(Jednání opět zahájeno v 17.00 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážení členové vlády, vážený pane kolego poslanče, dalším bodem našeho pořadu jsou ústní interpelace, které jsou určeny členům vlády.
Prvním interpelujícím byl vylosován pan poslanec Pavel Hojda, interpelovaným ministrem je ministr práce a sociálních věcí pan Vladimír Špidla, a to ve věci snížení prostředků na veřejně prospěšné práce. Druhým interpelujícím je pan poslanec Ivan Langer, interpelovaným ministrem je ministr zdravotnictví pan Bohumil Fišer.
Otázku přednese pan poslanec Pavel Hojda. Prosím.
Poslanec Pavel Hojda: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážený pane poslanče, dovolte, abych položil panu ministrovi otázku, kdy v minulém týdnu jsem obdržel od několika starostů obcí jak Ústeckého kraje, tak Karlovarského kraje informaci, že jim bylo sděleno od pracovních úřadů, že pro letošní rok dojde s největší pravděpodobností ke značnému snížení prostředků na zajištění politiky zaměstnanosti, konkrétně na použití pro veřejně prospěšné práce. Pracovní úřady tedy nepotvrzují již předběžně nasmlouvané prostředky na vedlejší pracovní poměry a nasmlouvané akce a obce se tímto dostávají do značných problémů.
Ptám se, pane místopředsedo vlády, zda bude omezení prostředků na veřejně prospěšné práce pro letošní rok oproti předchozímu roku opravdu výrazně omezeno, nebo se jedná pouze o přechodné období, ve kterém ještě státní správa nemá zcela jasno, kolik prostředků na které aktivity v politice zaměstnanosti přerozdělí.
Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Teď vševědoucí ministr práce a sociálních věcí. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane poslanče, mohu vás ujistit, že v zásadě máte pravdu, protože k omezení prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti již došlo, a to rozhodnutím Poslanecké sněmovny, která ve schváleném státním rozpočtu schválila částku, která byla podstatně nižší, než jakou požadovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tato částka byla totiž nižší o 828 mil. Kč.
Je to výrazné zkrácení prostředků na politiku zaměstnanosti. A chtěl bych při této příležitosti upozornit na vystoupení pana poslance Kalouska, který navrhoval prakticky vynulování aktivní politiky zaměstnanosti, a tím zánik této politiky. To se panu poslanci Kalouskovi nepodařilo, protože jeho návrh byl vskutku absurdní a nehájitelný a sněmovna jej nepřijala. Přesto však sněmovna schválila menší rozsah prostředků. A dovolte mi tedy, abych vám popsal, jakým způsobem Ministerstvo práce a sociálních věcí za této situace postupuje.
Je jasné, že snížení finančních prostředků na vlastní aktivní politiku zaměstnanosti se nutně negativně promítne do uplatňování jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na úřadech práce, protože úřady práce již mají část nově přidělených prostředků vázánu na splnění závazků z dohod uzavřených v minulém roce.
Závazky přecházející do roku 2002 byly vyčísleny na 910 mil. Kč. Čili v tomto smyslu jsou pravděpodobně některé informace, které jste získal, nepřesné, protože ty smlouvy, které byly uzavřeny, jsou plně kryty. Znamená to, že úřadům práce zbývá na řešení nezaměstnanosti v roce 2002 pouze 1 562 000 Kč při daném omezení prostředků. Úřady práce proto byly vyzvány ke zhodnocení dosavadních aktivit a provedení restrukturalizace jejich financování a adresného zaměření dle priorit stanovených Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Je samozřejmě jasné, že v takovéto situaci je velmi potřebné takřka úzkostlivě sledovat základní priority. Vytváření pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací bude tedy možné pouze pro velmi obtížně umístitelné uchazeče o zaměstnání v příhraničních oblastech, v obcích se špatnou dopravní obslužností, pro matky s dětmi, dlouhodobě nezaměstnané atd.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se tedy rozhodlo jako svou prioritu koncentrovat aktivní politiku zaměstnanosti do dvou oborů, tj. podpora prvého zaměstnání, tedy absolventi škol, a za druhé do zvládání problematiky dlouhodobě nezaměstnaných.
Zřizování veřejně prospěšné práce, tj. přechodně vytvořeného pracovního místa, je využíváno především obcemi k zajištění některých činností spojených s péčí o obec, její zeleň, úklid, sociální služby apod. Na tato místa bývají umisťováni obtížně umístitelní uchazeči, převážně obyvatelé dané obce.
Ale na druhé straně je potřeba upozornit, že prostředky aktivní politiky zaměstnanosti je nutné využívat v souladu s jejich určením, tj. k zajištění pracovního uplatnění a pomoci při návratu na trh práce uchazečů o zaměstnání evidovaných úřadem práce. V některých případech - nejsou zcela časté, ale nejsou ani ojedinělé - docházelo k tomu, že jednotlivé obce využívaly aktivní politiku zaměstnanosti jako jakýsi dodatečný zdroj pro svůj rozpočet a pro rozvoj obce, bez ohledu na základní účel, tj. podpora nezaměstnaných při hledání zaměstnání.
Je samozřejmě jasné, že aktivní politika zaměstnanosti, zejména veřejně prospěšné práce, obcím velmi pomáhá a některé obce se ji naučily využívat opravdu velmi dobře. A jestliže říkám velmi dobře, tak je to míněno bez jakýchkoliv uvozovek, to znamená plně v souladu se zákonem a současně velmi efektivně v zájmu obce.
Musím říci jasně, že aktivní politika zaměstnanosti zůstává prioritou Ministerstva práce a sociálních věcí a že je naším cílem využít prostředky, které jsou poněkud omezené v letošním rozpočtovém roce, s co největší účinností.
Je také vhodné, a myslím si, že se to bude týkat i obcí ve vašem kraji, že aktivní politika zaměstnanosti je rozdělována na základě strategické úvahy nejenom ve vztahu k dlouhodobě nezaměstnaným nebo k průřezovým prioritám ministerstva, ale také i ve vztahu k regionální situaci. To znamená, že krácení, pokud k němu došlo v oblastech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, je podstatně menší než to krácení, ke kterému došlo v oblastech, které tak významnou pomoc nepotřebují. Znamená to, že ze všech hledisek se snažíme menší částku využít efektivně.
Avšak, pane poslanče, je pravdou, že rozsah aktivní politiky zaměstnanosti je v roce 2002 o 820 mil. Kč nižší, než byl náš požadavek. A chtěl bych při této příležitosti upozornit, že v roce 2001 byl objem aktivní politiky zaměstnanosti 3 mld. 100 mil. Kč, tj. byl vyšší o 628 mil. Kč. Čili v zásadě se dá říci, že aktivní politika zaměstnanosti byla krácena rozhodnutím sněmovny o celou pětinu, a je nepochybné, že takto výrazné krácení se musí projevit.
***