(9.40 hodin)
(pokračuje Mlynář)
Pro pana ministra mám zde žádost k dispozici.
Chtěl bych se proto pana ministra v rámci rozpravy zeptat za prvé, co říká na skutečnost, že plk. Kutek tedy skutečně žádal loga a že v tomto směru je jeho odpověď na interpelaci nepřesná, ale především a hlavně, jaký je jeho osobní názor na tento problém. Chci se především zeptat, zda se domnívá, že IP adresa, tedy přihlašovací log jednoho počítače, je fakticky, nikoliv podle zákona, s tím nechci polemizovat, ale fakticky věc velmi privátní, a jak tuto věc chce řešit, to znamená, zda se domnívá, že by bylo potřeba novelizovat zákon o Policii České republiky tak, abychom v této věci udělali pořádek, nebo zda je připraven tento problém řešit nějakým interním předpisem.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan ministr vnitra Stanislav Gross.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, já si myslím, že téma, které otevřel pan poslanec Mlynář, je závažné a je to určitě téma pro parlamentní debatu, byť nevím, jestli na plénu, nebo třeba na nějakém semináři nebo výboru, ale určitě je to téma, které sem patří.
První, co k tomu musím říci, a myslím, že i pan poslanec Mlynář to teď v závěrečné části tak mínil, jestli jsem tomu dobře rozuměl, že IP adresy nelze považovat za osobní údaj podle zákona o ochraně osobních údajů, tak jak jsou vymezeny § 4 tohoto zákona. Z tohoto pohledu čistě právního o problém nejde ve vztahu k nakládání s osobními údaji. Musím také připomenout, že policie podle euronovely zákona o policii, tak jak jsme ji schvalovali někdy před rokem touto dobou, získala oprávnění k vyžadování těchto informací, takže i když musím přiznat, že mé informace, které jsem dostal od svých podřízených, zřejmě zcela úplné nebyly nebo je tady rozpor mezi tím, o čem hovoří kolega Mlynář, a dostal jsem teď od něj materiál, a mezi tím, co mně moji podřízení sdělili, to znamená oni tvrdili, že tyto údaje vyžadovány nebyly, ale to je jeden problém, o kterém si myslím, že se dá vyřešit, a já v tomto směru budu pana poslance Mlynáře informovat, jak tato věc probíhá dále a co vedlo k těmto nepřesnostem, případně jaké závěry jsem z těchto nepřesností vyvodil. Ale je složitější asi obecná záležitost. To, jestli je takovýto postup normální a hlavně jestli je žádoucí.
Já si myslím, že v dnešní době, kdy internet je jakýmsi prostorem, kde je realizováno právo nejen na svobodný přístup k informacím, ale je také bohužel realizována spousta skutků, které vyžadují pozornost policie, tak je velmi obtížné, aby policie neměla možnost do některých věcí vstupovat a trošku preventivně se zajímat i o to, jakým způsobem jednotlivé informace jsou využívány, resp. pro vážení míry společenské nebezpečnosti je právě důležité, jaký ohlas na jednotlivé informace na internetu se realizuje. Z tohoto pohledu si myslím, že poslední euronovela zákona o policii byla správná, že tuto možnost policie dostala.
Druhá věc, o které je třeba se v této souvislosti zmínit, je, že stejná novela zákona o policii ukládá policii povinnost, aby všechny údaje, které nejsou potřebné pro trestní řízení, byly zničeny a konalo se tak pravidelně v časových intervalech, nejdéle jsou v euronovele tuším stanoveny dva roky. To znamená, že všechny tyto údaje, které policie zjistí, které nebudou potřebné pro trestní řízení, je policie povinna zlikvidovat, to znamená nehrozí tady, že by někdo si vzpomněl při třeba jiné trestní záležitosti na to, že tady byly k nějakému osobnímu počítači nalezeny nějaké údaje a byly využity v nějaké jiné souvislosti s trestním řízením.
Zůstává určitá pochybnost, zda nemůže někdo tyto údaje zneužít jiným způsobem. K tomu mám v tuto chvíli následující stanovisko.
Pravda je, že v současné době žádný interní předpis neuvádí, jakým způsobem se bude nakládat s těmito údaji. Každý z těchto údajů, který je zjišťován v souvislosti s nějakým konkrétním kriminálním případem, je součástí příslušného kriminálního spisu, ale myslím si, že by bylo vhodné do budoucna udělat jakousi centrální evidenci toho, kdo jaké údaje tohoto druhu vyžaduje, tak aby bylo jedno místo buď na policejním prezidiu, nebo na Ministerstvu vnitra, kde všechny tyto věci budou evidovány ne z hlediska obsahového, ale jenom z hlediska toho, že k té a té konkrétní adrese je nějaký záznam v kriminálním spisu číslo atd., aby vždy byla kontrola toho, jestli policie s těmito údaji nakládá tak, jak nakládat má, a také jestli údaje policie v příslušných intervalech ničí tak, aby nemohly být nikdy zneužity. Na takovémto interním předpise se pokusíme popracovat tak, aby se minimalizovalo riziko možného zneužití takovýchto údajů.
A co se týče konkrétní záležitosti, tak tam panu poslanci Mlynářovi dám informaci, jak se nakládá s těmito údaji, protože panu poslanci Mlynářovi nejde o konkrétní trestní případ, ale spíše o princip a o to, aby věci běhaly tak, jak běhat mají podle zákona, a v tom směru informaci podám.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Hovořit bude pan poslanec Vladimír Mlynář.
Poslanec Vladimír Mlynář: Děkuji, pane ministře, a potvrzuji, že skutečně IP adresa dnes není údajem, který je chráněn podle zákona na ochranu osobních údajů. Je nutno tady přiznat, že jsme při projednávání tohoto zákona i při nedávné novele měli býti opatrnější.
K novele zákona o policii, kterou jste zmínil. Ta skutečně umožňuje policii od nového roku kontrolovat i obsah elektronické pošty, ale zcela logicky a správně se souhlasem soudu. Stejně jako se umožňuje odposlouchávání se souhlasem soudu. Problém novely je, a to jsme myslím, kolegyně a kolegové, nedomysleli, že když jsme svěřili policii možnost získat údaje o telekomunikačním provozu, tak asi většina z nás se domnívala, že jde například o seznam toho, kdo komu volal, ale nikoliv o seznam toho, co si říkali. Ale přihlašovací loga IP adres jsou nejen seznamem toho, kdo se kam připojoval, ale vzhledem k tomu, že druhá strana tohoto spojení je veřejná a dostupná, znamená, že se vlastně kontroluje i obsah toho, na co se dotyčný díval. Já chápu, že policie takovéto informace potřebuje pro vyšetřování trestné činnosti, ale domnívám se, že tyto informace by měly spadat pod režim souhlasu soudu, tedy stejně jako je režim odposlechu.
Nicméně se pro tuto chvíli spokojím s odpovědí pana ministra Grosse a budu věřit, že skutečně najde způsob, jak interním předpisem režim upravit, nicméně zejména pro policisty myslím, že je třeba, aby slyšeli, že pokud se tak nestane a pokud se takové případy budou opakovat, myslím, že bude třeba novelizovat příslušné zákony tak, abychom chránili soukromí občanů a aby policie měla stejný režim jako v případě odposlechu.
Pro ty kolegy, kteří se mě o přestávce ptali, jak je to s IP adresami z českého parlamentu, mohu vás uklidnit. Pokud se díváte na některé stránky, o kterých byste si nepřáli, aby se o tom někteří lidé dověděli, IP adresa českého parlamentu je společná, takže v našem případě by musela policie se dostat až do informační sítě sněmovny, aby zjistila, který poslanec si které případné závadové stránky prohlížel. Nicméně pro veřejnost toto neplatí.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pokud tomu tak není, rozpravu končím.
Pokud jsem dobře sledoval, pan kolega Mlynář nenavrhuje žádné usnesení, proto končím projednávání této interpelace a končím tím i celý bod 139, který jsme takto úspěšně zvládli a dokončili.
***