(10.30 hodin)

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, já hovořím ve střetu zájmů, protože jsem zapsán v Advokátní komoře pod č. 7265, a proto nebudu příliš zdržovat tuto sněmovnu, i vzhledem k výzvě, kterou udělal pan zpravodaj. Přesto si neodpustím některé připomínky, které se vztahují k druhému čtení. Myslím, že je poctivé to říci hned.

Nejsem si zcela jist, zda navržená právní úprava je založena plně na vzájemnosti a zda to budou mít čeští advokáti v zemích Evropské unie stejné jako cizí advokáti u nás. Rozhodně se ale nemohu ztotožnit s různými výjimkami v tomto ohledu, které v právní praxi obvykle vedou k nestandardnímu rozhodování. Podle mého soudu bude potřeba se ve druhém čtení vážně zamyslet nad § 2 odst. 1, který v návaznosti na dikci § 5a a 5b musí dát dohromady trochu jiný kontext. Bylo by totiž vhodné, aby všichni, kdo budou mít zájem o poskytování právních služeb v České republice, prokázali znalost českého jazyka, a to určitou zkouškou, případně se podrobili jazykové zkoušce pro žadatele o české státní občanství podle příslušné vyhlášky ministerstva školství. Například u lékařů je to naprostá samozřejmost a není důvodu pochybovat, že zahraniční advokát bude jednat s českými občany jakožto klienty, správními úředníky a soudci, jinými advokáty, notáři, a potom pouhý tlumočník nestačí. Doporučoval bych další části přeformulovat s tím, že ve druhém čtení bych předložil konkrétní text.

Druhá věc, která patří do obecné rozpravy v prvním čtení, je otázka, jaký bude poplatek, který je uvažován v § 5, zda by neměl odpovídat poplatku v domovském státě advokáta, což je ona otázka reciprocity.

Potom by bylo dobré, kdybychom ještě před druhým čtením, resp. před projednáním ve výborech měli jasno, resp. kdybychom si byli jisti, že bezvýhradně bude uznána advokátní zkouška české Advokátní komory i pro výkon advokacie v zemích Evropské unie. Například Notářská komora ji neuznává a provádí přezkušování zájemců z řad advokátů o výkon funkce notáře, třebaže rozsah znalostí vyžadovaný u advokátní zkoušky je podstatně širší. A mohl bych o tom mluvit dále.

Jde tedy v podstatě pouze o výhrady, které se týkají drobností v zákoně. Zdůrazňuji potřebu skutečné reciprocity, abychom se nedostali do určitého podřazeného postavení. Nijak nezpochybňuji návrh a doporučuji jeho postoupení do druhého čtení. Přestože se skutečně budu držet, abych nebyl legislativně rozverný, přece jen bych rád tuto věc ve druhém čtení nějakým způsobem opravil. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Vzhledem k tomu, že tak nikdo nečiní, obecnou rozpravu končím. Závěrečná slova jsou asi v této chvíli zbytečná - ani pan navrhovatel, ani pan zpravodaj. Žádné návrhy na zamítnutí nezazněly. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Kolega Vojtěch Filip.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vzhledem k té reciprocitě navrhuji výbor pro evropskou integraci, abychom zjistili ty podmínky.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane kolego.

 

Budeme tedy hlasovat nejdříve o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 320 z přítomných 154 poslanců pro 118, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o přikázání výboru pro evropskou integraci.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 321 z přítomných 154 pro 57, proti 46. Návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru. Končím prvé čtení tisku 1102. Končím projednávání bodu 49.

 

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

50.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1140/ - prvé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vládní návrh zákona, kterým je předkládána velmi útlá, až přeútlá tzv. schengenská novela trestního řádu, má jednoduchý cíl: vytvořit z vnitrostátního hlediska podmínky pro budoucí aplikaci tzv. Schengenské úmluvy o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, a to v té její části, která se týká trestní oblasti.

Schengenská úmluva svým charakterem a zejména legislativním vyjádřením je útvar poněkud nestravitelný pro náš právní řád, jestliže by měla být implantována jako celek. Proto jsme se rozhodli zvolit koncepci poněkud jinou, tedy cestu dílčích změn jednotlivých zákonů včetně trestního řádu tak, aby promítnutí Schengenské úmluvy bylo citlivé a vhodné z hlediska tradic a uspořádání našeho právního řádu.

Z vnitrostátního hlediska jde o problematiku, která je upravena v hlavě 25 trestního řádu, přičemž nad rámec této právní úpravy, tak jak je platná a bude platná od ledna příštího roku, vyplývají ze Schengenské úmluvy jen zcela dílčí požadavky, neboť úmluva obsahuje některé další instituty, které budou vyžadovat, aby jejich obsah po vstupu České republiky do Evropské unie byl vnitrostátně právně vymezen.

Navrhované změny jsou rozsahem nepatrné. Nejsou koncipovány kazuisticky tak, aby přesně kopírovaly formulaci Schengenské úmluvy, nýbrž se snaží vystihnout podstatu institutu, neomezovat se jenom na tuto úmluvu a vytvořit odpovídající podmínky pro jiné, dvoustranné nebo mnohostranné úmluvy, a dokonce i pro bezesmluvní vztahy.

Datum účinnosti novely se z podstaty věci zcela logicky navrhuje stanovit shodně s datem, kdy vstoupí v platnost Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. Vycházíme totiž z předpokladu, který je myslím nezpochybnitelný, že Schengenská prováděcí úmluva bude přílohou smlouvy o přistoupení, a tím oba smluvní dokumenty pro Českou republiku mohou vstoupit v platnost v tomtéž okamžiku.

Z důvodů, které jsem vyslovil, předpokládám, že tento vládní návrh novely trestního řádu má také velmi přiměřené šance postoupit do dalšího čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Jitka Kupčová.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP