(16.00 hodin)
Místopředseda PSP František Brožík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přistoupíme k dalšímu bodu našeho jednání, to znamená k bodu
182.
Ústní interpelace
Tyto interpelace jsou určeny předsedovi vlády České republiky, od 17 hodin pak budou následovat interpelace určené ostatním členům vlády České republiky.
Po zahájení 46. schůze Poslanecké sněmovny jsme za účasti ověřovatelů rozlosovali pořadí, v němž budou poslanci vystupovat a klást interpelace nejprve předsedovi vlády České republiky panu Miloši Zemanovi, a dále vládě České republiky. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly všem rozdány do lavic.
Nyní dávám slovo panu místopředsedovi Ivanu Langerovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády pana Miloše Zemana. Při této příležitosti bych chtěl upozornit, že druhá vylosovaná interpelace pana poslance Severy byla stažena z pořadu jednání, takže máme pouze jednu a jedinou ústní interpelaci na předsedu vlády. Poté bude následovat přestávka do 17 hodin.
Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane místopředsedo, pane premiére, obracím se na vás ve věci nabídky náhradních prostor pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa z důvodu jejího zamýšleného přestěhování. Připomínám jen, že tato rozhlasová stanice v současné době sídlí v centru Prahy a po 11. září loňského roku byla zesílena její ochrana.
Na základě informací, které mám k dispozici, od října loňského roku vaše vláda uvažuje o přestěhování stanice Rádio Svobodná Evropa do jiných prostor, náhradních prostor z důvodů bezpečnostního rizika. Souhlasím osobně s tím, že by se měla tato rozhlasová stanice přestěhovat, nicméně myslím, že by se to mělo uskutečnit teprve, výhradně a pouze po vzájemné shodě s vedením této rozhlasové stanice, aby nebylo ohroženo ani sídlo této rozhlasové stanice v České republice, ani její vysílání z České republiky. Nicméně v souvislosti s deklarovaným zájmem vlády přestěhovat tuto rozhlasovou stanici z centra Prahy - jak jsem řekl, podle mne správným záměrem - se objevila celá řada spekulací o tom, zda vůbec vláda o deklaraci tohoto svého záměru s vedením rozhlasové stanice oficiálně jednala a zda vůbec vedení této rozhlasové stanice nějaké náhradní prostory nabídla.
Proto bych vám rád položil následující otázky: kdo konkrétně jménem české vlády jednal s představiteli Rádia Svobodná Evropa o přestěhování, kdy se tato jednání poprvé, eventuálně kolikrát a kdy naposled uskutečnila a jaké konkrétní náhradní prostory jsou této rozhlasové stanici nabídnuty.
Děkuji za odpověď na tyto tři otázky.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane místopředsedo. Nyní uděluji slovo předsedovi vlády Miloši Zemanovi.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně a kolegové, vážený interpelující pane poslanče Langere, dovolte mi, abych ve své odpovědi na vaši interpelaci citoval svého oblíbeného klasika, zakladatele kybernetiky Norberta Wienera. Myslím si, že i telefonující člověk ví, kdo to byl Norbert Wiener, i když o tom pochybuji, který kdysi řekl: "Aktivně žít znamená žít s přiměřenými informacemi." A protože si přeji, aby pan poslanec Langer aktivně žil, jsem připraven poskytnout mu přiměřené a naprosto konkrétní informace, které, jak doufám, přesně odpovídají na jeho otázky.
Za prvé. Jak víte, vláda o přestěhování rozhlasové stanice Svobodná Evropa začala uvažovat po teroristických útocích 11. září, což je jakési referenční datum. Pokud jde o to, kdo, kdy a jak jednal s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa, chtěl bych panu poslanci Langerovi sdělit, že první jednání proběhlo 3. října, tedy zhruba 20 dnů po zmíněném teroristickém útoku, že ten, kdo z české strany jednal, byl náměstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček, a ten, kdo byl partnerem tohoto jednání, byl prezident rozhlasové stanice Svobodná Evropa Thomas Dine.
Při této příležitosti chápu, že pan poslanec Langer v televizní Sedmičce s panem poslancem Cyrilem Svobodou byl poněkud zaskočen informací pana poslance Cyrila Svobody, že vláda o této otázce nejednala. Pan poslanec Cyril Svoboda, jistě nikoli ze zlého úmyslu, ale z pouhé nevědomosti, nebyl o jednání české vlády informován, ostatně také není důvod, proč by o něm měl být informován, a proto řekl v televizní Sedmičce nepravdu.
Opakuji tedy, že první jednání proběhlo již zhruba 20 dní po teroristickém útoku, to je 3. října, a to mezi těmito dvěma konkrétními osobami. Pan Dine byl již požádán o specifikaci požadavků na nový objekt, do něhož by se Rádio Svobodná Evropa mohlo přestěhovat.
Bohužel pan Dine nám potom odjel. Odjel nám do Washingtonu. A protože prohlásil, že pouze a jedině on může jednat za Rádio Svobodná Evropa, pak jednání pokračovalo s představiteli vlády Spojených států. Já sám jsem se v této době sešel dvakrát s americkým velvyslancem Craigem Stapletonem a chtěl bych vysoce ocenit postoj amerického velvyslance k tomuto přestěhování, který mimochodem pokračuje dodnes, protože včera jsem s ním měl pracovní večeři.
Teprve 31. října pan Dine zaslal, tentokrát jinému náměstkovi ministra zahraničí, panu Jindrákovi, dopis, kde nastínil požadavky na nový objekt.
Další jednání se uskutečnilo 26. listopadu a šlo o konkrétní specifikaci těchto náhradních objektů. Svobodné Evropě bylo tehdy nabídnuto hned pět náhradních objektů na výběr.
Dne 3. prosince byla vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců Rádia Svobodná Evropa a státní správy. Dne 18. prosince Bezpečnostní rada státu, která nebyla spokojena s pomalým tempem jednání, brzděným nikoli americkou stranou, ale právě Svobodnou Evropou, doporučila vládě České republiky, aby toto jednání bylo urychleno. Mimo jiné v rámci těchto jednání se 21. prosince zástupci Ministerstva obrany zúčastnili i prohlídky současného sídla Rádia Svobodná Evropa.
Dne 7. ledna už tohoto roku pan Thomas Dine pro vydání týdeníku Prague Post řekl, že změna sídla redakce by znamenala kapitulaci před terorismem. Považuji toto prohlášení za arogantní a neodpovídající skutečnosti.
Toto jsou tedy jen některé fáze, které byly realizovány předtím, než poslance Langera potkalo to štěstí, že zasedl v televizní Sedmičce proti Cyrilu Svobodovi a musel čelit informaci, že vláda nebo vládní úředníci vůbec o této otázce nejednali. Doufám, že pan poslance Langer bude souhlasit s názorem, že fakta, která jsem uvedl, toto tvrzení pana poslance Cyrila Svobody naprosto bezpečně vyvracejí.
Je samozřejmé, že probíhají další jednání. Počet nabízených objektů mezitím vzrostl z 5 na 10 a zdá se, že i Svobodná Evropa své původně krajně nepříznivé stanovisko, které je podle mého názoru vyvoláno určitou pohodlností, začíná modifikovat. Do těchto jednání se také velice účinně zapojilo americké velvyslanectví.
***