Interpelace se spolu s odpovědi předkládá jako sněmovní tisk 1277.
Táži se, zda pan ministr hodlá využít svého přednostního práva. Otevírám rozpravu, do které se potom přihlásil samozřejmě pan poslanec Jiří Payne.
Ministr obrany ČR Jaroslav Tvrdík: Vážený pane předsedající, vážení páni poslanci, tak jak mi pan poslanec Payne poděkoval za to, že se moji úředníci zajímají o interpelaci na předsedu vlády, tak při této příležitosti jim sdělil, že jim samozřejmě nic neřekne, protože se jedná o vystoupení ryze politické. Co se týká interpelace na ministra obrany, mým úředníkům sdělil, že se pletou, protože ministra obrany vůbec interpelovat nebude. V dané chvíli nejsem schopen proto jakkoliv reagovat na předpokládané dotazy, protože skutečně nevím, co se panu poslanci v té ryze technické části nelíbilo.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane minstře. Slovo udílím panu poslanci Jiřímu Paynovi.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji. Já tedy nejsem vědom toho, že bych říkal, že budu souhlasit s odpovědí pana ministra obrany. Nevím, z čeho tak usuzuje. Obráceně se domnívám, že v případě, že kterýkoliv poslanec vysloví nesouhlas s odpovědí na interpelaci, pak je příslušný ministr uvědomen o tom a je přizván k jednání. Takže tuto omluvu pana ministra nemohu přijmout.
Za prvé, skutečně děkuji, že ministr obrany se vážně zabýval otázkami, které byly položeny. Musím říci, že tady byla celá řada informací, které vysvětlily některé nejasnosti, a za to skutečně děkuji. Přesto bych se chtěl k některým bodům své možná velmi rozsáhlé interpelace ještě vrátit.
Ministr obrany uvádí, že cílem kontraktačního jednání je dosažení co nejvyšší - na jiném místě maximálně možné - operability, a na jiném místě interpelace říká něco jiného. Říká - teď cituji: "Letoun JAS-39 Gripen na základě vyhodnocení odborného týmu vzdušných sil Armády ČR je plně interoperabilní."
***