(15.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní prosím, aby nás o jednání stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky informoval zpravodaj poslanec Petr Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, stálá komise projednala zprávu Rady České televize o hospodaření České televize za rok 2000. Padaly v podstatě téměř identické výhrady, jaké zde přednesla kolegyně Dostálová. Chci jenom připomenout, že nejen Rada České televize nebyla radou v uvedeném období, ale i management České televize tehdy ještě v České televizi nepracoval, takže je to zpráva o fungování České televize pod jiným managementem, pod jinou radou. Stálá komise nakonec zvolila usnesení zprávu schválit.
Chtěl bych jenom podotknout, že zákon nestanoví jasně, jakým způsobem, zdali zprávu máme schválit, nebo vzít na vědomí, sankce vůči radě vyplývají pouze z neschválení zprávy. Takže v podstatě usnesení schválit nebo vzít na vědomí je co do praktických dopadů téměř identické, pouze usnesení vzít na vědomí znamená, že jsme nebyli tak zcela spokojeni s tím, jak zpráva vypadala.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Plevovi a otevírám obecnou rozpravu. Žádnou přihlášku do rozpravy nevidím, obecnou rozpravu končím.
Otevírám rozpravu podrobnou. Předesílám, že není třeba opakovat návrhy přednesené výbory, neboť byly dodány v písemné podobě. Žádnou přihlášku také nevidím, podrobnou rozpravu končím.
Prosím paní zpravodajku Dostálovou, aby přednášela jednotlivé návrhy, jak o nich budeme hlasovat.
Poslankyně Kateřina Dostálová: Vážená paní předsedající, návrhy jsou dva. První návrh, který jsem přednesla já, je vzít zprávu na vědomí. Druhý návrh, se kterým vystoupil zpravodaj stálé komise pro sdělovací prostředky, zní zprávu schválit. V tomto pořadí bych navrhovala hlasovat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Rozumím tomu dobře, paní zpravodajko, že další části usnesení vašeho výboru nebyly předloženy jako návrhy?
Poslankyně Kateřina Dostálová: Ne. Ty jsem tady přednesla pouze jako vysvětlení a jako důkaz toho, jakým způsobem se snažil výbor zamotivovat Radu České televize k tomu, aby zprávy nebyly takové, jak jsem zde komentovala. Pouze tato dvě usnesení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Budeme tedy hlasovat nejprve o návrhu vzetí na vědomí.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 367 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 367 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 103 poslanců vyslovilo 89, proti 9. Konstatuji, že jsme výroční zprávu vzali na vědomí.
Tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem je bod
113.
Zpráva předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o její odpovědnosti
za dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání
a podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence u provozovatelů televizního vysílání s licencí
Nyní musíme rozhodnout o tom, zda sněmovna souhlasí s účastí předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martina Muchky v Poslanecké sněmovně.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 368, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 368 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 109 poslanců vyslovilo 95, 2 byli proti.
Já bych chtěla pozvat pana předsedu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martina Muchku do Poslanecké sněmovny.
Nyní prosím předsedu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pana Martina Muchku, aby se ujal slova.
Předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martin Muchka:
Dobrý den. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, uložili jste radě úkol, aby podala zprávu tak, jak již tady zaznělo, o její odpovědnosti za dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence u soukromých provozovatelů. Rada chce touto zprávou přispět k objasnění situace kolem dnes nejsledovanějších mediálních kauz. Zároveň se v případě TV 3 soustředí na urychlené věcné dořešení, zejména s ohledem na zájmy televizních diváků.Případy, které se týkají provozovatelů vysílání, mají zaručenou publicitu, neboť média jsou tím, co samotná média zajímá nejvíce. Provozovatelé vysílání nejsou ve svých kauzách ani objektivní, ani zvláště zdrženliví. Ačkoliv by mělo být nepsaným pravidlem, že nebudou svými subjektivními interpretacemi přispívat k eskalaci případných rozporů, opak je pravdou.
Rozhlasové a televizní vysílání na základě licence je druh podnikání. Zcela přirozeně zde proto mohou kolidovat obchodní zájmy provozovatelů samotných i jejich obchodních partnerů s povinnostmi, které mají provozovatelé vůči orgánům státu.
Je třeba uvést, že platný zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání stanoví postavení a povinnosti rady v oblasti vysílání tak, že rada vykonává státní správu a dohlíží na udržování právních předpisů v oblasti vysílání a podmínek v rozhodnutí o udělení licence či v rozhodnutí o registraci. Další působnosti rady vyplývají ze zákona o regulaci reklamy a obecně z aplikace správního řádu, jakož i dalších právních norem v rámci rozhodování rady v její působnosti.
Rada je mimo jiné povinna ve své výroční zprávě informovat o dodržování právních předpisů v oblasti vysílání a uložených sankcích. Rada nemá na základě zákona stanovenu odpovědnost za dodržování právních předpisů v oblasti vysílání a za dodržování licenčních podmínek. Radě náleží vykonávat dohled nad dodržováním povinností provozovatelů a ukládání sankcí za jejich porušování. Odpovědnost za dodržování právních předpisů a licenčních podmínek je tedy výlučně na straně provozovatelů.
Dále je třeba připomenout, že případná odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jeho orgánu vyplývá ze zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění.
Nyní k jednotlivým kauzám. Ke kauze TV Nova bych chtěl úvodem zdůraznit, že dnešní téměř denně medializované problémy dr. Železného a dr. Rozehnala jsou důsledkem tzv. amsterodamské arbitráže, týkající se výlučně fyzické osoby dr. Železného a vůbec ne společnosti CET 21, provozovatele TV Nova. Tato problematika nikdy nespadala a nespadá do zákonných kompetencí rady a je neustále zaměňována v médiích a následkem toho i ve veřejnosti s dvěma následujícími kauzami arbitráží, i když s nimi nesouvisí a nemá žádnou zákonnou vazbu na provozování vysílání televize Nova. Týká se totiž transakce, kterou společnost CME odkoupila od dr. Železného akcie společnosti Nova Consulting, a zejména konstrukce jejich vzájemné smlouvy. Znovu je třeba zopakovat, že tato kauza probíhala a probíhá zcela mimo zákonné kompetence a působnost rady a s dalšími dvěma souvisí pouze jmény některých aktérů.
K londýnské arbitráži. Tam se jednalo o spor mezi americkým občanem Ronaldem Lauderem a Českou republikou.
***