(16.10 hodin)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám všeobecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, kolegyně a kolegové. Skutečně budu i tentokrát velice stručný, byť mám připravené vystoupení a jsem přesvědčen o tom, že tak závažné téma, jako je měnová politika a postoj ČNB k této problematice, si skutečně zasloužilo větší pozornost. Byť je pozdní středeční odpoledne, tak je tady nedůstojná atmosféra, minimální zájem poslanců o tuto problematiku. Musím říci, že mě to mrzí nejen jako poslance, ale i jako místopředsedu stálé komise pro bankovnictví. Spíš by to mělo vyznít jako omluva panu guvernérovi, že tady není zaplněné auditorium, které by se zájmem vyslechlo jeho zprávu.
Chtěl bych panu guvernérovi položit jenom jednu jedinou otázku. Dotýká se to jednání bankovní rady, které proběhlo 31. května letošního roku, které se dotýkalo vlivu nových zahraničních investic v České republice a samozřejmě i investic spojených s privatizací zbytkových státních nebo podniků se státní účastí.
Z jednání bankovní rady byla vydána tato informace, že - kdybych citoval - s přítomným novým ministrem financí České republiky byla při jednání bankovní rady opětovně potvrzena dohoda o pokračující úzké koordinaci mezi ČNB, Ministerstvem financí a Fondem národního majetku při flexibilním využívání tzv. privatizačního účtu Fondu národního majetku tak, aby se eliminovalo možné nárazové zvýšení poptávky po české měně. Můj dotaz směřuje k tomu, protože v tisku proběhla informace, že předseda české vlády se sešel s guvernérem ČNB a rokovali o koordinované politice, jak využít finanční prostředky získané z privatizace Unipetrolu a Transgasu. Chci tedy pana guvernéra požádat, jestli by mohl stručně říci něco k této problematice o tom, jakým způsobem se předpokládá využití takto získaných finančních prostředků.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Já jenom, dámy a pánové, malinkou poznámku. Rozpočtový výbor nám navrhl, abychom vzali na vědomí zprávu České národní banky o inflaci, a tu zprávu prostě my nemáme. Mají ji jenom členové rozpočtového výboru. Já bych chtěl požádat pana guvernéra, aby takovou stručnou informaci, jakou tady uvedl na úvod, propříště zpracoval na tři stránky jako sněmovní tisk a nechť rozpočtový výbor dostane potom hloubkovou zprávu, ale ať se můžeme všichni zapojit do debaty. Zákon říká "Poslanecké sněmovně", tak naplňme tento zákon takovýmto způsobem.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, takže všeobecnou rozpravu končím. Samozřejmě pan guvernér odpoví na dotaz.
Guvernér ČNB Zdeněk Tůma: Děkuji. Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Co se týká přílivu zahraničního kapitálu a posilování kursu koruny - naše stanovisko je takové, že není potřeba se bránit trendu mírného posilování koruny. Vyjdeme-li z toho, že tato ekonomika by se měla přibližovat průměru, nebo nemusíme říkat průměru, ale zemím Evropské unie obecně, znamená to, že bychom měli mít vyšší ekonomický růst a že bychom měli mít vyšší růst produktivity. Pochopitelně vyšší růst produktivity bude tlačit na zhodnocení reálného kursu, a tím buď na inflaci, nebo na nominální zhodnocení kursu.
Domnívám se, že v našem případě jsou oba kanály, jak ten inflační, tak kursový, poměrně vyvážené, to znamená dochází k nominálnímu zhodnocení a zároveň naše inflace je o něco málo vyšší než v zemích eurozóny. Problém je, a to, čemu bychom se měli bránit, pokud dochází k prudkým výkyvům kursu, které samozřejmě mohou mít negativní výsledky na ekonomiku, ať už na celkový ekonomický růst, nebo nějaké strukturální efekty. Pokud dojde k silnému posílení kursu, samozřejmě budou zasaženi vývozci. Může to prospět jiným částem ekonomiky, ale v každém případě se domnívám, že v tom národohospodářském pohledu převáží negativní aspekt kromě těch strukturálních aspektů.
To byl důvod, proč jsme už před dvěma lety oslovili vládu ve směru společného postupu v takovýchto případech. Tehdy jsme prodiskutovali s vládou materiál a v intencích tohoto postupu jsme se pohybovali, dnes to zkracujeme jako "privatizační účet". Tento "privatizační účet" skutečně fungoval. Mohu připomenout například platbu za Českou spořitelnu. Nicméně jednalo se o částku mezi 200 až 300 miliony euro, které bylo možné postupně rozpouštět, aniž by to trvalo mnoho měsíců, ale v zásadě během jednoho dvou měsíců bylo možné rozpustit tyto prostředky, konvertovat, aniž by došlo k výraznému ovlivnění kursu.
Na druhé straně stojí-li před námi řádově vyšší částky, které by měly být konvertovány, tak trh pochopitelně očekává, že bude docházet k posilování kursu koruny, a už to očekávání výrazně ovlivnilo měnový kurs.
Podle našeho názoru není správné, aby konverze těchto částek ovlivňovala měnový kurs, protože není to něco, co by bylo jednoznačně v krátkém období spojeno s růstem produktivity práce, takže potom by úroveň kursu neodpovídala současnému stavu konkurenceschopnosti české ekonomiky. Čili nejedná se o to, bojovat proti nějakému trendu, který je založen na vývoji fundamentálních veličin, ale proti krátkodobému zhodnocení nebo obecně proti krátkodobým výkyvům, které jsou spojeny s nějakými jednorázovými transakcemi.
S ohledem na to, že se jedná o řádově vyšší částky, tak jsme oslovili ministra financí. Při jednání bankovní rady jsme se shodli na tom, že je potřeba postupovat koordinovaně a paralelně. O tomto jednalo i předsednictvo vlády, které řeší pochopitelně dvě věci: za prvé použití privatizačních příjmů a za druhé spolupráci s ČNB z hlediska eliminace negativního dopadu na kurs.
My samozřejmě nemáme žádnou diskreci ani nechceme zasahovat do rozhodnutí vlády, resp. zřejmě v některých oblastech i parlamentu, co se týče použití privatizačních příjmů, ale cítíme jako velmi naléhavé komunikovat s vládou o tom, jak postupovat, aby se eliminoval negativní dopad na kurs.
Měli jsme jednání, předložili jsme s ministrem financí krátký text, kde jsme navrhovali tři možné postupy.
Za prvé - vláda by měla uvážit, které prostředky mají být použity a jakým způsobem a které mají být deponovány, což bude předmětem analýzy Ministerstva financí a nového jednání předsednictva vlády a následně vlády.
***