(11.40 hodin)
(pokračuje Beneš)
Chtěl bych říci, že celkem existovaly dva návrhy na změnu rozlohy národního parku. Jeden se týkal zastavěných a zastavitelných území obcí, druhý se týkal návrhu zastupitelstev obcí Nová Pec a Horní Planá.
Pan poslanec Máče i ocitoval dopisy, které jsme dostali. Chtěl bych jenom doplnit, že existují i další dopisy, které podporují některé z variant, o kterých jsem zde hovořil. Současně bych chtěl ještě rozšířit o svůj názor a názor jako zpravodaje.
Názor zpravodaje je následující. Vzhledem k tomu, že jedna z dominantních věcí, která se týká vlastně důvodu předložení tohoto návrhu, tedy úhrada ušlého zisku, není zvážena a rozpracována tak, aby bylo možné zodpovědně posoudit, co přesně to znamená, prosím vás, paní předsedající, v obecné rozpravě abych dostal slovo. Budu navrhovat zamítnutí. V případě, že zamítnutí nebude schváleno, tak vrácení výboru k novému projednání, abychom mohli tyto informace získat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Paní předsedající, páni ministři, dámy a pánové, činím, jak jsem řekl ve zpravodajské zprávě, tedy navrhuji zamítnutí. Nebude-li zamítnutí schváleno, vrácení výboru k novému projednání.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, paní a pánové, v obecné rozpravě ve druhém čtení se omezím na několik poznámek.
V průběhu téměř ročního jednání o zákonu o Národním parku Šumava mě řada věcí potěšila. Potěšil mě jednak poměrně vstřícný a racionální přístup starostů obcí, ale ještě víc mě potěšily dopisy, které jsem dostával. Za jeden z nejkrásnějších považuji dopis pana Ing. Erharta, který fotografuje Šumavu již velké množství let. Za jeho fotografii, kterou jsem dostal, s osobním přáním děkuji před celou sněmovnou. Musel bych ale poděkovat mnoha lidem z oblasti Šumavy, kterou mám rád, protože jsem s ní spojen jako Jihočech. Ale o tom nechci hovořit.
Chci mluvit o tom, co říkal pan kolega zpravodaj. Je otázka zcela jiná. Teď jsme vlastně shodou řazení programu dvakrát došli k témuž. Já jsem navrhoval vrácení předchozího tisku výborům k novému projednání. Existovaly výhrady, které tam vážně jsou. A dokonce neexistovalo ani pozitivní řešení, protože pozitivní řešení, která uváděl pan kolega Zahradil(?), jsou - a on i přiznal - jenom částečná. Prostě neřeší všechny případy. On říká, že by mohlo dojít k jakýmsi individuálním pochybením nebo změnám. Já ale tady vidím jinou situaci u tohoto návrhu zákona.
Konkrétní návrhy, které existují a které nelze jinak vydiskutovat než rozhodnutím, už existují. Protože pozitivní návrh - a teď si vezmu jednu konkrétní věc, abych to nemusel dělat v podrobné rozpravě, až to budu navrhovat - je otázka jednoty nebo nejednoty správy a hospodaření. To znamená správního úřadu a jakési hospodářské organizace nebo správy Národního parku Šumava, která bude mít v sobě jak správní orgán, tak hospodářskou organizaci.
Tady pozitivní řešení jsou. Nevidím žádnou jinou možnost, protože argumenty - můžeme si je vznášet ve sněmovně - byly řečeny několikrát v prospěch jak jednotného výkonu státní správy a hospodaření s majetkem Národního parku Šumava, tak oddělení státní správy a odděleného hospodaření, tedy zvláštní organizace, ať je to státní organizace, nebo jakási OPS nebo jiná forma hospodaření nebo jiný státní podnik, který můžeme navrhnout. A zde po diskusi nevidím jinou možnost, než s určitou argumentací hlasováním rozhodnout, pro kterou z variant Poslanecká sněmovna bude mít větší podporu.
To je rozdíl, proč si myslím, že není možné vrátit návrh zákona výborům k novému projednání, protože na výboru určité rozhodnutí padlo. Rozhodnutí samozřejmě je určitou menšinou jak výboru, tak v jiných výborech zpochybňováno. Není možné v tomto systému se jinak zachovat, než rozhodnout a neuvádět celý organismus současného vymezení Národního parku Šumava, jako od roku 1991, v nejistotu a uvádět to do pochybností. Jsem tedy názoru, že není důvod pro to, abychom vrátili tisk 937 v současném aktuálním znění zpátky do výboru, a pokusili se rozhodnout jednotlivé pozměňovací návrhy.
Co je důležité z toho pohledu v obecné rozpravě? Jsem přesvědčen, že těžko najdeme v této sněmovně někoho, kdo by řekl, že není potřeba přírodu chránit. Těžko zde najdeme někoho, kdo by řekl, že Šumava není krásná, že se nemáme o ni starat apod. Otázka je tedy jenom taková, jak k této ochraně přistoupíme, jakým způsobem najdeme lidský a občanský kompromis, protože podle mého soudu na druhou stranu vždy platí a platilo, že je potřeba, aby se v přírodě našli i lidi, protože jsou tisíce, desetitisíce let její součástí.
Myslím si, že výraz, který jsme nyní dostali do textu výboru pro veřejnou správu, je velmi důležitý. Vycházejme z toho jako z vodítka, protože jestliže i v textu zákona je zachování typického vzhledu krajiny, mluvíme o tom, že tento typický vzhled krajiny zde nejméně pět set let ovlivňují lidé. Je to tedy systém ekologicky velmi vzácný, zčásti vyvážený a zasluhující ochrany. Ale ochrany tak, aby člověk, občan, ten, který tam žije, mohl vždy v souladu se svým okolím žít a pracovat tak, aby se cítil být součástí tohoto území, protože bez lidí by Šumava nebyla tak krásná.
To je do obecné rozpravy vše.
V podrobné rozpravě bych se vyjádřil ke dvěma věcem. Odůvodnil bych je až na místě, ale považuji za důležité říci, že opravdu budu dávat pozitivní návrh ve věci správy Národního parku Šumava a výkonu práva hospodaření. Potom ve věci zákona č. 114 do § 17 - upozorňuji na to dopředu ty, které to zajímá - je třeba se dohodnout na tom, do jaké doby Ministerstvo životního prostředí vydá určitou vyhlášku o konkrétních ochranných zónách, protože se to netýká jen Národního parku Šumava, ale všech národních parků. A nejaktuálnější je to u parku, který byl poprvé zřízen zákonem, a to je u parku České Švýcarsko.
Děkuji vám.
***