(14.50 hodin)
(pokračuje Bláha)
Myslím obecnou právní úpravu, která by v tomto kmenovém zákoně navazovala na obecné úpravy obchodního zákoníku. Vycházeli jsme především z toho, že družstevní zákon vlastně existoval už od roku 1873. Svým způsobem lze říci, že existoval až do roku 1992. Bohužel právě po roce 1990 došlo k některým změnám na poli legislativy, které podle našeho soudu nepřispěly k podpoře myšlenky družstevnictví, ale spíše naopak. Jeden z prvních zákonů byl zákon transformační číslo 42 a na něj v případě bytového družstevnictví navazující zákon 70/1994 Sb., o vlastnictví k bytům. Již tehdy se vedly velké diskuse na téma existence či neexistence družstev a jejich podoby, nejen družstev výrobních, spotřebních, ale i družstev bytových.
Hovořilo se také o tom, zdali bychom v moderním právním pořádku po roce 1990 a zvláště po roce 1994 se neměli zabývat tou myšlenkou, že na jedné straně by mělo být zřejmé v této oblasti, když vezmu jen bytovou oblast, tak nájemní vztahy, vedle toho kondominia, což je o čistém vlastnictví, a vedle toho řekněme nezisková bytová společenstva, chcete-li družstva.
Víme také všichni společně, že bylo několik návrhů předloženo v této sněmovně. A jedním z posledních, který nás svým způsobem vyprovokoval k urychlené práci a předložení - byť až v této době - zákona o družstvu jako zákona obecného, a to byla situace, kdy vládou předložený zákon o neziskových bytových družstvech nebyl touto sněmovnou projednáván a nebyl přijat vlastně už v rámci prvního čtení.
Mluvím o tom, protože řada diskutujících ať už na půdě sněmovny, tak v odborné veřejnosti, vždy poukazovala a velice často se shodovala v tom, byť každý ze svého určitého úhlu pohledu, že by bylo vhodné takovou zákonnou úpravu jednou vypracovat. Když říkám jednou, říkám to zcela záměrně. To už tady bylo řečeno i v roce 1992, dokonce takový podobný návrh existoval ve Federálním shromáždění, ovšem na konci jeho existence, a dále už nebyl nikým zvednut ani rozpracován.
Nechci sahat do svědomí žádné z vlád, ani té poslední, současné ne. Všechny vlády hovořily i ve svých vládních prohlášeních o těchto úpravách. Myslím, že je povinností poslance sociální demokracie - je to v tuto chvíli tak - aby se pokusil, byť pro někoho v době již volební, předložit text, nad kterým může, je-li k tomu ochota a vůle, být vedena diskuse. Víte především proč? Protože jsem přesvědčen o tom, že když to neuděláme alespoň teď, tak po volbách opět jako tato čtyři léta, jako předchozí dvě léta a předchozí čtyři léta od roku 1992 to opět nikdo nezvedne, nebo to možná zvedne, třeba i nešťastně, až ve chvíli, kdy se o tom nebude chtít jednat.
My si dáváme jeden cíl a o ten bych chtěl požádat, než řeknu některé další věci z obsahu. Přestože je tak vysoké datum a přestože od dnešního dne oficiálně víme, že 14. a 15. června budou volby a že se všichni na to budeme chystat a že to, oč vás chci požádat, je vlastně práce. Ano, je to práce při mandátu, který ještě do těchto dnů máme. Těm, kdo tu budou příště, jak vládě budoucí, tak budoucímu parlamentu, můžeme alespoň navodit v diskusi, kterou ani nepředpokládám, že by mohla být do konce voleb uzavřena, za jistých podmínek samozřejmě ano, ale pokud by nebyla, tak minimálně materiál, jehož podklad je na stole a o kterém může být diskutováno s připomínkami, s úpravou textu, s návrhy, s tím, co dosud neproběhlo a co od toho očekávám, aby taková úprava mohla být zpracována.
Proč to říkám? Byly dvě verze i v rámci přípravných podkladů vlády. Jedna byla v létě minulého roku. Hovořila o tom - té jsme také využili - že bude družstevní zákon vyjmut z obchodního zákoníku. Z tezí poslední úpravy víme, že tomu tak není, ale také víme z jednotlivých dílčích stanovisek vlády, že je to základ k diskusi i do budoucích vládních návrhů.
Říkám to vše při vědomí toho, co pravděpodobně sdělí zpravodaj, i při vědomí toho, že stanovisko vlády má vyjádření negativní, ale upozorňuji na to, že minimálně jeho první část je částí diskutabilní, protože úpravy jsou možné. Pokud budeme sledovat Evropské společenství, tak tam je většinou družstevní zákon samostatný.
Nyní k některým záležitostem, které se objevují jako určité výhrady. Dovolil bych si říci, že do jisté míry jde o navozování dojmu, že tento zákon - já netvrdím, že je ideální, ani že je naprosto bezchybný - by mohl způsobit horší postavení družstev, než které dnes má obchodní zákoník. Pokud se někdo skutečně pokusil srovnat tento text se stávajícím textem obchodního zákoníku v části II, dozvěděl by se, že řada ustanovení má spíše zpřísňující charakter, neboť jsou tam zavedeny některé prvky. Já doufám, že je nemusím citovat, jsou obsahem jednotlivých bodů v části "Obecná správa". Myslím, že není třeba ji citovat, že jste se s ní jistě seznámili. Pouze bych citoval to, kde jsou odůvodněny hlavní principy úpravy.
Jsme přesvědčeni, že tato úprava naopak umožňuje určitý obranný mechanismus proti někdy se objevujícímu textu - co se děje s družstvy, budou teď, nebo budou po této úpravě vytunelována? Já tvrdím, pokud se někdo skutečně setkal s případy i právních sporů, které se řeší a které jsou ve hře, že dnešní právní úprava umožňuje určitým skupinám, pokud to myslí nepoctivě, daleko snadněji každé družstvo - výrobní, spotřební a dokonce i bytové - přivést do bankrotu, krachu, nebo chcete-li vytunelování, protože řada obranných mechanismů tam v podstatě chybí nebo jsou nedostatečné. Řeknu jedinou věc. Tady se často hovoří o tom, že tím, že tam navrhujeme - ale pozor, my nenavrhujeme - institut jiného podílu počtu hlasů pouze družstev výrobních a spotřebních - to zdůrazňuji, je tam deklaratorně stanoveno, že se to nikdy nesmí týkat právě družstev bytových - že je to nový prvek, který zavádí problémovou část. Omyl, dnešní úprava obchodního zákoníku právě toto již dávno umožňuje, ale když si přečtete podmínky stanov, podmínky systému hlasování třetinové i dvoutřetinové, je to samozřejmě svým způsobem leitmotiv pro to, aby každý družstevník se už konečně účastnil jednání nejen ustavujících schůzí, výročních schůzí, valných hromad, protože z tohoto zákona mu pak také dojde, že váha jeho hlasu je podstatně významnější, než aby si říkal "co bych tam dělal". Ať mi někteří prominou, setkávám se také s tím, že si takový člověk řekne "dám si v neděli odpoledne přes hlavu noviny, ať se tam pobaví".
***