(18.00 hodin)
(pokračuje Dostál)
Není tedy divu, že po změně statutu Náboženské matice v roce 1998, kdy tyto nekontrolovatelné převody již nebyly po mém zásahu možné, odmítli představitelé římskokatolické církve nabídnutá místa v nové dozorčí radě Náboženské matice, i když ta byla volena tak, že by v ní samozřejmě měli převahu.
Přebírali jsme Náboženskou matici ve stavu, kdy nebyl naprosto znám její majetek a v této Náboženské matici vládl naprostý chaos. Majetek jsme museli velice těžce identifikovat. Nezbylo v ní už po vylíčeném postupu - tedy v Náboženské matici - toho majetku mnoho, v podstatě jen pár hektarů půdy a ony nedořešené soudní spory, o kterých se zmiňoval vážený kolega Talíř. Mohu říci, že celou dobu bývalé vedení odboru církví nemluvilo pravdu a neinformovalo ministra Talíře pravdivě, když tvrdilo, že Náboženská matice je finančně soběstačná. Dokonce nemluvilo pravdu a vlastně obelhalo vládu v roce 1996. Náboženská matice od roku 1990 - pokud jsem zjišťoval - nebyla nikdy finančně soběstačná. Vždycky ji financoval český stát.
Celá podstata sporu o likvidaci Náboženské matice je v tom, že se chce dosáhnout toho, aby následníkem Náboženské matice se stala římskokatolická církev, která by pak mohla vést další ony soudní restituční spory za majetek, o kterém se zmiňoval pan kolega Talíř - za majetek, prosím, a to zdůrazňuji, kterého církev katolická pozbyla rozhodnutím Josefa II. Slyšíte dobře! Nikoliv rozhodnutím bývalé Komunistické strany Československa, ale rozhodnutím císaře Josefa II. Já prostě nehodlám podporovat soudní spory, ve kterých by katolické církvi měl být vrácen majetek, který byl zabaven císařem Josefem II. Myslím si, že to je prolomení restituční hranice obrovské.
Se vší vážností, pane poslanče Talíři, konstatuji, že Náboženskou matici je nutno zrušit stejně tak, jako byly zrušeny obdobné subjekty ve státech bývalého Rakousko-Uherska, a to třeba proto - a to jste sám uznal - že způsob financování římskokatolické církve je naprosto jiný, než tomu bylo v době zřízení Náboženské matice, kdy jejím prostřednictvím, jak jste uváděl, byly římskokatolické církvi poskytovány příspěvky na její financování. Dále musí být zrušena i proto, že Náboženská matice není finančně soběstačná a její existenci musí finančně pokrývat český stát. Zrušení Náboženské matice chápu jako svou povinnost s ohledem na povinnost hospodařit šetrně s prostředky státního rozpočtu, z něhož je Náboženská matice financována.
Tolik jsem chtěl sdělit panu poslanci Talíři.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Pan poslanec Talíř využije možnosti doplnit.
Poslanec Jaromír Talíř: Děkuji. Já jsem omezen časem, proto budu stručný. Mě mrzí, že pan ministr mluvil o něčem jiném, než na co jsem se ho ptal. Já nepochybuji o tom, že je možné zrušit Náboženskou matici, jen se ptám, na základě čeho a zda to může být rozhodnutím ministra nebo něčím jiným. To za prvé. A za druhé jsem se ho ptal na soudní spory, u kterých on rozhoduje nebo nařizuje, aby byly zastaveny, které nezabíraly majetek církve, ale zabíraly majetek nebo zcizovaly majetek Náboženské matice, což je něco jiného, než on tady uváděl. Znovu říkám - jedná se o majetek Náboženské matice, nikoli církve. A o tom pan ministr bohužel vůbec nemluvil.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Pan ministr se pokusí ještě ve stručnosti odpovědět i na tuto otázku.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Kdybyste, pane místopředsedo, dovolil, já ocituji právní nález, kterým se Ministerstvo kultury řídilo. Je to jedna stránka, buďte prosím trpělivý, pane místopředsedo.
Pokud se týká Náboženské matice, jde o jednu z nejstarších právnických osob nestátního a necírkevního charakteru na území naší republiky. Původní podoba tohoto veřejnoprávního fondu byla dána kabinetními listy ze dne 27. února a 11. března 1782, jimiž Josef II. založil Náboženskou a farní pokladnu. Do tehdy nově vzniklého náboženského fondu - Náboženské matice - Josef II. vložil zabavené církevní jmění, např. i jmění četných tehdy zrušených klášterů.
Právní povaha jmění tohoto subjektu je velice přesně charakterizována ve Slovníku veřejného práva československého. Ten říká, pane poslanče Talíři, že z tendencí doby josefínské by bylo sice možno vyvozovati, že jmění přikázané náboženským fondům mělo náležeti státu a býti pouze vázáno k církevním účelům. To však nebylo vysloveno v žádném zákoně. Správa náboženských fondů byla vždy oddělena od správy státního jmění. Ani konkordát z roku 1855 nestanovil, že by fondy byly majetkem církevním, a nezmiňují se o tom ani zákony z roku 1847. Nutno totiž soudit, že náboženské fondy, nejsouce jměním ani státním, ani církevním, jsou samostatné veřejnoprávnické osoby, jejichž jmění spravuje stát k účelům katolické církve.
A nyní k tomu, co jste chtěl slyšet. Náboženská matice byla v historii zcela výjimečným subjektem práva, který nelze podřadit v žádném případě ani pod státní orgány či organizace, stejně tak pod církevní orgány či organizace. Vždy v historii tohoto subjektu šlo ze strany státu o správní dohled uvnitř veřejné správy, v rámci něhož stát přímo vykonává konkrétní subordinační výkony směřující do vnitřní integrity podřízeného subjektu, např. jmenování a odvolávání funkcionářů, schvalování právních úkonů, vydávání vnitřních předpisů Náboženské matice apod.
A teď právník píše: Zjednodušeně řečeno, v průběhu případného soudního sporu, kde by na jedné straně jako účastník stála Náboženská matice a na druhé stát, což se bohužel běžně nyní děje, pak stát jako účastník sporu, tedy Ministerstvo kultury, může kdykoliv prostřednictvím svého orgánu odvolat statutárního zástupce Náboženské matice, jehož sám jmenoval, změnit základní vnitřní předpis, tedy statut, a například ji jako právnickou osobu zrušit. Tak se prosím stalo. Na základě tohoto právního posudku.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře.
Jako další bude interpelovat pan poslanec Miroslav Beneš pana ministra životního prostředí Miloše Kužvarta. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane místopředsedo, dámy a pánové, vážený pane ministře, jistě víte, že na kraji šumavských hvozdů stojí obec Nová Pec. Jistě víte, že v této obci je pila.
***