(10.00 hodin)
(pokračuje Šplíchal)
Citoval jsem z dopisu, který byl určen panu Miroslavu Benešovi, předsedovi výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Prosím vás o podporu tohoto návrhu.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Pan poslanec Radko Martínek.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, jak už bylo řečeno, tímto problémem se zabýval náš výbor opakovaně a také opakovaně už se tento problém projednává zde v Poslanecké sněmovně.
Nechci zdržovat tím, co již bylo řečeno, nicméně patřím mezi ty, jejichž město má praktické zkušenosti s tímto novým systémem. Musím říci, že se nový systém osvědčil. V našem případě nenastalo nic z toho, co tady říkal pan kolega Beneš, to znamená, že by docházelo ke zmenšení separace odpadu, nebo dokonce zvyšování netříděného odpadu atd. Naopak došlo k tomu, že ti poctiví, kteří platili, se srovnali s těmi nepoctivými, kteří neplatili, a teď platí všichni. Není už to tak, že je hloupý ten, který platí, ale naopak, situace je mnohem příznivější. Příznivější je také v tom, že ubyly případy, kdy řada obyvatel, těch nepoctivých - a je to nejen zkušenost naše - vozila v lepším případě opad do odpadových kontejnerů těch, kteří platili, jako např. na sídlištích velkoobjemové odpadové kontejnery, ale v horších případech tito lidé neváhali vozit odpadky mimo město do nejrůznějších rigolů atd. Musím konstatovat, že výskyt černých skládek se zmenšil. Důvod je jednoduchý. Jestliže ten člověk platit musí, tak potom je samozřejmě otázka, proč by si přidělával další náklady a vozil věci někam jinam.
Problém, který vznikl od prvého ledna, je trochu jiný. Nový zákon totiž oproti praxi předcházejícího roku zavedl jistou změnu. Zatímco v předchozím roce v podstatě velcí majitelé bytů nám službu vybírat dělali, tak po znění zákona, kdy bylo v zákoně řečeno, že může, reagovali na to s typickou vlastností všech, tzn. jestliže může, tak nemusí, a tudíž to dělat nebude. Jestliže pan kolega Křeček tady o něčem hovořil, tak pokud se týká typicky družstev, družstva to vyřešila dokonce prý údajně centrálním pokynem, aby to nedělala, ušetří si své vlastní náklady.
Já se s panem primátorem shoduji v jedné věci. U nás je dvanáctitisícové město, takže si dovedu představit, když to vynásobím, jaký problém je s touto záležitostí v Praze, protože to skutečně problém je. Musí se udělat evidence, ti lidé musejí přijít, musejí něco sdělit a udělat tzv. přiznání. Nicméně, a tady bych samozřejmě chápal a chápal jsem také, když jsem tady vystupoval, když Praha přicházela s prvním návrhem se zrychleným čtením, tak tam jsem chápal ten postup jako legitimní, protože oni chtěli, aby se zabránilo tomuto zákonu. Musím ovšem konstatovat, že v této chvíli vůbec nechápu, proč magistrát neustále trvá na této záležitosti. V této chvíli on tu nejúmornější a nejsložitější operaci v celé záležitosti má s velkou pravděpodobností za sebou nebo by ji měl mít za sebou, pokud ctí zákon.
Problém totiž je, že toto ustanovení je problematické pouze v prvním roce zavedení, protože v okamžiku, kdy si vytvoříme databázi, aspoň tak jsme to řešili u nás ve městě, potom už nebude problém ani pro obyvatele, ani pro město, protože pokud se nezmění ceny, tak to bude stejným způsobem, jako je dejme tomu daň z nemovitosti, kdy se občanovi pošle složenka a ten ji vrátí. Prostě administrativní záležitost tam žádná nebude. V této chvíli u nás např. dohledáváme už jen některé zbytky, které jsou setiny procent těch, kteří se nepřihlásili. Z těch, kteří se přihlásili, zaplatili všichni. Jestli si magistrát vytvoří stejný systém datový na základě prvního sběru, tak potom administrativní těžkosti s tímto systémem výrazně klesají. A netvrdím, že jsou úplně nulové, ale výrazně klesají. Pak nechápu, proč se snaží magistrát tímto způsobem to změnit, což bude znamenat, že to, co dělali teď, se stane vyhozenou prací. Jediné zdůvodnění by mohlo být - ale myslím, že to snad nepřipadá v úvahu - takové, že magistrát nechce respektovat tento zákon, který je dnes platný, a dělá věci, které jsou v rozporu s tímto návrhem zákona.
Nyní si dovolím ještě repliku na dvě věci. Za prvé není pravda, že proti tomu protestují jen velká města a neprotestují malá a střední města, protože řada velkých měst se s tímto problémem popasovala vcelku bez problémů. Říkám-li bez problémů, myslím tím problémy, které měli všichni. Chtěl bych se zastavit spíše nad tím, co tady řekl pan primátor, a sdělil nám: nechme obcím volnost. Problém je totiž v tom, že žádná volnost nemůže být. Pokud by byl schválen návrh pana primátora, že Praha si to udělá systémem v podstatě na popelnici, tak všechna ostatní města nebo obce v okolí Prahy, které by zvolily druhý systém, se dostávají do naprosto neřešitelné situace, protože tam se platí na hlavu, tzn. kontejnery atd., všechno je veřejně přístupné a člověk neplatí za jednotlivý odvoz. Nicméně ti, kteří platí za popelnice, se budou chovat tak, jak se chovali dosud, a ještě násobkem. Nebude žádnou výjimkou, že budou převážet svůj odpad někam jinam, což ostatně se neděje jen v rámci naší republiky, viztak zvaní němečtí turisté, kteří to převážejí sem. Systém zcela evidentně povede k tomu, že ty obce, které zvolí ten systém, který je dnes platný, budou muset přejít na jiný systém, protože jim v podstatě nic jiného nezbude, protože by jinak platily svoz např. občanům Prahy. Abych mluvil o své zkušenosti, protože my jsme spíš spádová rekreační oblast Brna, tak Brňákům, kde to dělali zcela běžně, že odváželi své odpady do míst svých přechodných bydlišť, a pokud by byl zaveden tento systém, tak by je to zcela určitě jen povzbudilo.
Takže to je důvod, proč se nemohu ztotožnit s návrhy Magistrátu hlavního města Prahy a budu hlasovat proti tomu, aby tento návrh zákona byl přijat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Libor Ambrozek.
Poslanec Libor Ambrozek: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, na téma odpadů budeme nepochybně diskutovat ještě i v dalších volebních obdobích, ale protože tady mnohé zaznělo, musím se vrátit k historii a k tomu, co Praha vlastně chce.
Byla to především Praha a velká města, která v roce 1998 přišla s iniciativou novely zákona o odpadech, protože smluvní systém je obtížně vymahatelný a je potřeba ho nahradit něčím jiným, poplatkem za komunální odpad. To se podařilo po odmítnutí jak Senátem, tak prezidentem v Poslanecké sněmovně nakonec protlačit, i když spektrum hlasujících se velmi proměnilo. Nejprve to byla iniciativa pravicových poslanců, na konci už byla většina hlasů z levice.
***