(18.30 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Zamysleme se nad tím, kde jsou kořeny toho, proč KSČM u nás má své pozice relativně jisté. Já bych si samozřejmě přál, aby jistý reformní pohyb v této straně byl významnější, ale není tomu tak, protože tato strana svým způsobem těží z toho, že prudké přeměny, které kapitalismus v české společnosti znamenal, nemalé části společnosti vystavují existenční nejistotě i prostě strachu z budoucnosti. I zde jsou kořeny toho, proč je politické rozvrstvení této společnosti takové, jaké je.
Myslím, že i navrhovatelé tohoto zákona by neměli přeceňovat některé momenty, které se objevují v jejich odůvodnění tohoto návrhu a jimiž jsme se zabývali už i při minulém projednávání zpřístupnění svazků.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Dále se hlásí do diskuse paní poslankyně Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, kolegyně a kolegové, musím krátce reagovat na předřečníky.
Pan poslanec Jičínský se nás stále snaží přesvědčit, že u nás není společenská objednávka na objasnění komunistických zločinů, Státní bezpečnosti, že to naše občany už nezajímá, že dokonce členské základny našich stran to nezajímá, že jsou od toho odtržené atd. Na to je třeba stále opakovat to, co stále opakujeme, že kdo se nevyrovná s minulostí, bude ji muset prožít znovu. Zřejmě se scházíme každý s jinými občany. A každý máme jiné členské základny.
Ujišťuji vás, že na schůzích Občanské demokratické strany se neustále opakuje věta, že bychom se měli lépe vyrovnat s komunistickou minulostí, že bychom dokonce měli zakázat komunistickou stranu. (Potlesk). Stále tak se s tím setkávám na besedách s občany, snad není jediná naše beseda s občany, kdy by potom někdo z lidí nevolal.
Panu poslanci Hofmanovi, který připomíná straně lidové jejich národněfrontní minulost, bych chtěla říci jednu věc. Co se týká lustračních zákonů a všech zákonů týkajících se vyrovnání se s minulostí, je třeba konstatovat, že zatímco strana sociálně demokratická nikdy pro lustrační zákon nehlasovala a nikdy se nechtěla vyrovnat s komunistickou minulostí, dokonce podala ústavní stížnost, tak strana lidová v tomto směru byla vždy konzistentní a vždy s námi hlasovala pro lustrační zákon.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec Bubník.
Poslanec Augustin Bubník: Vážená paní místopředsedkyně, vládu tady nevidím, ani pana ministra vnitra. Velmi lituji, když jsem viděl tento návrh zákona, že tam není moje jméno. Asi mě opomenuli a mě to strašně mrzí, protože určitě bych byl jedním z těch, který by toto podpořil. A podporuji to i teď.
Chceme, aby již konečně v naší republice byly vysvětleny všechny případy, které se staly. Víme dobře, že čeští komunisté nebo česká státní bezpečnost byla horší než sovětští poradci, kteří sem chodili. A to nás strašně mrzí. Mne mrzí, že se to bude stále opakovat, pokud tomu jednou neuděláme konec. Dnes se dočítám, že byly skartovány všechny svazky. V novinách stále a stále vidíte srpen 1968 a bude to dotud, dokud tomu neuděláme přítrž. Byl jsem rád, že jsem zde byl, když pan Grebeníček přál mnoho zdraví jeho otci, aby konečně přišel a vysvětlil tam před soudem, proč se kdo bojí. Víte, jak to nyní dopadlo s těmi vysokými pohlaváry, kteří by měli být odsouzeni. My je nechceme trestat trestem smrti nebo nějakými vysokými tresty, ale chceme, aby přiznali to, co byl komunismus, co byla Státní bezpečnost. Proto vás plně žádám, abyste podpořili tento návrh na tento institut. (Potlesk).
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dále se hlásí do rozpravy pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, měl bych jednu připomínku. V roce 1950 zavřeli mého dědu z matčiny strany na Slovensku na udání jednoho souseda za politický vtip, takže seděl jenom jeden rok. Takže kdybych byl tak bezcharakterní, že bych z toho chtěl dělat nějakou svoji výhodu, tak o tom budu debatovat a možná přestoupím do jiné politické strany.
Myslím si, že tomu tak není. Vážím si více svého charakteru než někteří lidé, které dobře znám, a znal jsem je i před listopadem l989.
Nijak nechci zpochybňovat minulost, i tu temnou minulost, a chci jen říci, že i v těch padesátých letech, jak zde řekl pan předseda petičního výboru Cyril Svoboda, ta síla, začaly rehabilitační procesy, když pochopila, co to politické procesy jsou. Ano, taková byla síla toho režimu nebo taková slabost, nazvete to jak chcete.
Já bych chtěl asi příliš od současného režimu, aby alespoň přiznal, že poškodil řadu občanů tohoto státu a zatím se jim ani neomluvil, natož aby je odškodnil.
Jeden klasický příklad. V roce 1991 Federální shromáždění schválilo rozpočet na rok 1992 a s prominutím okradlo řadu pracujících důchodců. O tom, že byli okradeni, rozhodl i Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky. Ten ještě postupoval jako soudní instituce. Všechny žádosti takto postižených občanů, ať už byly směrovány k ministru financí Klausovi, k panu ministru Kočárníkovi nebo k jiným, skončily v koši. Nikdo nikdy nebyl odškodněn. Možná že jednou přijde čas, že se i tento režim začne zabývat tím, jestli nemá některé své občany odškodnit.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Kalousek.
***