(10.20 hodin)
(pokračuje Gross)
Já s tím nemám problém. Ani v České republice není trestné užívání drog. Není trestné užívání drog v České republice. V České republice je trestné držení drogy v množství větším nežli malém. Když mluvím o množství větším nežli malém, tak to právě vyplývá z onoho vzorového zákona, o kterém jsem zde hovořil, tj. odlišení toho, co je droga pro vlastní spotřebu a co je droga pro zřejmě nějaké jiné použití. Já jsem toho názoru, že to jiné použití nežli to, že si jedinec dá cigaretu, to jiné použití by mělo být trestné. Vypuštěním § 187a prostě toto zlegalizujeme. A to je bohužel, ať se to komu líbí, nebo nelíbí, holý fakt. Když vypustíme § 187a, dva kilogramy heroinu, o kterém jsem tady mluvil, v České republice trestné nebudou, pokud je bude mít někdo doma zašité pod kavalcem. Ale v Německu a i v Belgii držení dvou kilogramů heroinu trestné je. V tom je ten problém.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou místopředseda sněmovny Ivan Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: V jedné pohádce znělo "moudrá kniha povídá". Tady mám jednu moudrou knihu, která se nazývá trestní zákon a trestní řád. Dovolte, abych citoval znění § 187: Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou látku apod. - to znamená, že to, co zde říkal pan ministr, že by nebylo možno postihovat, by samozřejmě možné k postihu bylo.
Místopředseda PSP František Brožík: Opět s faktickou poznámkou pan ministr vnitra.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Myslím, paní kolegyně a páni kolegové, že jsem rád, že to kolega Langer přečetl. Protože tam je opravdu: kdo vyrobí - když mám pod kavalcem, nevyrábím; kdo doveze - když mám pod kavalcem, nedovážím; kdo vyveze - když mám pod kavalcem, nevyvážím; kdo proveze - když mám pod kavalcem, neprovážím; kdo nabízí - když mám pod kavalcem, nenabízím; kdo přechovává tyto látky pro jiného - nepřechovávám pro jiného, přechovávám pro sebe. Tak co? Je to tak, jak říkám.
Místopředseda PSP František Brožík: Ještě kolega Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Myslím, že se citujeme naprosto přesně. Jde jen o to, co je výhodnější pro práci policie - jestli dokazovat to, co by trestáno mělo být, nebo ne. Myslím si, že samotné užívání a držení, které s tím souvisí, je tou součástí depenalizace uživatelů drog. Policie by měla stíhat ty, kteří na obchodu s drogami vydělávají, ať už tím, že je vyrábějí, distribuují nebo prodávají. Myslím, že v tomto je koncepční spor - zda si díky tomuto něco policie usnadňuje, nebo neusnadňuje, zda díky tomu usnadnění se nám to vyplatí. Já tvrdím, že usnadnění přináší ty ekonomické dopady, důsledky, které jsem zde zmiňoval. Proto říkám, že se nám takový postup nevyplatí.
Místopředseda PSP František Brožík: Pan ministr vnitra Stanislav Gross.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Za prvé je zapotřebí odkázat na těch 235 případů, které byly od té doby realizovány. To skutečně není žádné zásadní množství. Problém je o signálu. Přece hodnoty společnosti, které se společnost rozhodne hájit tím, že proti nim dá nějakou trestní sankci, jsou vyjádřeny v trestním zákoně. To je nějaký hodnotový žebříček společnosti, to, jak se co společnost rozhodne ocenit trestem, když někdo něco poruší. Můj problém je, že jakmile zrušíme tuto jednu, byť nějakou spodní z výše sankce část našeho hodnotového žebříčku, tak prostě říkáme, že nám toto již nevadí.
Problém policie usnadňuje, neusnadňuje - neusnadňuje si policie. Kdyby si policie usnadňovala, tak těch případů nebude 235, ale bude jich několik tisíc. Problém je v tom, že v některých případech se opravdu policii nepodaří prokázat to, co je zjevné, že ty dva kilogramy heroinu prostě někdo nemá pro vlastní potřebu. Jsem toho názoru, že když už neprokážeme, že to někdo směřuje do distribuční sítě, je aspoň dobré mu prokázat, že heroinu drží víc, než je množství větší než malé. To je můj názor, možná že se neshodneme.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Vojtěch Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, paní a pánové, většinou očekávám od pana místopředsedy Langera exaktní právní výklad. Tentokrát se dopustil velmi nepěkného faux pas v právním výkladu, protože při citaci opravdu nejde o žádné zjednodušování práce policie. Pokud - a pan ministr vnitra tady užil toho příkladu dvou kilogramů heroinu - bychom toto množství rozložili do gramů, které jsou, na jak dlouho by vydrželo? Samozřejmě pak se dostaneme do definice, o které jsme diskutovali v době přijímání tohoto zákona, to znamená o množství, které pro svou potřebu může držet. Tam nestačí onen nepřímý důkaz v trestním řízení - a pan místopředseda Langer to velmi dobře ví - jestli to může, nebo nemůže být jenom pro něj. Takže v tomto ohledu bych byl velmi rád, kdyby se přidržel svých jindy řekl bych přísně právních vyjádření a nepokoušel se manipulovat sněmovnou.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Konečně se dostává na řádné pořadí, které je pan kolega Matulka, Jičínský, Exner, David, Janeček, Kalousek.
Poslanec Dalibor Matulka: Nejdříve malou poznámku. Mnohdy je občany právem kritizováno, jak hloupě a dlouze se v parlamentu žvaní. Škoda, že na obrazovkách není příliš rozeznat mnohdy situaci, kdy převážnou část rozpravy obstarávají lidé s přednostním právem a ostatní se na to dívají.
Na rozdíl od některých předřečníků se pokusím být méně emotivní, méně demagogický a méně podvádět v argumentaci. Budu si muset přitom dávat pozor na jazyk, abych se nedostal do určitých problémů mandátového a imunitního výboru.
Debatu před třemi lety si velmi dobře pamatuji. Nejenže si ji pamatuji, ale dost aktivně jsem se jí zúčastnil jako jeden z těch, který prosazoval, aby byla přijata novela trestního zákona, novela přestupkového zákona. Co mě překvapuje v dosavadní debatě - tvrzení hned několika lidí, kteří říkají "tehdy předkladatelé tvrdili, že to povede ke snížení počtu" atd. Na toto si opravdu nepamatuji. Byl jsem jedním z předkladatelů návrhu. Naopak si pamatuji na to, že jsme říkali, že stejně jako obchod s drogami, tak i boj proti obchodu s drogami je proces, který není jednoduchý. Je to mozaika, kde prostředků na obou dvou stranách musí být kombinovaně více. Nikdo z nás tehdy neříkal - ani kolegyně Parkanová, ani nikdo jiný - že tento zákon zařídí snížení počtu uživatelů, tento zákon zařídí snížení dostupnosti. Říkali jsme, že může přispět, že represivní část boje proti drogám se musí kombinovat s preventivní částí, jedině kombinace má cenu atd.
Také si pamatuji, že debata o novele trestního a přestupkového zákona byla debatou, která byla v parlamentu doprovázena jedním z největších lobbistických tlaků, které zde pamatuji. Větší lobbistický tlak se povedl snad jen kampeličkářům v nedávné době, to si pamatujeme všichni. Ale tehdejší lobbistický tlak proti těmto dvěma novelám byl snad druhý nejsilnější, který pamatuji.
Samozřejmě, že se promítl i do určitých poslaneckých vystoupení. Už tehdy třeba kolega Langer mluvil skutečně půl hodiny jako dnes. Ale to nyní prosím bez jakýchkoli souvislostí.
Pan kolega Langer zde dnes opakovaně použil termín "vládní analýza". Já bych to chtěl upřesnit. Doufám, že to bylo jenom nepřesné, že to byla vládou zadaná analýza. Nebyla to analýza, kterou dělala vláda. To je dost důležité rozlišit. Ono ani tak nezáleží na tom, kdo analýzu zadává, jako na tom, kdo ji ve skutečnosti dělá. Kdybych si zadal třeba analýzu tohoto problému od Drop-inu nebo od vládní protidrogové komise, kterou - a teď si právě musím dát pozor na jazyk, abych neřekl něco, co nechci sám slyšet - možná díky personálnímu složení v určitém čase bych nazval meziresortní prodrogovou komisí, o nezávislosti takových analýz myslím se dá s úspěchem pochybovat.
***