(10.40 hodin)
(pokračuje Rychetský)
Myslím si, že se všichni, bez ohledu na politické složení sněmovny, shodneme na tom, že existuje-li nějaká nezpochybnitelná priorita pro Českou republiku, je to nejvyšší počet vysokoškolsky vzdělaných občanů této země a co nejvyšší úroveň tohoto vzdělání, abychom byli konkurenceschopní se zbytkem světa. Je-li toto nezpochybnitelnou prioritou, pak si musím položit otázku, zda předložený návrh směřuje ke zvýšení počtu studentů a ke zvýšení úrovně vysokoškolského studia.
Myslím si, že čísla, která jsem uvedl, mě osobně přesvědčují o tom, že zavedeme-li školné - a jak jsem pochopil návrh, který je v této věci velmi málo čitelný - které předpokládá od 20 do 26 tisíc korun ročně v průměru - tam se to skutečně těžko vyčte - nemohu dojít k jinému závěru než k tomu, že počet rodin, které budou ochotny dát své děti na vysoké školy ke studiu, může jedině klesnout. Nevidím jinou skutečnost.
Tvrzení, že absolvent vysoké školy v České republice má zaručeny vyšší než průměrné příjmy v tomto státě, a že tedy bude schopen bez větších problémů v tom nejnáročnějším životním období, kdy zakládá rodinu a vstupuje do zaměstnání, splatit půjčku na školném, je tvrzení, které mě opět nepřesvědčuje. Když se totiž, bohužel, podívám na průměrné platy vysokoškolských absolventů, tak nejsou v souladu s průměrným platem zbytku populace. Podívejme se na platy učitelů, které jsou podle mého soudu tím nejmarkantnějším příkladem.
Jsem tedy přesvědčen, že předložený návrh v žádném případě nezpůsobí větší zájem a větší počet studentů na českých vysokých školách. Ovšem já připouštím legitimitu toho, že možná i za cenu snížení počtu studentů dojde ke zvýšení úrovně vysokoškolského studia.
Tady bych chtěl říci, že není pochyb o tom, že vysoké školy si zaslouží, aby i Poslanecká sněmovna činila pouze takové kroky, které zvýší objem finančních prostředků, se kterými vysoké školy hospodaří. Nemyslím si, že tou správnou cestou je cesta, že tyto finanční prostředky Poslanecká sněmovna sebere studentům a jejich rodinám a dá je vysokým školám. Chtěl bych, abychom se zamýšleli nad tím, až budeme kdykoli v budoucnu projednávat návrh státního rozpočtu, kde jinde hledat peníze pro vysoké školy, které si je nepochybně zaslouží. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane místopředsedo. Dále se hlásí pan poslanec Chytka, po něm pan předseda poslaneckého klubu KSČM Vojtěch Filip.
Poslanec Radim Chytka: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, já jsem z diskuse nabyl dojmu, že se začínáme klonit k myšlence, že vysoké školy jsou zadarmo a že zlí pravicoví poslanci chtějí tyto školy, které jsou zadarmo a kde studium je zadarmo, aby se za vysoké školy a studium platilo. Chtěl bych říci, že studium samozřejmě zadarmo není a že se zaplatit musí. A jestliže pan místopředseda vlády poukazuje na to, že 60 % lidí, kteří mají průměrný a podprůměrný plat ve výši 14 000 Kč, a jak nemravné by od nás bylo, kdybychom chtěli ještě platit nějaké školné, tak bych chtěl sdělit, že ten, kdo má u nás průměrný plat ve výši 14 000 Kč, že na daních, na spotřebních daních a dani z přidané hodnoty a na všech ostatních částkách odvede 50 % z tohoto platu.
Tedy jednoduchá a logická poznámka: milá vládo, snižte daně, a budeme mít na školné.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Dále bude hovořit pan poslanec Vojtěch Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážená vládo, paní a pánové, jenom jednu poznámku - nehodlám komentovat předřečníka, byla to ukázka toho, jakým způsobem lze převést své úvahy o daňovém systému v České republice do školného, jako kdyby stát neplatil školy, jako kdyby neplatit policii, armádu, soudy, státní zastupitelství, jako kdyby neplatil státní byrokracii apod.
Chci mluvit o něčem jiném. Mně v tomto zákoně něco chybí, ale abych nebyl podezírán z toho, že jsem ho nečetl, jak mně bylo vyčteno včera v jednom neoficiálním večerním rozhovoru. Opakuji, že jsem ho četl, a můj návrh je celkem prostý.
Zákon zřizuje onu Správu odloženého školného jako organizační složku státu. Mně v tom zákoně chybí fond předplaceného školného od všech těch, kteří vystudovali zadarmo a nyní by od dalších chtěli, aby platili. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Pan poslanec Kohlíček, kterému dávám slovo.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Chtěl bych, vážení, abyste si všimli toho, že předřečník před Vojtou Filipem navrhoval snížení spotřebních daní. Myslím, že to je velmi zajímavý prvek, se kterým jde pravicová strana do volební kampaně, a já bych si myslel, že je to vhodné zaznamenání.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, tedy obecnou rozpravu končím.
Jsme v prvém čtení a požádám pana navrhovatele, aby se ujal svého závěrečného slova. Poté dostane možnost i zpravodaj a byl bych rád, kdybychom to do 11 hodin stihli odhlasovat, než začneme třetí čtení.
Poslanec Petr Matějů: Vážený pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, já jsem se celé úmorné rozpravy nezúčastnil, protože jsem si chtěl vyslechnout všechny názory. Nyní bych se chtěl vyrovnat s tím, co jsem slyšel. Obávám se, že to za 10 minut do 11 hodin nestihnu, ale budu se snažit být co nejstručnější.
Zahájím tím, čím skončil místopředseda vlády Rychetský. Musím říci, že práce s panem místopředsedou vlády Rychetským na předchozím zákonu, který již máme za sebou, o vědě a výzkumu, byla pro mě velmi příjemnou zkušeností. Bylo to jednání racionální, založené na argumentech, a jak jste si všimli, zde se žádný boj nevedl. Musím říci, že řada věcí, kterou zde pan místopředseda vlády Rychetský řekl na adresu mého zákona, jsou věci, které taktéž dávají smysl, jsou to věcné argumenty a je dobré, že mnoho z nich zde zaznělo. Řekl bych, že jeden jediný nebyl zcela férový, a to je ten, že podle jeho názoru předkládaný zákon má jedinou motivaci, a to zvýšit rozpočty vysokých škol.
***