(11.20 hodin)
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážení páni ministři, paní a pánové, já budu stručný, ale myslím, že budu o něco tvrdší, než byl ve svém projevu pan profesor Jičínský. Já si dokonce myslím, že ten návrh vznikl tak, že vláda si netroufla být tak drzá vůči Parlamentu, a tak si na tento návrh někoho najala. Překvapuje mě, že do toho "nájmu" vlády vstoupil pan kolega Nečas. To mě opravdu překvapuje, že by člen zákonodárného sboru, opoziční strany, navrhl snížení pravomocí Parlamentu. To považuji za katastrofální vybočení z ústavního systému České republiky.
Vláda už nemá být oprávněna rozhodovat jen o přejezdu či přeletu ozbrojených sil cizích států, ale o přejezdech a přeletech. Jednotné číslo je tedy najednou nahrazeno číslem množným a z výjimky se má stát absolutní rutina. Už nemá být ani Parlament neprodleně informován. Informace má být takzvaně periodická, dvakrát ročně, takže my nezůstaneme parlamentní republikou, ale státem, kde rozhodující pravomoc má vláda. To je ovšem velmi vážný zásah do ústavní konstrukce. Já myslím, že v žádném systému parlamentní republiky nemůže být parlament registračním místem jakéhosi oznámení. Musel bych se zeptat obou kolegů navrhovatelů, jestli například uvažují o přímé volbě prezidenta a o posílení exekutivní moci, že tímto způsobem mění parametry naší ústavy.
Je mi opravdu nejasné, jakým způsobem došlo vlastně k tomu - když vláda neměla tu odvahu - že tyto dva poslance naší sněmovny k takovému kroku získala. Nepřipadá mi to ani dobré, ani pozitivní, ale ani odpovídající těm debatám, které jsme tu měli k jednotlivým institutům našeho ústavního systému. Technokracie do parlamentní práce podle mého soudu zásadně nepatří.
Nezbývá mi, než se připojit k návrhu na zamítnutí, a pokud by neprošel, tak v podstatě jenom účelově navrhuji, aby byl vrácen navrhovatelům k dopracování, a to kvůli tomu, co tady ve svém zdůvodnění uvedl pan profesor Jičínský.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Dále se přihlásil do rozpravy pan poslanec Jiří Payne.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji, pane místopředsedo. Omlouvám se kolegovi Nečasovi, ale musím vyslovit několik pochybností nad předloženým návrhem.
Za prvé, zásadní změny politického systému a rovnováhy moci by se neměly provádět těsně před volbami. Myslím si, že to je jakási politická slušnost, aby věci takto zásadního rozhodování, jako je změna ústavy, nákup stíhacích letounů apod., dělala vláda, která má relativně čerstvý mandát po volbách.
Za druhé, bylo navrženo, že se má při projednávání novelizace ústavy zkrátit lhůta na 20 dní. Já se obávám, že to v demokratickém státě je něco nemravného, protože ústava je dokument, se kterým se musí ztotožnit celý národ, a aby se národ ztotožnil byť s drobnou změnou ústavy, která nicméně zasahuje do rovnováhy moci, musí proběhnout poměrně rozsáhlá veřejná rozprava o této věci. Ta pode mého soudu zabere minimálně šest měsíců. Myslím, že novelizaci ústavy nelze uspěchat. Ústava by neměla podléhat náhodným okamžikům před volbami.
Za třetí tady připomenu situaci, kdy jsme slyšeli od ministra obrany jakousi průběžnou zprávu o vyhodnocení působení našich jednotek v zahraničí. Ta zpráva byla ubohá, skutečně ubohá. Když jsem přednesl připomínku, že v té zprávě vlastně není nic, že ministerstvo nevyhodnocuje, že nepracuje tak, jak by mělo pracovat a jak je zvykem v alianci, bylo mi sděleno, že takové informace dostávají výhradně členové výboru pro obranu a bezpečnost a že ostatní poslanci, pouze kdyby náhodou snad chtěli, tak že v nějakém režimu se mohou seznámit s tím, co vlastně naši vojáci v zahraničí dělají.
Tvrdím, že je právem každého českého občana, aby věděl, co naši vojáci v zahraničí podnikají. Mimo jiné bych očekával, že zahraniční výbor také dostane vyhodnocení působení našich jednotek v zahraničí, protože to má politické aspekty. Nic takového se neděje.
Já bych obráceně prosil - aby ústava byla zpřísněna. Když vláda neinformuje ani Parlament, ani zahraniční výbor, natožpak českou veřejnost, tak je třeba přitvrdit, je třeba přitáhnout ústavní parametry, aby vláda musela podávat povinně písemnou zprávu o každém nasazení jednotek v zahraničí, aby se ta zpráva projednávala na plénu, protože veřejnost neví, co vláda dělá.
V této věci se jako u posledního bodu svého vystoupení zastavím u toho, že když jsme vstupovali do NATO, tak jedním z klíčových témat byla civilní kontrola ozbrojených sil, to znamená, že každý český občan, každý civilista, každý novinář, má přístup k informacím o obraně státu s výjimkou informací, které jsou zcela klasifikované. Já jsem přesvědčen o tom, že drtivá většina informací o našem nasazení v zahraničí není klasifikovaná, přinejmenším ne se zpětnou platností. Jestliže nyní máme novelizovat ústavu tím směrem, že český občan bude dostávat ještě méně informací o tom, co naši vojáci podnikají v zahraničí, tak si myslím, že to jde proti principu civilní kontroly ozbrojených sil, a mám velký strach, že civilní kontrola ozbrojených sil v naší zemi velmi selhává.
Chci to dokumentovat nejen na tomto návrhu ústavy, ale chci se zmínit také např. o nákupu stíhacích letounů, což je úplně stejný případ, kdy vláda něco dělá a vůbec se nezajímá o to, jaký je názor parlamentních stran, jaký je názor veřejnosti. Ta věc není projednaná, nebylo dosaženo konsensu, a přesto se vláda pokouší dělat nějaké kroky. Myslím, že to se nám v naší obraně už mnohokrát vymstilo, a tomu je třeba zabránit.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí? Pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, někteří moji předřečníci zde hovořili o stanovisku vlády, jak to vládě vyhovuje. Já si to nemyslím, protože neúčast předsednictva vlády, vlastně ani ministra obrany, účast pouze tří ministrů, svědčí o nezájmu vlády o tuto změnu. Já to tedy tak dramaticky nevidím.
Souhlasím s tím, že navržená změna je velice zásadní, je třeba o ní diskutovat. Z toho důvodu mi dovolte, abych navrhl prodloužení lhůty o dvacet dní.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím.
Táži se pana navrhovatele, zda hodlá vystoupit se závěrečným slovem. Je tomu tak.
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k některým výrokům z rozpravy. Nebudu tady komentovat někdy skutečně emocionální a osobní tón. Myslím, že je třeba se zaměřit na meritum věci.
Chtěl bych zdůraznit jednu věc. Jako člověk, který byl mezi 200 poslanci, kteří hlasovali na podzim roku 1992 o Ústavě České republiky, jsem nikdy neměl problém s tím, aby v ústavě byly vynechány části, které se týkají vyslovení parlamentního souhlasu, například s vysláním našich vojsk do zahraničí. Jsem totiž přesvědčen, že to je jedna ze základních pravomocí vlád, že existuje celá řada zemí s velice silným postavením parlamentu, jako je např. tradičně Velká Británie, kde o vyslání vojsk do zahraniční mise rozhoduje výlučně exekutiva, byť zpravidla toto rozhodnutí podrobí politické rozpravě v parlamentu.
***