(17.40 hodin)
(pokračuje Matějů)
Zajímavé ale je, že výzkum provedený na jedné pražské fakultě - pokud nedůvěřujete firmě STEM, studenti si tento výzkum udělali sami - prokázal naprosto totéž. Polovina byla pro.
Za velmi důležité považuji i to, že výzkum, který si provedli sami studenti na jedné z pražských fakult, ukázal, že zavedení školného by podle nich samých zvětšilo odpovědnost studentů za výběr oboru i v průběhu studia, a to u všech studentů.
Co tedy říci na závěr mého vystoupení?
Za prvé podpora zavedení školného a půjček ve veřejném mínění roste. Rozdíly v názoru na zavedení školného a půjček mezi voliči a příznivci jednotlivých politických stran kromě konzistentních komunistů se postupně zmenšují. Již dnes platí, že rozdíly v postojích reprezentantů hlavních politických stran vůči návrhu na zavedení školného a půjček jsou mnohem větší než rozdíly v názorech jejich voličů. Z toho plyne, že téma školného je prokazatelně politizováno záměrně. Tím podle mého soudu politická elita řešení jednoho z velmi vážných problémů této společnosti sama oddaluje, což s ohledem na stav rozpočtu vysokých škol a trvající převis poptávky po vysokoškolském vzdělání je podle mého soudu krajně neodpovědné jednání.
Ke konkrétním výtkám na adresu předloženého návrhu zákona, včetně stanoviska vlády a ministerstva školství, se vrátím až na konci rozpravy. Před zahájením rozpravy bych rád poprosil všechny diskutující, aby se pokusili oprostit od ideologických předsudků a klišé a aby diskutovali k tomu, co v návrhu zákona opravdu je. Pokud v něm něco chybí, tedy k tomu, co v něm chybí. Pokud by něco chtěli vylepšit, k tomu, co by chtěli vylepšit. Ne tedy abychom diskutovali k tomu, co v tomto zákoně ve skutečnosti vůbec není.
K této prosbě mě vede zkušenost z posledních týdnů, kdy jsem v němém úžasu sledoval, jak vášnivě se k návrhu zákona vyjadřovali lidé, kteří si jej vůbec nepřečetli. Nejpovedenější výroky k tomuto zákonu jsme prezentovali na tiskové konferenci, a jsou také součástí tiskové zprávy, která je na internetových stránkách www.skolne.cz, a myslím, že v zájmu věcnosti rozpravy bych většinu z těchto výroků raději neopakoval.
Dovolil bych si pouze dvě perly.
Perla první - záznam rozhovoru v pořadu "21" mezi ministrem školství Eduardem Zemanem a mnou. Cituji slova pana ministra: "Jestliže se tady bavíme o tom, že zákon nepředpokládá žádné zátěže na státní rozpočet, a jestliže se mluví o tom, že by vynesl vysokým školám, tak zkuste jen vzít do ruky tužku a spočítat to, o čem pan poslanec mluví. Student ze sociálně slabého prostředí dostane to a to stipendium, ty a ty dávky." - Na to já panu ministrovi odpovídám: "Ale tyto dávky nejsou ze státního rozpočtu navíc." - Pan ministr mi na to odpovídá: "Dobře, jdou z toho školného." - Na to já panu ministrovi kontruji: "Nejdou ze školného." - A pan ministr praví: "Tak z čeho jdou?"
Z toho vyplývá, že hovořil k zákonu, který si nepřečetl. Odpověď je totiž velmi prostá. Dávky sociální podpory, tedy i ony studentské přídavky, budou financovány z dosavadních plošných dotací na koleje a menzy.
A jedna perla na konec. Velmi "věcně" se k návrhu - řekl bych, že ze všech nejvíce věcně - vyjádřil Jan Kasal, který 11. 1. 2002 v Právu napsal: "Nejde o čtyřkoaliční návrh, nýbrž o návrh jednoho z poslanců US, který není navíc ani stínovým ministrem školství." Řekl bych, že to byla naprosto zdrcující kritika celého zákona.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Měl jste výzvu k poslancům. Požádám je, aby diskutující pak v rozpravě hovořili s věcností a znalostí zákona. Měl jste jim jít příkladem, a ne celou hodinu hovořit o věcech obecných, a ne o meritu tohoto zákona.
Přesto mi dovolte, abych poprosil zpravodaje pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Miloslav Kučera starší. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloslav Kučera st.: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, kdybych měl své vystoupení zpravodaje ladit v intenci vystoupení předkladatele a reagovat nejenom na to, co je v zákoně, ale i na to, co jsme slyšeli nyní ve zprávě, mohu vám popřát již teď dobrou chuť k večeři a požádat vás, abyste přišli zítra ráno včas, protože s ohledem na to, že displej ukazuje 17.45 hodin, a s ohledem na to, že víte, že já jsem vyhlášený epik, nemáte šanci do 19 hodin mě od tohoto pultu dostat. (Veselost v sále.)
Nicméně zvolte, jak chcete. Já mám před sebou pouze tři listy papíru psané po jedné straně (ukazuje), a i kdybych si tady vymýšlel báchorky sebelepší, nemohu vám bohužel slíbit, že to protáhnu do těch 19 hodin, takže na tu večeři raději nechoďte, a mohu-li poprosit, zkuste alespoň trošku a chvíli poslouchat.
Ještě bych poprosil kolegy ze své rodné strany, neboť se jedná o velmi závažné politické téma, a bylo by možná dobré, kdyby i oni byli v obraze, mohu-li poprosit, pane předsedající, vaším prostřednictvím některé své kolegy o pozornost, popř. o diskusi v kuloárech, aby nerušili kolegy z pravé části politického spektra, kteří mě na rozdíl od nich velmi pozorně poslouchají. Děkuji.
Návrh poslanců Petra Matějů a Moniky Mihaličkové na vydání zákona o změně ve financování studia na vysoké škole a o změně dalších zákonů, sněmovní tisk 1195, zdomácněl v naší zemí pod stručným názvem "školné". Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když si troufnu odhadnout, že na rozdíl od některých jiných zákonů - a tady jsem v rozporu s kolegou Matějů - není snad v této ctihodné sněmovně poslance, který by alespoň v obrysech netušil, oč jde. O to je moje pozice zpravodaje zdánlivě lehčí, neboť bych vás, kolegyně a kolegové, tudíž nemusel snad do detailů seznamovat s obsahem a podstatou navrženého zákona. A nejen to - shoduji se s kolegou Matějů v tom, že o tomto zákoně se popsalo tolik papíru a odvysílalo v médiích tolik slov, že o něm slyšela a četla i většina babiček žijících v posledních zapadlých vískách.
Pane předsedající, poprosil bych kolegu, který rozptyluje ministra Dostála od poslechu mého pozoruhodného vystoupení, jestli by ho nemohl přestat rozptylovat.
Místopředseda PSP František Brožík: Požádám pana poslance Pešána, jestli by opustil místo před panem ministrem a poslouchal pana poslance Miloslava Kučeru staršího.
Poslanec Miloslav Kučera st.: Ne, já jsem neříkal, že mě musí poslouchat, já jsem měl jen obavu, že rozptyluje pana ministra Dostála, a to mi bylo líto.
Chtěl jsem tedy říci, že o tomto zákoně slyšela i četla i většina babiček žijících v těch posledních zapadlých vískách, jenomže v tom je právě problém tohoto mého zpravodajského vystoupení. Nejde totiž o to, odosobnit se, neutrálně se povznést nad stranickou příslušnost. To se mi při trošce dobré vůle doufám podaří. Jde spíše o to, jak oddělit zrno od plev a podstatu od prázdných slov a nefundovaných úvah.
Je nepochybné, že si kolega Matějů, který se tímto problémem zabývá už dlouhou dobu, stanovil nepochybně ušlechtilý cíl. Definuje ho velmi přesně v úvodních šesti bodech své důvodové zprávy. Ještě než se pokusím těchto šest bodů detailně rozebrat, připomenu některá výchozí stanoviska kolegy Matějů.
Především se opírá o tvrzení, že poptávka po vysokoškolském vzdělání vysoce převyšuje nabídku studijních míst, a domnívá se, že systém přijímacích zkoušek za současných ekonomických podmínek způsobuje vážné ztráty na lidském kapitálu, a dokonce vede k porušování výběru podle schopností, který je zakotven v Ústavě České republiky a v Listině základních práv a svobod.
***