Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

Přítomno: 165 poslanců

Předseda PSP Václav Klaus: Vážení kolegové, dovolte mi, abych zahájil doufejme už poslední jednací půlden naší schůze, i když je možné, že budeme diskutovat i zítra.

Dostáváme se k vládnímu návrhu zákona o ochraně ovzduší

Prosím pana ministra Kužvarta a pana poslance Drdu, aby se posadili na svá místa.

Paní poslankyně má nějaký speciální návrh procedurálního typu? Prosím.

Poslankyně Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, já bych chtěla osvětlit hlasování týkající se zákona o svobodě náboženského vyznání a o církvích, které probíhalo včera, to znamená hlasování číslo 542. Na hlasovací listině mám uvedeno "ano", hlasovala jsem "ne". Uvádím to pro stenozáznam, hlasování nezpochybňuji. Děkuji.

Předseda PSP Václav Klaus: Ano, děkuji paní poslankyni.

Nyní se dostáváme ke třetímu čtení původního bodu č. 153. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 912/4 a já otvírám rozpravu ke třetímu čtení. Kdo se do ní hlásí? Jde nám primárně o změny legislativně technického typu.

Prosím, paní poslankyně Emmerová.

Poslankyně Milada Emmerová: Vážený pane předsedo, vážení přítomní. Ráda bych uvedla legislativně technickou úpravu pozměňovacího návrhu k tisku 912/4.

Za prvé. Pozměňovací návrh pod číslem J8 má v bodu 8 v poznámce pod čarou číslo 33a, správně být uvedeno: Nařízení vlády číslo 502/2000 Sb. A návrh nařízení vlády číslo 480/2000 Sb. má správně znít: o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

Za druhé. Pokud bude přijat můj návrh novely zákona číslo 258/2000 Sb., pak navrhuji úpravu, která logicky vyplývá z mého předneseného pozměňovacího návrhu, a to že část 17. zákona č. 258/2000 Sb. se zrušuje.

Děkuji.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni Emmerové. Registruje to pan poslanec Drda? Nemusí vstávat, jestli to registruje a jestli to považuje za změnu legislativně technickou.

Pan poslanec Fischer, prosím. (Poslanec Fischer z místa: Nechci vystupovat.) Prosím, vždyť jste se mně písemně přihlásil?

Poslanec Stanislav Fischer: Pane předsedo, možná došlo k omylu. Já jsem se hlásil, když se předpokládalo první čtení, které potom bylo zrušeno, a zákon byl převeden zpět do druhého čtení. Ten svůj návrh už jsem tehdy ve druhém čtení uplatnil. Děkuji.

Předseda PSP Václav Klaus: Vždyť je to z 11. 12. Dobře.

Takže kdo další se hlásí? Závěrečné slovo, pane ministře, dostanete po skončení rozpravy ke třetímu čtení. Nebuďte netrpělivý, budete mít příležitost vystoupit.

Takže legislativně technické připomínky skončily. Dobře. Končím rozpravu ke třetímu čtení a dávám slovo ministru životního prostředí.

Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Úvodem bych chtěl poděkovat za vaši dosavadní spolupráci na tomto zákonu, která umožnila zapracovat do zákona aktuální změny, ke kterým došlo v legislativě Evropské unie.

K pozměňovacím návrhům, které zazněly při druhém čtení tohoto zákona, bych rád učinil několik poznámek.

Za prvé jde o pozměňovací návrh pana poslance Brouska, který spočíval v úplném zrušení institutu poplatků za znečišťování ovzduší. Jako předkladatel s pozměňovacím návrhem zásadně nesouhlasím. V případě poplatků za znečišťování ovzduší jde o uplatnění principu znečišťovatel platí v oblasti ochrany ovzduší, podle kterého je znečišťovatel odpovědný za náklady, které jeho činností celé společnosti vznikly. I když navrhovaný způsob zpoplatňování navrhuje některé výjimky a celková výše nepokrývá všechny negativní externality, poplatky můžeme v této souvislosti chápat jako částečnou internalizaci externích efektů dopadů na životní prostředí. V praxi to znamená, že i v případě dodržování emisních limitů a dalších požadavků na provoz zdroje znečišťování ovzduší dochází k emisi určitého, byť omezeného množství znečišťujících látek, a tedy ke vzniku negativního externího efektu, který by měl být přičten k tíži původce. Mimo jiné poplatky jsou využívány, a to bych chtěl zdůraznit, vážená sněmovno, ke zlepšení životního prostředí zejména v komunální sféře.

Dále se vracím ještě k ustanovení § 54 odst. 10, které se týká spalování odpadů, které bylo široce diskutováno v rámci druhého čtení návrhu zákona. Fakticky se jednalo o zrušení emisních limitů pro spalování a spoluspalování odpadů do roku 2005, a to i těch, které v naší republice platí již podle současné legislativy. Toto řešení je naprosto nepřijatelné a zcela v rozporu s platnými směrnicemi EU, což potvrdilo i vyjádření Parlamentního institutu. Spalování včetně spoluspalování nebezpečného odpadu se týkají příslušné směrnice, které jsou v návrhu nové české legislativy na ochranu ovzduší transponovány.

Některé pozměňovací návrhy nově přednesené tuto situaci vracejí zpět do souladu s Evropskou unií. Zde bych chtěl jmenovitě poděkovat za pozměňovací návrhy přednesené panem poslancem Janem Bláhou.

Dalším z pozměňovacích návrhů, jehož přijetí by závažně narušilo koncepci zákona, je návrh pana poslance Hrnčíře, který požaduje komplexní vyjmutí právní úpravy ochrany ovzduší a občanů před působením zapáchajících látek. K realizaci ochrany občanů před obtěžováním zápachem je nutno přistoupit, protože obtěžování zápachem je nejčastějším předmětem stížností našich občanů zejména ve venkovských sídlech.

Dále pozměňovacím návrhem, se kterým se Ministerstvo životního prostředí nemůže ztotožnit, je návrh pana poslance Beneše, jehož přijetí by podstatně zúžilo působnost v oblasti měření a technické kontroly malých zdrojů znečišťování ovzduší. Právě malé spalovací zdroje emitují převážně v dýchacích zónách obyvatelstva a zásadním způsobem ovlivňují životní prostředí v intravilánech obcí. V současnosti jsou vedle mobilních zdrojů znečišťování ovzduší výrazným fenoménem znečišťování ovzduší a nejsou dosud legislativně ošetřeny. Spalují v současnosti polovinu veškerého vytěženého hnědého uhlí - jde asi o 15 mil. tun za rok. Jsou vedle pachů nejčetnější příčinou stížností. Cílem ustanovení zákona je dát orgánům samosprávy dostatečný a objektivní nástroj k tomu, aby mohly účinně ovlivňovat kvalitu ovzduší ve svém území. Tady bych chtěl zdůraznit, že jde i o problém spalování odpadů v malých spalovacích zařízeních. Přijetím vládní předlohy výrazně posílíme pravomoci starostů, pravomoci obcí toto znečišťování ovzduší snížit.

S ohledem na transpozici právních předpisů Evropské unie nelze doporučit pozměňovací návrhy pana poslance Brouska, požadující zrušení autorizace k provozování spaloven odpadů. Autorizace spaloven se všemi náležitostmi je transpozicí požadavků práva (EU?).

***