(9.50 hodin)

Poslanec Rudolf Tomíček: Dobrý den. Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením ze zasedání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí ze dne 16. ledna, kde jsme probírali a hodnotili předložený zákon o Horské službě. Nejdříve vás seznámím s usnesením tohoto výboru a pak bych si dovolil malou připomínku v rámci obecné diskuse.

Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na své 57. schůzi po odůvodnění dr. Vojtěcha Filipa, poslance Parlamentu České republiky, po zpravodajské zprávě poslance Ing. Rudolfa Tomíčka a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky sněmovní tisk 1030 zamítnout.

2. Dále doporučuje Poslanecké sněmovně přijetí usnesení, kterým vyzývá vládu České republiky řešit problematiku Horské služby v rámci integrovaného záchranného systému cestou vládního návrhu zákona.

3. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.

4. Pověřuje předsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny.

To je celé usnesení, které vzešlo ze zasedání našeho výboru.

Chtěl bych jenom říci, že návrh zákona o Horské službě máme v době konání našeho poslaneckého mandátu zde podruhé. Nejdříve to byl parlamentní tisk č. 350, nyní je to 1030.

Jak již jsem říkal v úvodním slově k tomuto tisku 1030, rozdíl mezi těmito dvěma tisky je v tom, že jsou tam vloženy tři nové paragrafy, jinak je text absolutně nezměněn, a to nejen ve znění zákona, tak i v důvodové zprávě včetně zvláštní části. A to byl ten největší problém, že vlastně za celou dobu od původního předložení textu v návrhu 350 až do návrhu 1030 nedošlo k podstatným změnám. Koneckonců bylo to tady již zmíněno mým předřečníkem, že vlastně k jednání o zásadních změnách v tomto návrhu bylo přikročeno až těsně před projednáváním tohoto zákona. A to byl dle mého názoru ten největší handicap a problémy, které se k tomuto návrhu vázaly, byly takového rázu, že vedly nejen mne, ale i výbor k rozhodnutí zamítnout tuto předlohu zákona.

Domnívám se, že Horská služba jako velmi důležitý fenomén v našem záchranném systému - a vědom si důležitosti její služby - potřebovala by upravit lépe svůj vztah nejen vnitřní, ale i k ostatním. V každém případě bude dobře, pokud zákon o Horské službě bude. Nicméně opravdu sdílím návrh, že v lépe propracované verzi a v rámci integrovaného záchranného systému.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro obranu a bezpečnost pan poslanec Jan Žižka.

 

Poslanec Jan Žižka: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, výbor pro obranu a bezpečnost se zabýval na své 61. schůzi dne 16. ledna předloženým tiskem a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna zamítá návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Michaela Kuneše a Aleny Svobodové na vydání zákona o Horské službě České republiky, sněmovní tisk 1030, a žádá vládu České republiky o provedení analýzy a předložení návrhu zákona, který by řešil právní postavení některých dalších složek integrovaného záchranného systému, které mají dosud postavení občanských sdružení.

To je text usnesení výboru pro obranu a bezpečnost a dovolte mi pár slov k projednávanému tématu.

Jak zástupce předkladatele pan kolega Filip avizoval, tak ve výboru pro obranu a bezpečnost došlo k jistému fundamentálnímu střetu o názor a postavení vlastně Horské služby. Myslím, že nikdo z nás v této sněmovně nepochybuje o tom, že Horská služba je důležitou součástí integrovaného záchranného systému, a tak jak zákon o integrovaném záchranném systému hovoří, je to tedy složka, která není státní a má charakter občanského sdružení.

My jsme ve výboru pro obranu a bezpečnost avizovali také základní problém, který já vidím trochu jinak a z jiného úhlu než pan kolega Filip. Zhruba v 80. letech, pokud mě paměť neklame, a myslím si, že to tak bylo, byl obecně přijat názor, že občanskému sdružení nemůže stát ukládat povinnosti, a sekundárně je logické, že občanské sdružení také dál nemůže ukládat povinnosti občanům. Je pravdou, že v řadě zemí, i v některých sousedních, viz Rakousko, Německo, není pojat tento fundamentální princip tímto způsobem, a například bych mohl uvést Červený kříž Rakouska, který vykonává službu u letecké záchranné služby, a nemusí se k tomu zřizovat řada privátních subjektů, a takových příkladů bych mohl uvést ještě celou řadu.

Nicméně tato podstata vedla výbor pro obranu a bezpečnost ke druhé části usnesení, aby se s tím vláda zabývala, protože to je skutečně principiální záležitost. A tady musím říci, že na úseku integrovaného záchranného systému není jenom Horská služba. Mohu uvést vodní záchranáře, Červený kříž a řadu dalších organizací, které vykonávají také podobnou činnost jako Horská služba. To byl hlavní motiv toho, proč výbor pro obranu a bezpečnost přijal takto striktní zamítavé stanovisko, a nicméně se přimlouvám za to, a také tak dohoda zněla, že pan generál Štěpán jako náměstek ministra vnitra a zástupce Ministerstva zdravotnictví avizovali souhlas a ochotu skutečně pracovat na zákonu principiálně tak, aby byl přijatelný pro všechny.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám písemně přihlášeného pana poslance Petra Koháčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, momentálně projednáváme návrh poslanců, který má stanovit pravidla pro činnost Horské služby v České republice. O tom, jak se k tomuto problému postavil výbor pro obranu a bezpečnost, jste slyšeli od mého předřečníka a dovolte mi, abych k tomu doplnil několik dalších slov.

Já jsem přesvědčen o tom, že problematiku celého integrovaného záchranného systému, ale nejen jeho, ale i bezpečnostních sborů obecně, je potřeba řešit komplexně, a ne nárazově. Rád bych připomněl, že tento návrh zákona není v Poslanecké sněmovně jediným návrhem na toto téma, který se snaží výsekově řešit určitou část tohoto problému. Máme tady např. předložený návrh zákona o služebním poměru, máme tady předložený návrh zákona o Veřejné stráži a každý tento návrh zákona řeší izolovaně od ostatních určitou část této problematiky. Já se přiznám, že po letitých zkušenostech a studiem této problematiky jsem dospěl k závěru, že je potřeba přebudovat tento systém u nás tak, aby odpovídal jisté logice. Já stejně jako předkladatelé návrhu zákona o Horské službě souhlasím s tím, že by Horská služba měla mít pravomoci vůči třetím osobám, a to v zájmu ochrany bezpečnosti všech návštěvníků našich hor. Já na druhou stranu ale nemohu nikdy souhlasit s tím, aby tuto pravomoc vůči třetím osobám mělo občanské sdružení a jeho příslušníci.

Já se domnívám, že nejlepší cestou jak vyřešit nejen problematiku Horské služby, ale např. i vodních záchranářů a jiných obdobných občanských sdružení, kteří se podílejí a doplňují integrovaný záchranný systém, postavit jiným způsobem než je tomu doposud. Já si myslím, že jako složku státu bychom opravdu měli zřídit Horskou službu, a stejně tak jako máme dnes hasičský záchranný sbor, který je doplněn dobrovolnými hasičskými jednotkami, vytvořit to, že budeme mít třeba 50 profesionálních členů Horské služby, kteří budou mít pravomoci zasahovat do práv třetích osob, samozřejmě na základě zákona.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP