(14.40 hodin)
(pokračuje Doktor)
A vklady První družstevní záložny připojistila Pojišťovna Slávia - opět doložitelné z veřejných zdrojů. Nikoliv tedy zákon platný pro celý sektor, ale naprosto individuální smlouva o komerčním připojištění mezi naprosto suverénními subjekty - záložnou, jejich členem a pojišťovnou jako garantem plnění pojistné smlouvy.
Dámy a pánové, souhlasím s tím, že členové těchto záložen mají právo na pojistné plnění, a já jim ho také neupírám. Z titulu smlouvy uzavřené subjektem, jehož byli spoluvlastníky, nikoliv však z veřejných zdrojů, ale ze zdrojů toho, kdo toto plnění nabízel. Studoval jsem tehdejší vyjádření pojišťoven a uvedu několik případů, které dokládají naprostou rozporuplnost mezi tvrzením pojišťoven, které takový pojistný produkt nikdy nezavedly nebo odmítly, a mezi těmi, kteří využili toho, že dokázali samozřejmě na základě reálného peněžního plnění lákat další členy družstevních záložen.
Uvedu například vyjádření pojišťovny Generali: "Oblast družstevních záložen je považována za rizikovou, proto bychom museli kalkulovat takové pojistné, které by pro záložny bylo patrně nebo zcela drahé." Vyjádření České pojišťovny: "Je to příliš velké riziko, žádný takový produkt nenabízíme." Uvedu citát těch druhých. Naproti tomu, ti, kteří pojištění poskytli v říjnu 1999, a opět uvádím citaci z veřejně dostupného zdroje, říkají: "Riziko je v rozsahu, které jsme schopni pokrýt. Vklady klientů kampeliček jsme začali připojišťovat až po důkladném posouzení záložen." Já říkám a dodávám, co dodat k tomuto tvrzení. Použiji pomůcku s nápisem, který tady pracovně mám, číslo 2, a jím je, vážení kolegové, pojistná smlouva pojistného domu Slávia. Je to veřejně dostupný zdroj, každý z členů družstevních záložen, kteří u vás stejně jako u mě atakovali za pojišťění, respektive plnění do výše 400 tisíc korun, vám je jistě dali k dispozici. V případě, že je nemáte, já vám je rád poskytnu.
Abych nezanechal ani zrnko pochybností o tom, že taková pojistná smlouva existuje a že si byl pojistný dům Slávia naprosto vědom závazků, které učinil, použiji citaci z dalšího veřejného zdroje. Jím je kopie z článku uveřejněného v Hospodářských novinách a jmenuje se "Pojišťovna Slávia měla vyšší zisk". A já cituji: "Pojišťovna Slávia vytvořila v roce 1999 zisk ve výši 6,65 milionu Kč, zatímco o rok dříve to bylo jen 5,95 milionu Kč." Další věta zní: "Pojišťovna dosud nevyplatila ani korunu z pojištění vkladů První družstevní záložny." Komentář k tomuto vyjádření tehdejšího pana ředitele mi připadá natolik cynický, že je téměř nepublikovatelný, přesto je v uvedeném zdroji dostupný a přál bych vám ho nastudovat.
Dámy a pánové, na základě všeho, co jsem zde řekl, považuji sněmovní tisk, který projednáváme, tedy tisk 1058, ale i tisk 1059, který budeme projednávat posléze, za naprosto, ale naprosto neopodstatněný. Naprosto se ztotožňuji s názorem pana poslanec Pilipa ze dne 11. července 2000, kdy říkal právě na tomto místě Poslanecké sněmovny toto. Cituji doslova z veřejně dostupného zdroje, kterým je stenozáznam uveřejněný na webových stránkách Poslanecké sněmovny. Cituji: "Myslím, že toto řešení, které je korektní, protože nepokrývá neuvážená a nadměrná rizika." Říká se tím, že pokud se vkladatel dočetl v zákoně, že jeho vklady jsou pojištěny až do výše 100 tisíc korun a do výše určitých procent, počítá s tím, že tento závazek platí, a nestuduje tedy přesně, jestli je naplněn dostatečně fond, či nikoliv. Myslím, že je to věcná stránka naší diskuse vůči vkladatelům v kampeličkách. A že je to rozhodnutí rozumné, které na jedné straně ukáže, že stát je schopen dostát určitým svým závazkům, na druhé straně nezvýší do neúměrné míry jakýsi morální hazard, který by jistě vyplýval z toho, kdybychom tady rozhodli plnit nad čísla stanovená zákonem.
Vážené dámy a pánové, vážení kolegové, já jsem dalek toho, abych se někomu vysmíval, proto také mé dosavadní vystoupení se týkalo zejména motivace předkladatelů, motivace, která je vedla k tomu, aby takový tisk vůbec dali k projednávání na půdě Poslanecké sněmovny, a velmi zřídka jsem se vyjadřoval o motivech, které vedou k tomuto požadavku členy družstevních záložen. Mám pro to jeden jediný důvod, mimo jiné to, že pokud šlo o spoluodpovědnost členů družstevních záložen, vždy jsem se s nimi na půdě Poslanecké sněmovny v průběhu svých vystoupení vypořádal. A musím uvést, že má-li dokumentace kauzy kampeliček několik desítek centimetrů, pak jednání všech členů družstevních záložen, kteří v té kauze vystupovali, jsou účastníky té hry, které jsme bohužel svědky, nepostrádalo nic z vychování slušných lidí, což musím uvést, že je v naprostém protikladu například proti chování některých našich maniotelevizně depresivních spoluobčanů. Je však naprostým omylem a nehoráznou falší pokus o kladení jakési dělicí čáry mezi banky, kampeličky, cestovní kanceláře a další. Mnohdy jsou to jedny a ty samé příběhy.
Nemohu jaksi od boku označit požadavek kampeličkářů na další plnění z fondu pojištění za morální hazard. Mohu však a také chci za nemorální označit takový příslib učinit. Návrh poslanců totiž popírá i nadále platný zákon, kdy míra kalkulovaného zhodnocení, míra možného dosažitelného zisku je vždy, vždy přímo úměrná možné dosažené ztrátě. Projde-li tento zákon, je totiž výzvou pro další, v tuto chvíli ještě neorganizované skupiny jakkoliv postižených - z pojistných kauz v oblasti pojištění majetku, odpovědnosti za škodu, újmy na zdraví, ale i dalších. Právě tento zákon totiž říká, že je možné začít s kampeličkami znovu. Pokud je někdo veden kalkulací s volebním výnosem, a o tom já vůbec nespekuluji, pak by se neměl pokoušet o již jednou povedenou hru. Neměl by mluvit o návratné finanční výpomoci, protože buď neví, co říká, nebo vědomě lže. Neměl by chtít, aby sponzorem jeho představení, jeho předvolební a osobní předvolební kampaně byl státní rozpočet či daňový poplatník, ale pojišťovny, které smlouvy uzavřely a pojistné plnění nabízely, tedy v době, kdy se pořádal hon na další kampeličkáře a jejich peníze.
Já vůbec nepopírám, že případné přijetí tisku 1058 a 1059 asi ubere vrásek a zklamání členům družstevních záložen. Oni na takový lidsky vcelku pochopitelný postoj mají právo. Můj osobní vzkaz však zní: Dámy a pánové, to bylo vaše družstvo, to vy jste byli a jste spoluvlastníky a spolumajiteli, nikoliv stát, nikoliv daňoví poplatníci, kteří nikdy nebyli spolumajiteli vaší firmy, tedy nikdy nebyli spolumajiteli firmy, o jejíž zisk jste se v době, kdy to pro vás bylo výhodné, dělili. Garantované pojištění do výše 100 tisíc korun bylo naplněno, i když způsobem, který skutečně zaplatí někdo jiný. V tom případě, který byl na půdě Poslanecké sněmovny přijat, až za 20 let. Každá koruna nad hranici zákonného pojištění byla výhradně vaší spekulací a také spekulací pojišťovny, která s vaší firmou smlouvu uzavřela. Občanská demokratická strana nevidí jediný důvod, proč by takový závazek měla podpořit, proč by jej měl plnit stát či daňový poplatník.
Já, jak se předpokládá, navrhuji v průběhu této rozpravy zamítnutí tisku 1058, a bude-li vedena rozprava, k tisku 1059 učiním totéž. (Potlesk z pravé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Do rozpravy je dále připraven pan poslanec Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, já jsem bedlivě naslouchal argumentaci pana poslance Doktora, argumentaci, které si včetně jejího nositele velmi vážím, protože se tomu dlouhou dobu velmi intenzivně a poctivě věnuje. Musím říci, že systémově má absolutně pravdu, že s ním naprosto souhlasím. Souhlasím s tím v situaci, kdyby to byl první takový případ a kdy žijeme zcela ve vzduchoprázdnu. Ono tomu tak bohužel není. Této kauze, kauze kampeličky a diskusi o míře jejich odškodnění předcházela řada jiných případů.
***