(9.10 hodin)
(pokračuje Brožík)
Přejdeme tedy k pevně stanovenému bodu
19.
Návrh poslanců Zdeňky Stránské a dalších na vydání zákona
o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb.,
o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku,
ve znění pozdějších předpisů a nálezů Ústavního soudu
/sněmovní tisk 948/ - druhé čtení
O úvodní slovo požádám zástupkyni navrhovatelů paní poslankyni Zdeňku Stránskou. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Zdeňka Stránská: Dobrý den, vážený pane předsedající, zástupci vlády, kolegyně a kolegové.
V prvním čtení jsme propustili zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, který uspořádává vlastnická práva k pozemkům a s nimi souvisejícím věcným břemenům. Novela zpřesňuje proces pozemkových úprav a také vyjasňuje financování pozemkových úprav státem. V podrobné rozpravě, kolegyně a kolegové, si dovolím přednést legislativně technické úpravy.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 948/2. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka zemědělského výboru paní poslankyně Veronika Nedvědová.
Poslankyně Veronika Nedvědová: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, zemědělský výbor projednal předložený návrh na své 57. schůzi 18. ledna - sněmovní tisk č. 948/2 vám byl rozdán na lavice - a doporučil přijmout tento návrh ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
Své další pozměňovací návrhy přednesu v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, paní poslankyně. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Pan ministr zemědělství Fencl, prosím, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Vážený pane předsedající, ctěná sněmovno, rád bych k předložené materii zaujal určité stanovisko a sdělil vám to, co považuji za důležité, abych učinil.
Musím říci, že jsem aktivitu pánů poslanců a poslankyň, prezentovanou poslankyní Zdeňkou Stránskou, na vydání nového zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech přivítal. Návrh na vydání zákona přišel v době, kdy nebylo vůbec zřejmé, jak v rámci reformy veřejné správy řešit kompetence stávajících pozemkových úřadů, potažmo novou soustavu těchto úřadů.
Tato sněmovna v prvé etapě reformy veřejné správy přijala zákon, podle kterého nebyly žádné kompetence těchto úřadů svěřeny do úrovně krajů. Zbyly potom dvě možnosti. Buď převést je na pověřené obce, nebo naopak na centrální orgán státní správy. Další tříštění těchto úřadů do pověřených obcí bylo záhy vyloučeno, takže prakticky zbývala varianta jediná a tu předložený návrh rozpracoval.
Spolu s touto otázkou se návrh zabývá i řadou důležitostí směřujících k celkovému zlepšení správního řízení o pozemkových úpravách. Je třeba konstatovat - a já vás o tom informuji - že vláda k tomu nepřijala souhlasné stanovisko. Z podstatných výtek ve stanovisku vlády k tomuto materiálu je třeba připomenout právě otázku nové soustavy pozemkových úřadů. Hovoří se zde o rozporu mezi koncepcí předloženého návrhu zákona a koncepcí druhé etapy reformy veřejné správy. Myslím ale, že zde nemusí jít o rozpor uvědomíme-li si poslání a funkci pozemkových úřadů. Nejde totiž o takový správní úřad, na který by se mohla použít jedna stejná šablona jako na většinu jiných.
Nehodlám zde zabíhat do podrobného zdůvodňování, snad jen připomenu, že jde o úřady, které rozhodují o vlastnictví k nemovitému majetku ať již v procesu restitučním, nebo v procesu řešení pozemkových úprav. Těmto úřadům byla specificky - to zdůrazňuji - pro restituční proces svěřena kompetence soudů. Vnímám tedy vývoj názorů v této oblasti a myslím, že již bylo obecněji pochopeno, že pozemkové úřady skutečně nelze zřizovat v nižších správních strukturách. Spíše přichází perspektivně do úvahy v určitém, možná menším měřítku i jejich slučování.
Samozřejmě zde ještě zůstává alternativa zcela revokovat přijaté závěry této sněmovny a pozemkové úřady řešit v rámci krajů. Tato varianta je dokonce navrhována ve vládním návrhu zákona o změně zákonů, který již sněmovna projednala v prvém čtení. K tomu musím říci, že způsob řešení, kdy se navrhuje v dosud platném zákoně o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech zaměnit slova "okresní pozemkový úřad" za "krajský úřad", je zcela nevyhovující a vůbec nepostihuje šíři problému. Neváhám říci, že jeho přijetí by způsobilo nejspíše nejen nefunkčnost celého systému, ale troufám si tvrdit, že by to způsobilo zmatek. Pokud by měly být řešeny pozemkové úřady v rámci krajů, znamenalo by to zcela vážně a v zásadě zcela od počátku a znovu se takovou variantou zabývat a skutečně ji teprve propracovat.
Naproti tomu považuji z tohoto hlediska poslanecký návrh za dostatečně zralý, vyhovující a hlavně s ohledem na jistou výjimečnost pozemkových úřadů v dané době za koncepčně vhodný. Musím zdůraznit, že je třeba jej vidět i z pohledu usnesení zemědělského výboru k tomuto materiálu, a tedy k přijetí celé řady podle mého soudu vesměs pozitivních pozměňovacích návrhů. Chci tím říci, že tyto návrhy mimo jiné reagují i na řadu výtek uváděných ve vládním stanovisku.
Konečně musím uvést, že mi bylo uloženo vládou připravit věcný záměr zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, a to do konce pololetí tohoto roku. Takový záměr je samozřejmě rozpracován, přičemž mohu říci, že on neobsahuje v zásadě jinou koncepci řešení, než je v tomto poslaneckém návrhu.
***