(Jednání opět zahájeno v 15.46 hodin.)
Místopředseda PSP František Brožík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přestávka na klub KSČM vypršela, jsme před závěrečným hlasováním o návrhu celého zákona. O slovo se přihlásil předseda poslaneckého klubu pan Vojtěch Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené paní kolegyně, páni kolegové, dovolte, abych vám sdělil stanovisko našeho poslaneckého klubu. Po zvážení všech souvislostí, které provázely jak návrh tohoto zákona, tak jeho projednávání ve výborech a schválené pozměňovací návrhy, jsme dospěli k názoru, že návrh zákona je - žel - výsledkem ne zcela koncepčního řešení, které vyplynulo ze zrušení samosprávných prvků na úrovni okresů a krajů počátkem 90. let. Výsledná podoba, která vzešla z hlasování o pozměňovacích návrzích, je pak spíše obrazem lokálních lobby a nepochopením, o co jde ve skutečné samosprávě. Stejně tomu tak bylo při vytváření 14 krajů na území České republiky.
Máme vážnou obavu, že Česká republika nemůže bez následků unést další zvýšené zadlužování veřejných rozpočtů a tyto vysoké náklady, které vzrostou ve prospěch byrokratického aparátu nejméně o 10 miliard korun. Oněch 10 miliard korun by bylo možné využít jak pro školství, tak pro zdravotnictví, ale jistě pro rozvoj České republiky.
Dovolte mi, abych jménem klubu KSČM prohlásil, že růst byrokracie neznamená, nikdy neznamenal a ani po přijetí tohoto zákona nebude znamenat, že se veřejná správa přiblížila více k občanům. Je mi líto, ale návrh tohoto zákona klub KSČM nemůže podpořit. Děkuji vám.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. O slovo se přihlásil předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, já bych se napřed chtěl pokusit jako už několikrát pojmenovat, o čem se tady vlastně dnes hlasuje, protože průběh hlasování podle mého názoru může veřejnost poměrně snadno mást.
Nehlasuje se tady, jak je neustále opakováno, o obecních úřadech pověřených III a nejde tady o rušení 72 okresních úřadů, jak je neustále veřejnosti opakováno. Jde tady o zřízení v tuto chvíli místo 72 úřadů 194 nových a raději řeknu správních center, abych nepoužíval žádný z termínů. Já jsem se pokoušel používat termín "okrsků", ale to asi nebylo úplně přesné.
Zkrátka a dobře jde o to, že po tomto hlasování v této zemi vznikne nových, podle vlády 120, původně dokonce 121, po hlasování o pozměňovacích návrzích nyní 122 nových úřadů, nových budov plných úředníků, a ať už se budou jmenovat, jak se budou jmenovat, římská tři, okresní úřady či jiné správní úřady, faktem je, že jich proti dnešnímu stavu bude o 122 více a bude v nich sedět krát příslušný počet úředníků oproti dnešnímu stavu. Odhadovat, jestli v každém z oněch 122 nových úřadů přibude padesát nebo sto nebo sto padesát úředníků, se neodvažuji. Jedno je jisté. Bude to někde v tomto intervalu mezi padesáti a sto padesáti. Kdybych použil průměr, znamenalo by to, že v této zemi po tomto takzvaném reformním kroku by mohlo také přibýt kolem 15 až 20 tisíc úředníků. Když si to vynásobíme jejich provozními náklady, to znamená nejen jejich mzdami, ale i náklady na provoz domů, automobilů, telefonů, v každém případě jsme určitě v řádu miliard až desítek miliard ročně. Nechci věštit žádnou katastrofu. Říká-li někdo, že by to mohlo být tak deset, já bych odhadl, že by to klidně potom mohlo být i patnáct až dvacet. V každém případě celková bilance, kterou tady poslanci, kteří podpoří tento zákon, odhlasují, se promítne do bilance veřejných rozpočtů částkou někde v intervalu mezi deseti a patnácti miliardami, a to každý rok.
***