(12.00 hodin)
(pokračuje Krása)
Tlustá čára totiž vždy zvýhodňuje zájem těch, kteří dříve vládli. Je to tak, že z dohody o tlusté čáře mají vždy užitek ti, kteří předtím měli rozhodující slovo, ať už to byli opravdoví státní teroristé, nebo jen trochu autoritativní vůdci. Oproti tomu pro dříve potlačované, tedy většinu obyvatelstva, představuje ujednání o tlusté čáře vždy různé nevýhody."
Zdá se mi, dámy a pánové, že ve světle těchto myšlenek jsou technické připomínky pana ministra zcela, zcela nicotné, a domnívám se, že tento zákon prostě musíme přijmout.
Pokud jde o slova pana kolegy Jičínského o tom, že při jednání ústavně právního výboru byli přítomni zástupci různých složek Ministerstva vnitra a že argumentovali věcně proti tomuto zákonu, já prožívám teď projednávání zákona Institutu pro dokumentaci totality. Ano, stojí tady jednotná fronta všech možných bezpečnostních složek Ministerstva vnitra a jejich argumenty jsou přímo komické, musím říci, proti tomuto zákonu. Domnívám se, že jde pouze o jediné, aby lidé, kteří chtějí občas se v těchto materiálech přehrabovat a používat některé informace proti druhým… Nechtějí, aby tyto materiály byly veřejné, dokonce aby byly pod veřejnou parlamentní kontrolou - tak o to tady jde. A proto si myslím, že jsme povinni tento zákon schválit.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Pan poslanec Ransdorf má slovo.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, vystoupení předřečníka mě přesvědčilo, že opravdu minulost v některých lidech žije a že je jim pro současnou rozpravu velmi platné školení, které třeba absolvovali ve VUMLU.
Chtěl bych ale říci, že jestliže se argumentuje proti tzv. tlusté čáře potřebou stability společnosti, lze uvést empirické důkazy, že ke stabilitě vede jiná cesta, než jakou navrhují předkladatelé tohoto textu. Nedávno rozbouřilo světové veřejné mínění to, co se stalo v Argentině. Argumentuje se tím, že se vlády v Argentině dopustily velkého množství ekonomických chyb. To nepochybně je pravda. Je třeba říci, že Argentina opravdu platila za tak bohatý stát, že ani vojáci ho nemohou zničit. Nicméně vedle těchto chyb ekonomických k tomu, co se stalo v Argentině, přispěla i politická destabilizace. Chyby politické byly založeny na tom, že argentinská společnost se neustále rozdělovala. Panovalo to, o čem mluvil profesor Jičínský, to znamená stav permanentní studené války v argentinské společnosti.
Lze proti sobě postavit dva přístupy k minulosti. Přístup, který je v Argentině. Poté, kdy byl svržen Perón, začaly se ve společnosti dělit různé skupiny na lepší a horší a ještě horší aniperónisty a perónisty skutečné a zdánlivé a kryptoperónisty a výsledkem byla destabilizace společnosti.
Naproti tomu frankistické Španělsko, které v 70. letech řešilo velice komplikovanou změť problémů od ekonomické stabilizace před zvládnutí etnických rozporů, rozporů sociálních, které tam narostly, bylo tam silné stávkové hnutí, tak toto Španělsko vsadilo na politiku národního smíru, na tlustou čáru za minulostí a frankistický parlament, který byl ještě dva roky, odhlasoval demokratizační zákony. Tehdy sehráli klíčovou roli dva muži, premiér Suárez a král Juan Carlos, kteří řekli, že se sice v minulosti stala spousta křivd, ale nový systém už nesmí připustit, aby se plodily křivdy nové z jakýchkoliv politických pohnutek. A Španělsko, přestože prožívalo velice složité období, nesmírnou kumulaci různorodých problémů, dokázalo zůstat pohromadě, dokázalo zvládnout tuto situaci, zažilo pak následně v 80. letech období ekonomického růstu, kterému sice pomohlo Evropské hospodářské společenství, nicméně základ byl ten, že nalezlo poctivě na základě kompromisu ze všech stran cestu k občanskému smíru a ke skutečné stabilitě. To je cesta, která byla protikladná tomu, co se stalo v Argentině.
Myslím, že je to v politice tak, že jakékoli prosazování tzv. principu čistoty je cesta, která vede do pekel, ale naopak kombinování různých přístupů, hledání kompromisů, to je cesta k řešením produktivním, i když se to někomu nemusí třeba líbil, ale kompromis a hledání přijatelných východisek, to je základ demokratické politické kultury. Je vidět, jak říkám, že někteří spíše než touto cestou jdou cestou, kterou se třeba naučili ve VUMLU.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se někdo dále do obecné rozpravy? Žádnou další přihlášku do obecné rozpravy nemám, končím obecnou rozpravu.
Ptám se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit po obecné rozpravě. Hovoří senátor Liška.
Senátor Jiří Liška: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, jako argumenty proti našemu návrhu padlo mnoho slov. Musím říci, že s nimi nemohu souhlasit. Nemyslím si a nejsem přesvědčen o tom, že senátní návrh je nekvalitní předlohou ledabyle připravenou. Pan profesor Jičínský na jedné straně kritizuje povrchní pohled na naši minulost a na druhé straně odmítá, pokud jsou zde připraveny návrhy na to, abychom se dostali pod povrch.
Ani s argumenty pana poslance Filipa nemohu souhlasit. Na výborech jsme všechny tyto připomínky probírali a myslím, že jsme našli dostatek argumentů, které jeho kritická slova vyvrátily. Nechci se tady k tomu vracet.
Pan ministr Gross má v některých případech pravdu, ale vím o tom, že se chystají ještě některé pozměňovací návrhy, které reagují právě na připomínky, o kterým hovořím.
Na rozdíl od pana poslance Matulky jsem přesvědčen o tom, že svazky jsou zdrojem poznání o naší minulosti a že je potřeba je otevřít a zpřístupnit. Zcela souhlasím s vystoupením pana poslance Krásy a stejně jako on jsem přesvědčen o tom, že před minulostí není úniku, protože minulost se k nám bude vždycky v různých podobách vracet.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, opětovně vás žádám o podporu senátního návrhu zákona. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Pan poslanec Jičínský dal návrh na zamítnutí návrhu zákona. V případě, že tento návrh nebude přijat, na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání. O těchto návrzích rozhodneme v hlasování pořadové číslo 82.
Budeme tedy hlasovat o návrhu na zamítnutí návrhu zákona, a to v hlasování pořadové číslo 82, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 82 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 163 pro vyslovilo 64 a 86 bylo proti.
***