(11.30 hodin)
(pokračuje Máče)
Znovu bych řekl naposledy jednu větu. Není účelné tento zákon shodit. Zákon v určité verzi byl údajně připravován už v roce 1994. Nikdy se ovšem v Poslanecké sněmovně neobjevil. Starostové i pracovníci Národního parku Šumava strávili mnoho desítek i stovek hodin nad verzí tohoto zákona. Když shodíme tuto verzi a nic jim nedáme, vztahy mezi samosprávou a státní správou se nenapraví. Vztahy, které byly ohledně schvalování plánu péče, mohou pokračovat a nebude to k prospěchu naprosto žádné strany. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Usnesení výboru nám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 937/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Paní předsedající, páni ministři, dámy a pánové, dovolte, abych nejprve poděkoval panu předkladateli, že se zmocnil mé zpravodajské zprávy, neboť jí vylíčil, jakým průběhem návrh zákona prošel. Přesto dovolte, abych k jeho slovům přidal možná trochu více historie.
Chtěl bych hovořit o tom, že když byl národní park ustaven, bylo to v roce 1991, tak se zvažovalo, zda do národního parku budou začleněny lokality, které bych si dovolil vyjmenovat: Královský hvozd, který obsahuje Černé a Čertovo jezero, Šumavské pláně mezi Železnou Rudou a Strážným, Hraniční hřeben mezi Strážným a Zvonkovou, Vltavský luh a Stožecká hornatina - oblast Boubína a konečně, to je ta šestá oblast - omlouvám se za přeřeknutí - oblast Knížecího Stolce, Špičáku a Hvězdy. Existovaly v tehdejší době různé názory na rozlohu vyhlášeného národního parku, které od 13,5 tis. ha končily 160 tis. ha. Jistě pro vás nebude překvapení, že těch 13,5 tis. ha předkládalo Ministerstvo zemědělství, zatímco těch 160 tis. ha předkládalo Ministerstvo životního prostředí. Ve vládě byla zvolena varianta, která obsahuje ony Šumavské pláně, Hraniční hřeben, Vltavský luh a Stožeckou hornatinu o celkové rozloze 90 tis. ha.
Dovolte také, abych se podíval na definici národního parku z hlediska zákona o ochraně životního prostředí, zákona, který vznikl až následně v roce 1992, kdy zákon říká, že národní park jsou rozsáhlá území jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, a proto je lze vyhlásit za národní parky.
Myslím si, že je zcela správné, když po deseti letech existence Národního parku Šumava byla zahájena diskuse o ustavení národního parku formou zákona. Jenom bych chtěl připomenout této Poslanecké sněmovně, že na začátku roku 1999 jsme se zabývali schválením zákona o Národním parku České Švýcarsko, který má osm paragrafů, a vřele těm, kteří se zaobírají ochranou přírody, doporučuji porovnat si návrhy zákonů, tak jak je máme před sebou. Po té diskusi, která v Poslanecké sněmovně probíhala velmi intenzivně v červnu loňského roku, neboť zde byly dva návrhy poslanecké - jeden byl zamítnut, druhý byl postoupen do druhého čtení - a po diskusi, která probíhala na našem výboru, neboť výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Šumavu navštívil již předtím, než se hovořilo o návrhu zákona, právě proto, že konflikty, které mezi starosty a správou národního parku byly, řekl bych, na území národního parku v České republice nejsilnější, tak právě proto náš výbor navštívil národní park a obce a starosty obcí, kteří tam žijí. A právě proto asi poslanecké aktivity byly směřovány speciálně do Národního parku Šumava.
Jenom bych chtěl genezi popsat na jednom ustanovení. To ustanovení se jmenuje oddělení správy a hospodaření národního parku. A myslím si, že všichni z výboru mi potvrdí, že jsem byl ten, který kladl otázku, proč že se má rozdělovat. A vlastně paradoxnost celé té debaty bych uvedl na tom, že původní návrh poslance Máčeho a dalších neobsahoval rozdělení správy. Návrh pana poslance Máčeho, který já mám označený jako verzi II, obsahoval návrh na rozdělení. Návrh, který předložil pan poslanec Máče během jednání našeho výboru, obsahoval návrh na nerozdělení zase zpátky a na výboru jsme se nakonec rozhodli pro variantu, kterou předkládal pan poslanec Ambrozek, která na můj vkus - a protože jsem nebyl řídící coby zpravodaj, tak jsem to nemohl ovlivnit razantnějším postupem - na můj vkus přeběhla do diskuse naprosto irelevantní a troufám si říci, že v některých chvílích i podpásové, takže jsem přesně nerozuměl, co že se vlastně děje, že je tak bouřlivá diskuse, když hovoříme o rozdělení správy, tedy výkonu státní moci, a správy, tedy výkonu vlastnických práv. A vřele bych doporučoval každému, aby zrovna na tento okamžik se soustředil, protože možná že zakopaný pes je právě v této oblasti.
Komplexní pozměňovací návrh, který budu navrhovat v podrobné rozpravě, aby byl podkladem pro jednání Poslanecké sněmovny, neboť tak mi to koneckonců uložil výbor, jehož stanovisko budu tlumočit, tak komplexní pozměňovací návrh tedy obsahuje návrh na rozdělení výkonu státní správy a výkonu vlastnických práv. Má to své klady, své zápory. Jako zpravodaj se nevyjadřuji k tomu, co preferuji.
Dále, a o tom zde hovořil velmi dlouze pan předkladatel, a to je § 4 - neboť abychom si uvědomili, předmětem oněch jednání z poměrně velké části byla právě úhrada ušlé daně obcím a úhrada řeknu teď ušlého zisku majitelům nemovitostí. Již pan předkladatel hovořil o tom, že názor na tuto věc nepochybně budeme mít různý. Já se přikláním k tomu, že omezí-li stát vlastníkovi nemovitosti právo nakládat s nemovitostí, tak že má kompenzovat. Jenom upozorňuji a doufám, že všichni, kteří se zúčastnili těch jednání, mi potvrdí, že jsem jako zpravodaj kladl otázku, zda Ministerstvo financí souhlasí s tímto modelem. Odpověď na otázku jsem nedostal, ačkoliv se jednání zúčastnil pan ministr životního prostředí. Až dnes jsem položil otázku panu ministrovi financí Rusnokovi během dopoledního jednání sněmovny a pan ministr Rusnok říkal, že nesouhlasí s touto metodou kompenzace a že nemůže tak rychle říci ano nebo ne, že je nutné to velmi pečlivě zvážit.
Dále bych chtěl upozornit u § 5, že jsme se dostali do poměrně silného definování, do silné regulace z hlediska urbanistického řešení sídel a architektonických řešení staveb, když správě dáváme punc odborného architekta. Myslím si, že hlavní body sporu zmínil pan poslanec. Nepochybně k tomu patří i rozloha národního parku.
***