(15.00 hodin)
(pokračuje Bláha)
Mně je to jedno. Pak za pět let zjistím například problém, který je pod názvem všeobecně mediálně známým "Kavčí skála".
Chtěl bych poprosit na závěr o jedno jediné - nehovořil jsem proto a nečetl jsem ani důvodovou zprávu, ani jednotlivé paragrafy - o jednu jedinou záležitost. Chtějme tuto diskusi vést, chtějme ji vést, byť i v únoru, bavme se o tom, že jsme ještě ochotni připustit jak odbornou diskusi, a především, co si od toho slibuji, a musím to také tak říci, práci jednotlivých úředníků jednotlivých ministerstev - ministerstev je řádově pět - kteří podle mého soudu, pokud by se dověděli ze sněmovny, že má vůli pustit zákon do projednávání po prvním čtení, by museli velice konkretizovat obecné klauzule úprav a event. pokud je poukázáno na nedostatečné provázanosti na právní úpravu 702042, což ani nebylo smyslem a účelem tohoto zákona.
Říkám to s plným vědomím toho, že cítím tuto diskusi jako potřebnou. Cítím já jako člověk jako velký dluh těm, kterých se týká, kde bych se nechtěl dočkat toho, ani za rok, ani za dva, že by mohla mít média - která poukazují vždy a jenom na křiklavé případy, ty pozitivní nikdy neuvedou, takže když je osm set tisíc družstevníků, nehovoří o šesti stech tisících, ale hovoří o pěti či třech tisících tam, kde se vedení družstva zachovalo z různých důvodů špatně a velmi nekorektně vůči svým vlastním členům - že by takováto média mohla mít jednou pravdu, kdybychom se nesnažili tuto právní úpravu narovnat. My jsme otevřeni každé diskusi, s každým, kdo má zájem tuto diskusi otevřít, s tím, že minimálně tyto podklady předáme řekněme této vládě, budoucí vládě, budoucímu parlamentu.
Děkuji za pochopení, děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci za tento podrobný úvod. Prosím paní poslankyni Horníkovou jako zpravodajku.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, moje zpravodajská zpráva bude poněkud kratší, než byla zpráva předkladatele zákona.
Pokud jsme dobře poslouchali pana předkladatele, pochopili jsme, že v tuto chvíli se snažíme odpovědět na základní otázku, která zní: Která právní úprava bude řešit problematiku družstev? Bude to obchodní zákoník, protože družstva vnímáme především jako podnikatelský subjekt a jako obchodní společnost, nebo to bude samostatný zákon, protože hovoříme o družstvech většinou jako o nevýdělečných subjektech? Jenomže, vážené kolegyně, vážení kolegové, tato otázka by neměla být položena v této Poslanecké sněmovně, ale měla by být položena odborníkům, kteří by měli o této otázce rozhodnout. Bohužel musím v této chvíli konstatovat, že diskuse na bázi odborníků v této oblasti byla velice chabá.
V tuto chvíli snad možná bych měla připomenout dva důvody, které mě vedou k tomu, že budu navrhovat zamítnutí tohoto zákona.
Než se odhodláme přijmout samostatný zákon o družstvech, jehož přijetí nevylučuji, musíme si uvědomit, že v této chvíli je řada nevyřešených věcí, které by vyřešeny být měly ještě dříve, než se odhodláme přijmout samostatný zákon. Měli bychom počkat, až budeme mít vypořádány nároky oprávněných osob podle transformačního zákona 42/1992. Měli bychom jednoznačně počkat, až budou vypořádány oprávněné nároky členů bytových družstev na převod družstevních bytů podle zákona 72/1994. Měli bychom počkat, až budou vypořádány státní pozemky pod družstevními domy.
Jsem si vědoma toho, že v tuto chvíli problematiku družstev řeší několik právních úprav a mezi těmito právními úpravami neexistuje jednoznačná a přímá provázanost. V tuto chvíli problematiku družstev řeší obchodní zákoník, speciální zákony týkající se družstevních záložen, zákon o vlastnictví bytů, transformační zákon, občanský zákoník atd.
Vzhledem k tomu, že jsem si vědoma, že existuje několik právních úprav - a já jsem ten, kdo by se přimlouval za to, abychom měli jednoznačnou, průhlednou, systémovou a jasnou právní úpravu - v tuto chvíli se přikláním ke stanovisku vlády, kdy víme, že ve vládě je připravován nový obchodní a občanský zákoník. Považovala bych za velmi nešťastné, kdybychom po přijetí zákona o družstvech posléze přijímali nový obchodní a občanský zákoník. Myslím, že postup by měl být naprosto obrácený. Nejprve si odpovědět na otázku, zda družstva jako taková budou řešena v obchodním zákoníku, či samostatným zákonem, po schválení a přijetí, po rekodifikaci obchodního zákoníku přijímat samostatný zákon o družstvech.
Toto všechno mě tedy vede k tomu, abych návrh zákona předložený panem poslancem Bláhou a panem poslancem Snítilým navrhla v tuto chvíli k zamítnutí. V případě, že nebude zákon zamítnut, jako zpravodaj navrhuji prodloužení lhůty k projednání tohoto zákona ve výborech o dvacet dní.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji pěkně. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se do ní hlásí? Jako prvního mám pana poslance Křečka.
Poslanec Stanislav Křeček: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, budu velmi věcný. Své negativní stanovisko k tomuto zákonu jsem již publikoval. Před nějakou dobou jsme přijímali novelu obchodního zákoníku, kde jsme do něj vložili ustanovení § 243a, které vám nyní ocituji: Každý člen družstva je oprávněn podat jménem družstva žalobu proti členovi představenstva nebo proti členovi jiného orgánu podílejícího se na řízení družstva nebo jeho organizační jednotce o náhradu škody, kterou družstvu způsobí.
Toto klíčové ustanovení samozřejmě v novém návrhu zákona chybí. A už toto ustanovení, které významně garantuje práva družstevníků, je-li vypuštěno, vypovídá o záměrech autorů tohoto zákona - těmi nejsou předkladatelé, z toho je nepodezírám, autorů tohoto zákona je více - než jakékoliv dlouhé výklady.
Neumím si představit, který rozumný poslanec by čtyři měsíce před volbami navrhoval vypustit ze zákona ustanovení, které členům družstev dává právo obracet se s žalobou, pokud jim byla představenstvem družstva způsobena škoda. To nechápu. Proč je takový zákon předložen, nechci ani spekulovat.
Hrubou chybou zákona je, že se domnívá, že může pokrýt všechna družstva. Od roku 1873, kdy takový zákon byl vytvořen, uplynula dlouhá doba. Máme družstva výrobní a spotřební, která se velmi blíží podnikatelským subjektům, která musí být upravena s ohledem na podnikatelské prostředí atd. Máme kampeličky a úvěrová družstva, o kterých mimochodem projednáváme na této schůzi zvláštní zákon. Proč ještě další zákon, který by je pokrýval? Máme i bytová družstva, která jsou nezisková, kde je ochrana bytového fondu, kde podnikatelské prostředí musí být zase umenšeno.
***