(17.50 hodin)
Poslanec Jaromír Talíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dovoluji si na vás se obrátit s následujícím problémem. Za vlády Josefa II. byly zřízeny náboženské fondy, později nazývané Náboženská matice. Jejich úkolem bylo spravovat bývalý církevní majetek a z jeho výtěžku financovat potřeby zejména římskokatolické církve.
Všeobecně přijímám názor, že se jedná o veřejnoprávní fond spravovaný státem, který spravuje nestátní majetek a výtěžek tohoto majetku používá k určenému účelu. Je tedy zřejmé, že se nejedná ani o církev, ani o náboženskou společnost. Statut Náboženské matice v posledních letech vydávalo Ministerstvo kultury a tento statut byl rozhodnutím z roku 1998, 1999 upraven tak, že ke zrušení tohoto veřejnoprávního fondu stačí rozhodnutí ministra.
Obracím se na vás s první podotázkou, která není hlavní, zda opravdu podkladem pro zrušení tohoto fondu byl statut této matice, který byl upraven tak, že je možné ho zrušit pouze rozhodnutím ministra, či zda jste se při tomto rozhodnutí opíral o jiné dokumenty.
Hlavní otázka však směřuje jinam. Jsem si vědom, že ekonomický význam Náboženské matice pro financování církví není významný. Možná že i proto, že v minulém režimu byl majetek Náboženské matice v rozporu s tehdejšími právními předpisy převáděn různými smlouvami na jiné subjekty. Proto běží řada soudních sporů, která má toto napravit. Vy jste ve svém rozhodnutí nařídil likvidátorovi ukončit veškeré soudní spory. Ptám se vás, proč jste tak učinil a zda jste si vědom toho, že de facto dojde k legalizaci rozhodnutí, která byla v rozporu s tehdejším řádem a legalizací rozhodnutí z minulého režimu.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane kolego. Odpovědi se ujme ministr kultury Pavel Dostál.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážený pane poslanče Talíři, nejprve si dovolím ocitovat text z materiálu pro jednání vlády - Zpráva o Náboženské matici a návrh věcného záměru její transformace. Teď prosím, kdybyste byl tak laskav a zbystřil svou pozornost. Materiál, který nepředložil Pavel Dostál, ale materiál, který předložil vládě ministr kultury Pavel Tigrid, lidovecký ministr kultury, váš kolega, který vláda vzala na vědomí 27. března 1996. V něm je v části Návrh věcného záměru transformace Náboženské matice uvedeno doslova. Dovolte, abych citoval:
Při zvažování jakéhokoli způsobu transformace Náboženské matice nelze pominout následující aspekty:
1. Jde zjevně o instituci anachronickou, která v odlukovém pojetí vztahu stát - církev ztrácí jakýkoli smysl.
2. Výběr konkrétního řešení transformace této instituce je bezprostředně závislý jak na dořešení majetkoprávních poměrů církví, tak na rozhodnutí o budoucím uspořádání vztahu stát - církev a jeho konkrétním legislativním vyjádření.
3. Rozhodování o způsobu transformace, případně likvidace této instituce by mělo respektovat účely jeho založení stanovené předpisy upravujícími její právní postavení, to znamená - podtrhuji - zachování výnosu jejího majetku výlučně k náboženským účelům římskokatolické církve.
V současnosti - píše dále Pavel Tigrid - chybí pro formulaci návrhu věcného záměru transformace předmětné instituce základní předpoklad spočívající v ujasnění řešení dvou klíčových problémů uvedených v bodě dva - který jsem citoval. Teprve v návaznosti na jejich vyřešení bude možno předložit reálné alternativy transformace této anachronické instituce. Z toho důvodu Ministerstvo kultury České republiky navrhlo a vládou bylo akceptováno zrušení úkolů předložit návrh věcného záměru zákona o transformaci Náboženské matice, s níž bylo původně počítáno, a problém byl provizorně řešen aktualizací jejího statutu. Ten nevylučuje různé alternativy transformace, včetně případného, patrně pro řešení problémů nejadekvátnějšího - podtrhuji - zrušení této instituce bez náhrady. - Pavel Tigrid, vlastní rukou.
Prosím, aby si všichni všimli toho, že i tehdejší lidovecké vedení Ministerstva kultury považovalo za nejadekvátnější způsob zrušení Náboženské matice, její zrušení bez náhrady. Považuji proto za neskonale úsměvné, jsem-li nyní z téže politické strany kritizován za to, co sama v roce 1996 navrhovala.
Zdůrazňuji, že nikdy tento svůj postoj k další existenci ani za minulých lidoveckých ministrů, a to včetně interpelujícího poslance Ing. Jaromíra Talíře, ani v nejmenším nezměnila. Na základě předběžné analýzy od Pavla Tigrida jsem se rozhodl o likvidaci Náboženské matice od 1. března 2002. A jelikož jsem chtěl respektovat historický vývoj a postavení Náboženské matice v něm, stanovil jsem, že likvidační zůstatek bude převeden na římskokatolickou církev, tedy nikoliv, jak chtěl Pavel Tigrid, zrušení bez náhrady. Až bude znám likvidační zůstatek, převede se po odečtení nákladů na likvidaci na církev římskokatolickou jako celek s tím, že ona sama naprosto rozhodne, jakým způsobem bude později tento majetek přerozdělen mezi její orgány či organizace, které mají právní subjektivitu. Pokud by církev římskokatolická odmítla likvidační zůstatek převzít do svého vlastnictví, nezbude mi nic jiného, než aby celý likvidační zůstatek Náboženské matice byl předán Ministerstvu kultury České republiky, které bude postupovat v součinnosti s Ministerstvem financí i v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., neboť takovýto majetek by měl při použití § 853 občanského zákoníku charakter opuštěné věci ve smyslu § 130 téhož zákoníku.
Chtěl bych po tomto nezbytném neutrálním výkladu zdůraznit a upozornit na to, že vždy, když jsme se na něčem s představiteli římskokatolické církve dohodli, došlo bohužel ke zpolitizování celé věci jako v případě Náboženské matice.
Musím také konstatovat, že nevím, proč mě vůbec pan poslanec a bývalý ministr kultury Talíř interpeluje, když se - znovu opakuji - záměry lidoveckých ministrů a mé zrušit Náboženskou matici vůbec neliší a je snad naprosto zřejmé, že nehodlám římskokatolickou církev jakkoliv okrást. Dokonce uvádím - pro zajímavost - že se nám podařilo sjednat s likvidátorem naprosto minimální měsíční odměnu 15 tisíc korun, když právní poradenství není hrazeno z likvidace, ale z prostředků Ministerstva kultury. Co více si lze přát ve prospěch římskokatolické církve!
Váženého pana poslance Talíře, ale i jeho spřízněné kolegy bych chtěl upozornit, že na základě změny statutu, ale to se pan inženýr ptal, na základě změny statutu Náboženské matice, kterou provedlo vedení Ministerstva kultury v roce 1995, byl na římskokatolickou církev převáděn majetek vložený do ní Josefem II. pouze, a to zdůrazňuji, z rozhodnutí bývalého vedení odboru církví Ministerstva kultury a členů dozorčí rady Náboženské matice složené pouze ze zástupců římskokatolické církve.
***