(15.10 hodin)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Já jsem to zaznamenal ve vaší zpravodajské zprávě a vzhledem k tomu, že tento návrh zazněl od pana kolegy Kováčika, tak jsem předpokládal, že se jedná o stejný návrh.
Budeme tedy teď hned okamžitě hlasovat tak, jak si přeje pan poslance Kováčik, o zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Dáme samozřejmě ještě panu předkladateli možnost závěrečného slova. Pokusím se zvoněním přilákat naše poslance. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, musím se přiznat, že poté, když jsme hovořili o Národním parku Šumava a pan ministr životního prostředí využil svého práva mluvit mimo pořadí, ve fázi, kdy už na něj nikdo nemůže reagovat, tak jsem se těšil, že se vrátíme k diskusi o zákoně při projednávání toho vlastního návrhu zákona. Je škoda, že pan ministr životního prostředí tady není, ale není to u něj nic neobvyklého - jeho volba formy diskuse touto cestou.
Dovolte, abych zareagoval na pana zpravodaje a na posledního pana řečníka, protože mám pocit, že ne úplně vnímáme stejně tu věc, a já se pokusím normálními slovy popsat ten proces, jak dnes funguje. Dnes existují úředníci, kteří jsou placeni za to, že brání ornou půdu, že v případě vyhovění zájemcům o stavbu na zelené louce jim vystaví jakousi složenku. Tato složenka je následně uhrazena, a teprve pak může dojít k onomu procesu územním plánem přetvořit na zastavitelné území. A teď je prosím vás jedno, jestli na bytovou výstavbu, nebo na průmyslovou zónu. V žádném případě, nejde-li o liniovou stavbu, se nemůže stát, že příslušný zemědělec by musel realizovat to, co je v územním plánu, protože on je vlastníkem a on, rozhodne-li se býti hospodářem, tak hospodářem prostě bude. Tím chci reagovat na to, že stane-li se potravina strategickou surovinou, a já si myslím, že potravina už dnes strategickou surovinou je, samozřejmě v míře ekonomické, tak jak to známe, ale stane-li se vzácnější, bude za ní více peněz a nepochybně o tu ornou půdu bude výrazně větší zájem, než jsme toho dneska svědky v mnohých částech naší republiky.
Současně bych chtěl upozornit, že kromě těchto úředníků, kteří rozhodují o tom, zda něco bude vyňato z režimu ochrany, existují na jiném úřadě jiní úředníci, jiní úředníci, kteří rozhodnou, která průmyslová zóna či který investor dostane konkrétní finanční podporu. Na první pohled přece ideální prostředí pro korupci.
Zazněla tady, dámy a pánové, velmi silná obava z toho, že lokální samosprávy nejsou těmi kvalifikovanými, které by správně posoudily, zda si půda zaslouží ochranu, nebo zda tam může být nějaká průmyslová zóna či bytová zóna. Já jsem, dámy a pánové, očekával odpor vůči tomuto návrhu zákona. Prostě proto, že tento návrh zákona říká, že ubude úředníků. Ubude úředníků podle mého názoru zabývajících se nesmyslností a v podstatě bychom v oné pseudoreformě nemuseli tuto funkci stěhovat z okresního úřadu na tři nebo dva nebo čtyři pověřené obecní úřady třetího stupně.
Předpokládal jsem, že budu označen za pomahače lumpům. Ale co mě mrzí, je, že tak silný úřednický diktát z centra na úkor moudrosti samospráv, na které se všichni ti, kteří podporují onu pseudoreformu, odvolávají, vítězí tak jednoznačně. Očekával jsem, že zde zazní i hlasy podporující ony samosprávy. Proto prosím ty, kteří mají kladný vztah k samosprávám a deklarují to - například při minulém projednávání materiálu - tak aby tak učinili nyní a nepodpořili návrh na zamítnutí. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Závěrečné slovo zpravodaje nebude. Budeme tedy hlasovat o návrhu na zamítnutí. Na základě žádosti z pléna vás všechny odhlašuji a žádám vás o novou registraci.
Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 422 z přítomných 97 poslanců pro 66, proti 30. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme tento návrh zákona zamítli v prvém čtení.
Děkuji navrhovateli i zpravodaji. Končím prvé čtení. Končím projednávání bodu 88.
A přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je
89.
Návrh poslanců Viléma Holáně, Josefa Janečka a Václava Krásy na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1185/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1185/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Vilém Holáň.
Poslanec Vilém Holáň: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, náš návrh se zabývá problematikou domácího násilí. Domácí násilí je už dlouhou dobu vážným společenským problémem, který však zůstává do značné míry stranou legislativní pozornosti. Na základě současné úpravy trestního zákona lze stíhat pouze člověka, který se dopustí násilí na dítěti nebo na dospělé osobě zbavené způsobilosti k právním úkonům. Mimo rámec úpravy tak zůstává široká skupina domácího násilí odehrávajícího se mezi dospělými osobami, kdy jeden partner zneužívá závislého postavení druhého partnera a duševně nebo fyzicky jej týrá.
Vláda posoudila tento návrh negativně. Vytýká návrhu, že tuto materii dostatečně řeší skutková podstata trestného činu ublížení na zdraví. Myslím si, že to ale není v pořádku. Jako trestný čin ublížení na zdraví se násilí na osobě blízké posuzuje teprve v okamžiku, když následkem takového násilí je nejméně sedmidenní pracovní neschopnost poškozeného. Akty domácího násilí mají však z velké části jinou podstatu, jinou povahu. Jsou spíše konány systematicky, nevedou k akutnímu poškození, nýbrž poškození dlouhodobému, nicméně vážnému. Vedle toho při posuzování hraniční sedmidenní pracovní neschopnosti bývá i lékař pod tlakem, aby vzal do úvahy i faktory mimo zdravotní stav. I orgány, i ostatní instituce, zejména policie, často přistupují k tomuto problému váhavě.
Náš návrh chce tuto praxi změnit tím, že domácí násilí označuje za společensky nežádoucí jednání, za trestný čin.
K dalším připomínkám vlády. Co se týče souladu s § 163 odst. 1 trestního zákona, žádaného cíle lze dosáhnout tím, že do taxativního výčtu trestných činů, na které se vztahuje souhlas poškozeného s trestním stíháním, vložíme trestný čin týrání osoby blízké podle § 215. Vláda nakonec namítá otázku vztahu k § 167, resp. 168 trestního zákona, tedy nepřekažení trestného činu a neoznámení trestného činu, kde je zakotvena i trestnost nepřekažení nebo neoznámení trestného činu týrání svěřené osoby.
***