Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(16.05 hodin)

Místopředseda PSP František Brožík: Vážení páni poslanci, budeme pokračovat v projednávání posledního bodu naší schůze, kterým je

Dovolte mi, abych mezi námi přivítal guvernéra České národní banky pana Zdeňka Tůmu.

Podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, je Česká národní banka povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Prosím proto pana guvernéra Zdeňka Tůmu, aby se ujal slova a uvedl zprávu. Ostatní bych poprosil o klid, abychom tento bod důstojně doprojednali.

Guvernér ČNB Zdeněk Tůma: Dobrý večer. Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi stručně uvést materiál, který předkládáme čtvrtletně, jak bylo řečeno, ze zákona, tj. zprávu o inflaci, která je kromě záznamu z jednání bankovní rady základním komunikačním nástrojem s veřejností.

Budu velmi stručný a uvedu jen krátké shrnutí toho, co se odehrálo ve druhém čtvrtletí 2001. Docházelo k jistému urychlování míry inflace, jak čisté, tak celkové inflace, zároveň pokračoval poměrně rychlý hospodářský růst a rostoucí počet indikátorů signalizoval zlepšování výkonnosti nabídkové strany ekonomiky. Docházelo také ke snižování míry nezaměstnanosti, která se potom v červenci mírně zvýšila na úroveň konce prvního čtvrtletí a tam se stabilizovala.

Pro nás bylo podstatné, že se urychlovalo i tempo růstu peněžní zásoby, pokračoval příliv zahraničních investic doprovázený posilováním kursu koruny vůči euru.

Po celé první pololetí byla typická kumulace deficitu jak na běžném účtu, tak ve veřejných financích. I ve druhém čtvrtletí pokračoval růst reálného HDP, který byl plynulým pokračováním trendu minulých čtvrtletí. V prvním čtvrtletí to bylo 4,1 %, ve druhém 3,9 %. Růst HDP byl stejně jako v předchozích čtvrtletích tažen domácí poptávkou, přičemž k růstu HDP přispěla zejména hrubá tvorba fixního kapitálu a spotřeba domácností.

Vývoj na trhu práce v prvním pololetí 2001 odpovídal růstové fázi hospodářské cyklu. Zároveň však na trhu práce docházelo i k nepříznivým tendencím. Nejdůležitější z nich byl růst jednotkových mzdových nákladů, jejichž úroveň zvyšuje riziko vzniku mzdově nákladových tlaků.

Růst peněžní zásoby se mezi lednem až červnem výrazně urychlil a dosáhl v srpnu 12,8 %, v červenci 13,3 %. Nicméně přírůstky peněžní zásoby jsou spjaty především s růstem čistých zahraničních aktivit.

Co se týká inflace, pro nás bylo podstatné to, že prognóza inflace se vyvíjela v souladu s cílovým pásmem stanoveným pro celkovou inflaci a téměř po celé období se pohybovala uvnitř cílového pásma. Ve druhém čtvrtletí však bylo nicméně možné identifikovat nárůst inflačních rizik.

V horizontu roku 2002 nevidíme žádná výraznější inflační rizika, pokud se podíváme trochu do budoucnosti. Předpokládáme nicméně, že nadále porostou disponibilní příjmy domácností a očekáváme poměrně slušný růst spotřeby domácností. Počítáme i s tím, že nadále porostou slušným tempem investice, nicméně dá se očekávat, že ochlazení světového ekonomického růstu zanechá stopu i na české ekonomice. Nicméně zdá se, že se dostaneme, pokud toto ochlazení nebude dlouhotrvající, přes toto období poměrně dobře.

Stále intenzivněji působí faktor očekávaného oslabení zahraniční poptávky, pokračuje trend remisí prognóz hlavních obchodních partnerů, a to samozřejmě směrem dolů. Hlavním dilematem měnové politiky zůstává v současné době asynchronnost hospodářského cyklu, to znamená relativně silný a stabilní růst domácí poptávky a poměrně silné vnější ochlazení.

Další případné oslabení světové ekonomiky s dopadem do českých exportů by mohlo prohloubit vnější nerovnováhu a vést k růstu deficitu běžného účtu. Nejistotou zůstává, do jaké míry budou domácí poptávkové tlaky eliminovány poklesem zahraniční poptávky a jak se to projeví v růstu české ekonomiky v příštím roce.

Za předpokladu, že se naplní předpoklady České národní banky ohledně vývoje exogenních faktorů, bude se celková inflace v průběhu roku 2002 pohybovat v rozmezí 3 až 5 %. Na konci roku 2002 by neměl meziroční index spotřebitelských cen vybočit z rozmezí 3,3 až 4,7 % a průměrná míra inflace by se měla pohybovat kolem 4,2 %.

Tolik ve stručnosti na úvod. Samozřejmě budu připraven odpovědět na vaše otázky.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane guvernére. K tomuto bodu jsme obdrželi usnesení rozpočtového výboru č. 516 z 3. října t. r., které uvede pan poslanec Martin Kocourek.

Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane guvernére, dovolte, abych vás informoval jako zpravodaj rozpočtového výboru o usnesení č. 516 z 51. schůze rozpočtového výboru ze dne 3. října 2001, a to ke Zprávě České národní banky o inflaci - červenec 2001, to je za první pololetí 2001.

Rozpočtový výbor v tomto svém usnesení

1. vzal na vědomí materiál Zpráva České národní banky o inflaci - červenec 2001 (za první pololetí 2001) předložený Českou národní bankou,

2. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci - červenec 2001 (za první pololetí 2001).

K této zprávě bych chtěl pouze podotknout, že projednáváme zprávu za první pololetí 2001 na konci prosince 2001 a mezitím naše ekonomika zaznamenala již půlroční vývoj, takže aktuálně bude mít smysl vést diskusi nad materiálem České národní banky za poslední čtvrtletí 2001. Za druhé události 11. září nám velmi zkomplikovaly pohled na tato data a jejich tendence.

Tolik na úvod.

***