(18.00 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
Poslední otázka s tím související: Jakým způsobem je realizována Mezinárodní úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, která v určitých souvislostech zavazuje jednotlivé státy - a Česká republika se zavázala k aplikaci této úmluvy již v roce 1992 - k tomu, aby některé formy vazby byly využívány toliko kumulovaně, nikoli samostatně. Mně se v tomto případě jedná konkrétně o tzv. vazbu ovlivňovací.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji za tyto otázky. Slovo má pan ministr spravedlnosti.
Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, odpovědět na tuto interpelaci mi činí mimořádné potěšení.
Důvody, pro které vláda navrhla - a tady se dovolávám paměti Poslanecké sněmovny - poměrně velmi razantní změny vazebního řízení, jsou prakticky tytéž, které paní poslankyně uplatnila jako kritiku dosavadních poměrů vazebního řízení. Tedy relativně vysoký počet vazeb - měřeno řekněme evropskými standardy - nepřijatelná doba průměrné délky trvání vazebního řízení a také celkové statistické údaje, které lze doložit jedním číslem: k 30. 6. 2001 měla Česká republiky 210 uvězněných osob jak ve vazbě, tak ve výkonu trestu na každých 100 tisíc obyvatel.
Byl to index vysoký. Tyto a další důvody vedly k razantní změně v trestním řádu. Zejména bych připomněl jen ty nejdůležitější: změna vazebních důvodů ve směru zpřísnění podmínek, za nichž lze o uvalení vazby na obviněného rozhodnout, vyloučení vazby v některých případech vůbec, ať již jde o zkrácené přípravné řízení, nebo obecně vzato o trestný čin menší závažnosti, dále v jiném mechanismu rozhodování o dalším trvání vazby, kde se klade důraz na trvalé, průběžné a včasné zjišťování toho, zda důvody vazby trvají, ve výrazném snížení délky přípustného trvání koluzní vazby zásadně na tři měsíce maximálně a v přísnější diferenciaci nejvyšší přípustné doby trvání vazby v závislosti na závažnosti trestného činu, pro který se řízení vede. Jak je známo, jsou to v zásadě čtyři zákonné lhůty.
Otázka druhá. Jak Ministerstvo spravedlnosti - což je resort, který řídím - se připravovalo na novelu trestního řádu? Okolnosti, že tato úprava s sebou nese změnu zásadní a že také vyžaduje změněné přístupy, si ministerstvo bylo vědomo. Proto v průběhu druhého pololetí loňského roku zejména zajistilo, aby formou několikadenních seminářů měli všichni státní zástupci a soudci možnost důkladně se s novelou seznámit, vyjasnit si základní přístupová hlediska, a bylo-li to možné, a to v zásadě bylo, udělat všechno pro to, aby výklad těchto změněných ustanovení od začátku roku 2002 byl, je-li to možné, jednotný.
Tedy jinak řečeno - soudy a státní zastupitelstva se připravovaly, což platí zejména o posuzování otázek možného trvání vazby v trestních věcech, v nichž bylo řízení zahájeno v roce 2001 a ke konci roku nebylo skončeno.
Pokud bychom účinky novely - měřeno se situací, kdy by nebyla justice připravena - na například počet vazebně stíhaných chtěli porovnávat se statistickými údaji z konce roku 2001 a 1. ledna 2002, pak bychom zachytili jenom výseč naprosto úzkou, která nevypovídá. Důsledky novely trestního řádu právě na počet vazebně stíhaných se začaly projevovat ještě předtím, než novela vstoupila v účinnost. Z jednoduchého důvodu. Právě výrazné zpřísnění režimu vazebního řízení vedlo státní zástupce a soudce ke zvýšené snaze zrychlit vazební řízení a posuzovat přípustnost vazby již pohledem přijaté novely tak, aby nenastal k 1. 1. 2002 - to považuji za základní důkaz připravenosti - náhlý zlom, kdy např. (kvůli?) jinému počítání vazebních lhůt řada obviněných by musela být z vazby propuštěna, aniž by to nemělo negativní vliv na osud přípravného řízení.
Jsem připraven doložit i statistiky, které lze těžko reprodukovat ve vymezeném prostoru. Myslím, že i grafy, které jsou k dispozici, mohou vypovídat.
Otázka třetí. Jsem přesvědčen, že nová úprava vazebního řízení, zejména ve vztahu k vazebnímu důvodu, který paní poslankyně zmiňovala, je zcela v souladu se závazky České republiky, které vyplývají z Mezinárodní úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Co je důležité a mnohem důležitější? Aby tyto zákonné podmínky byly orgány činnými v trestním řízení - tady mám na mysli státní zástupce a soudce - důsledně uplatňovány. K tomu směřuje činnost Ministerstva spravedlnosti. Hodláme nejpozději v polovině tohoto roku vyhodnotit další poznatky, přispět tímto vyhodnocením k celkové informovanosti soudců a státních zástupců a položit si otázku, zda z hlediska kompetencí Ministerstva spravedlnosti lze přispět čímkoli - počínaje vzděláváním a konče organizačními opatřeními, která by ještě lépe cíle sledované novelou trestního řádu naplnila.
U mnoha dalších podrobností jsem připraven doložit na základě zájmu paní poslankyně. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně Dundáčková má slovo.
Poslankyně Eva Dundáčková: Pane ministře, velmi vítám vaši nabídku k tomu, seznámit se s materiály, které jste přinesli do sněmovny, které jistě by měly být k dispozici i ostatním kolegům. Dovolte mi v rámci času, který je nám společně vyměřen, položit vám jeden konkrétní dotaz, a sice dotaz, který - jak předpokládám - vyčtete ze svých statistických materiálů: zda se nějakým konkrétním a jakým způsobem projevila realizace aplikace nového trestního řádu na snížení počtu vězněných osob v České republice.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: I na to se mi odpovídá radostně. Celkový údaj, tím mám na mysli počty vazebně stíhaných a počty osob ve výkonu trestu - teď mi promiňte, že to nebude na jednotky -, je snížení celkového počtu těchto osob téměř o dva tisíce. Čili znamená to dvě věci.
Za prvé: Prakticky nelze hovořit - ledaže by došlo, a to nemohu vyloučit, to přiznám poctivě, k organizačním chybám ve Vězeňské službě - o přeplněnosti vazebních věznic. Paní generální ředitelce Meclové jsem uložil, aby mi připravila návrh rozhodnutí, kdy dokonce budeme uvažovat o změně jedné vazební věznice na věznici určenou k trestu výkonu odnětí svobody. Přesto mi dovolte jeden údaj statisticky přesný.
K 1. 1. 2001 bylo ve vazbě obviněných 5967 osob, ke konci roku 4583 osob. Je to téměř o tisíc osob méně. To ne dramatické, ale výrazné snižování ke konci roku, jak jsem již řekl, přičítám zejména tomu, že změny, o kterých věděly orgány činné v trestním řízení, že budou účinné k 1. lednu, výrazně přispěly i ke změně stylu práce, což osobně považuji za jev velmi pozitivní.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Mám také radost, že máte radost. Proto uděluji slovo panu kolegovi Karlu Vymětalovi, který interpeluje ministra financí Jiřího Rusnoka ve věci restrukturalizace hutí.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, i když jste asi zainteresován jinými problémy, chci konstatovat, že již léta řeší vaše ministerstvo spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu a vláda restrukturalizaci českého ocelářského průmyslu. Stále není nic rozhodnuto.
***