(18.20 hodin)
(pokračuje Páralová)
Přitom si vláda vůbec nepřipouští, že by snad předkladatelé v souvislosti s formulací novely mohli předpokládat, že výkonné orgány při realizaci předpisů o sociálním zabezpečení řádně fungují, a jistě tedy vědí, jak takové pravidlo realizovat. Exekutiva se snad přece již musela setkat s případy, kdy bylo nutné řešit, jak postupovat při posouzení doby, za kterou pojistné zaplaceno nebylo, včetně otázek, které se objevují ve stanovisku, tedy problematiky úhrady pojistného z hlediska času, skutečnosti, zda splnění podmínky může ovlivnit existence penále, způsobu prokázání skutkového stavu, jeho změn apod.
Předkladatelé se zřejmě mylně domnívali, že v zákoně je obsaženo určité pravidlo proto, aby bylo realizováno v praxi. Mysleli si bloudi, že učiní-li průlom do výjimky a vrátí se k pravidlu, nevyvolají problém. Teď už ale všichni, poučeni vládou, víme, že v daném případě tomu tak není, neboť orgány sociálního zabezpečení jsou zvyklé realizovat jen výjimku z pravidla. Domnívám se, že k tomu je možné přihlédnout a doplnit návrh i o základní procesní pravidlo, i když nejsem o jeho nezbytnosti bytostně přesvědčena.
Vláda sociální demokracie kdysi zcela účelově vyhlásila "akci čisté ruce" a ráda předvádí v tomto smyslu silácké kousky. Zde je na stole novela, která má snahu bojovat proti nepravostem, a vláda se k ní točí zády. Za této situace mám pro vládu jediné poselství. V našem právu by měla být ctěna zásada, která platila již ve starém Římě. Zásada zní: Nikdo si svým protiprávním jednáním nemůže zlepšit své právní postavení.
Pokud chceme tuto zásadu hájit, propusťme projednávaný tisk do dalšího projednávání. Vzhledem k tomu, že máme připravenu nápravu, dávám zároveň návrh na zkrácení lhůty pro projednávání o dvacet dnů. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan kolega Ouzký.
Poslanec Miroslav Ouzký: Děkuji vám, pane předsedající. Ještě jsem se přihlásil do obecné rozpravy jako reakci na vystoupení zpravodaje, byť bylo velmi smířlivé. Chtěl bych zde ujasnit věci, které již mezitím byly částečně vyjasněny.
Vy jste zde již zmínil, že veto proti § 90 bylo podáno, tedy to je jedna odpověď zpravodaji. Zákon poběží v řádném režimu. Z časových důvodů, aby tato sněmovna ve svém volebním období stihla celou novelu doprojednat, bych se také velmi přimlouval za zkrácení oné lhůty k projednávání, jak navrhla kolegyně Páralové.
Pan zpravodaj zde zmiňoval, že pojem řádně neodvedené pojistné není dobře specifikován. Ano, má pravdu. Lze specifikovat např. větou: Pokud za daný měsíc není zaplaceno pojistné, nejsou v tomto měsíci společníci a jednatelé pojištěni atd.
Co se týče dalších výhrad vlády o úložné době, ta je jasně určena skartačním řádem. Eventuálně lze doplnit do navrhované právní úpravy v dalším čtení. Tak bych se mohl postupně vyjadřovat ke všem výhradám, které ve stanovisku vlády zazněly.
Nechci vás již déle zdržovat, proto pouze sněmovnu žádám, aby tuto novelu postoupila do dalšího čtení, jak navrhla kolegyně Páralová, včetně zkrácení lhůty k projednání. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Třetím přihlášeným do rozpravy je pan kolega Krása.
Poslanec Václav Krása: Pane předsedající, dámy a pánové, nechci příliš dlouho zdržovat. Rovnou dávám návrh na vrácení předkladatelům k dopracování. Pokusím se vysvětlit proč.
Vláda ve svém stanovisku v poslední větě říká: Vláda zastává názor, že pro postihování obchodních společností za neplnění předmětných platebních povinností vytváří stávající právní úprava dostatečný prostor. Mně se zdá, že předkladatelé návrhu zákona se nad touto větou vůbec nezamysleli, protože problém krácení odvodu pojistného, problém podvodného jednání nemůžeme řešit v systému sociálního pojištění. Mně se zdá, že tady dochází trochu ke zmatení pojmu. To, co máme řešit v trestních zákonech a obdobných věcech, chceme řešit zástupně v systému sociálního pojištění.
Představme si modelový příklad. Jsem podílníkem firmy, mám v ní 5 %, nemohu nijak ovlivnit jednání firmy. Firma neodvádí pojistné a přitom já jako zaměstnanec platím pojistné. Samozřejmě že podvod je u firmy. Tam jsou mechanismy, které umějí ošetřit tyto věci. Člověk bude postižen tím, že mu nebude započítána doba pojištění. To je zmatení pojmů. Zdá se mi, že tak to opravdu není.
Proto dávám návrh na vrácení předkladatelům k dopracování, protože si myslím, že sama myšlenka je zcela špatná, proto to navrhuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan kolega Ouzký.
Poslanec Miroslav Ouzký: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, na tuto výtku kolegy Krásy musím reagovat. Jednak se nedomnívám, že stávající právní úprava dává dostatečný prostor pro postihování obchodních společností při neplnění jejich povinností. Výčet právních předpisů, které se tímto zabývají, je sice četný, ale jejich aplikace v praxi není dostatečně účinná a svědčí o tom i výše dluhů na pojistném. Mnohdy k tomu přispívá i následný výklad právní úpravy ústředními orgány.
Druhý bod je výtka k nesystémovosti přístupu předkladatele. Domnívám se, že systém obecně by měl znít tak, že kdo neplatí, nebude pojištěn. To je základní systém. Tento zákon umožňuje z obecného pravidla výjimku pro zaměstnance, kteří za to často nemohou. Námi předkládaná novela se snaží postihnout ty, kteří zneužívají této výjimky. To neznamená, že se snažíme tvořit výjimku z výjimky, ale naše snaha je vrátit se k původnímu meritu zákona - kdo neplatí, není pojištěn. Já to beru jako naopak návrat k logice a návrat systémovosti zákonů jako takový.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Ještě se hlásí paní kolegyně Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, mám opravdu obavy, abychom nezamítli tento návrh. Proto bych ještě jednou kolegovi Krásovi ráda vysvětlila, oč zde jde.
K námitce o existenci účinných prostředků, které mohou přinutit obchodní společnosti k plnění pojistné povinnosti, je třeba uvést, že při uplatnění některých právních instrumentů je patrný značný rozdíl, jsou-li namířeny proti obchodním společnostem na straně jedné a živnostníkům na straně druhé. Tento rozdíl vystupuje do popředí zejména v případě, kdy jde o důsledky ve sféře vlastního výkonu podnikatelské činnosti. I přes určité legislativní změny je nadále živnostník snáze postižitelný než obchodní společnost.
Domnívám se, že nemůžeme nechat bez povšimnutí právní důsledky. Bylo by přece absurdní, pokud by subjekt, který je odpovědný za protiprávní jednání, mohl třeba i v širších souvislostech právní úpravy, jejímž cílem bylo ulehčit postavení ostatním, sám těžit.
Domnívám se, že bychom to měli propustit do druhého čtení a nehodit to rovnou pod stůl. Děkuji.
***