(13.00 hodin)
(pokračuje Palas)
Měl jsem možnost s nimi tuto věc diskutovat a já prostě pokládám rozhodnutí ministra pro životní prostředí za chybné, a toto rozhodnutí, pokud bylo učiněno půl roku před volbami, za chybné dvakrát. Myslím si, že úkol Ministerstva životního prostředí měl spočívat v tom, že se měli provozovatelé vleků, pokud nesplňovali přísná kritéria, která byla dána, měli být sankcionováni, a pokud nebyli, tak je to vina CHKO Jeseníky, a myslím si, že vůči CHKO Jeseníky z tohoto pohledu měly být z pohledu ministerstva učiněny náležité závěry.
Takže jsem také, kolegyně a kolegové, pokládal za správné a korektní vyslovit také jiný názor, než má můj stranický kolega, ministr naší vlády. Děkuji vám. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. O slovo se s předností přihlásil pan ministr Kužvart.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Pevně věřím, že zákony této země platí nejen pro každého, ale stejným způsobem, ať už je před volbami, nebo po volbách, nebo uprostřed tohoto období. To za prvé.
Za druhé je evidentně nepravdou, že by toto rozhodnutí, to znamená, že z šesti vleků v lokalitě Ovčárna a 76 vleků v CHKO Jeseníky jeden vlek nedostal povolení k provozu a jeden byl o jeden sloup zkrácen, že by to mělo dopad na 2500 zájemců o lyžování. Chtěl bych upozornit váženou sněmovnu, že k této věci po mém rozhodnutí dne 19. listopadu t. r. se vyjádřil i zástupce Svazu lyžařů v tom smyslu, že jde nakonec o kompromis.
Za třetí naprosto odmítám úvahu, že nebyly sankce ukládány. Nechci mařit čas sněmovny, opakoval jsem několikrát, kolikrát byla ukládána nápravná opatření, a pokuty a opatření z minulého prosince týkající se zkrácení předmětného vleku. A na závěr bych chtěl konstatovat, že právě v tom období, kdy se jednalo o udělení či neudělení výjimky, že na mne skutečně jako blesk z čistého nebe zapůsobila zpráva, že došlo v Národní přírodní rezervaci Praděd k neoprávněnému vjezdu sněžného skútru, kdy zaměstnanec firmy, která žádala o výjimku, právě v tomto období, naprosto v rozporu s ochrannými podmínkami Národní přírodní rezervace Praděd, tam vjel. Bylo tedy zahájeno řízení o udělení pokuty. Jednalo se o období ještě před vynesením konečného verdiktu.
Mimochodem - oznámení Správy CHKO Jeseníky jsme obdrželi přímo z Bruntálu, čili jsou to místní lidé, kteří se snaží o to, aby příroda zde byla zachována.
Chtěl bych, vážená sněmovno, konstatovat, že i toto porušení zákona na ochranu přírody a krajiny v období před konečným rozhodnutím mně ukazuje, že toto očividné porušování podmínek ochrany Národní přírodní rezervace Praděd je pouze a jedině smutný důkaz bezohlednosti, s jakou bohužel k nám všem, lyžařům, provozovatelé vleků přistupují. A byl to skutečně pro mne blesk z čistého nebe. Myslel jsem si, že je to nějaký apríl. Nebylo tomu tak. Mrzí mě to, že v této lokalitě i přes udělované pokuty a udělovaná nápravná opatření se jeden ze čtyř podnikatelů choval tak, jak choval. Jiná možnost tady nebyla. Na svém rozhodnutí trvám.
Vážená sněmovno, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Hovořit bude pan poslanec Miroslav Beneš. Připraví se Dalibor Matulka.
Poslanec Miroslav Beneš: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, o blesku a hromu zde hovořil pan poslanec Hrnčíř, který není spokojen s odpovědí pana ministra. Zde jsme na půdě zákonodárného sboru a svým způsobem interpelace je jediná příležitost a jediná možnost, kdy poslanec je rovnocenný s ministrem. Jsme v bodě, který se jmenuje Interpelace, a možná ten, který to sleduje zpovzdálí, ať už z galerie, nebo prostřednictvím televizní obrazovky, tak si klade otázku, o čem že vlastně tam ti poslanci jednají. To nemají nic důležitějšího na práci? A já si myslím, že náš vzkaz by byl špatný v tom, kdybychom se zde dohadovali o tom, zda podnikatel X nebo podnikatel Y. O tom to přece, dámy a pánové, vůbec není. Nemýlím-li se, tak dokonce ta čísla, která uvádí pan ministr ve svých slovech o čtyřech provozovatelích a o jednom, že jsou trošku mylná, ale to není vůbec důležité, protože něco jiného je vlastník a něco jiného je provozovatel. Neklame-li mě paměť, protože na našem výboru jsme tuto kauzu řešili, škoda, že pan ministr tam nepřišel, že své vzkazy posílá prostřednictvím Práva, tak mám pocit, že ti provozovatelé jsou dva. Ano, vlastníci jsou čtyři. S tím naprosto souhlasím.
Tady totiž, vážené dámy, vážení pánové, nejde o to, zda bude lyžařský areál na Pradědu, tady jde o základní filozofickou otázku, co je to ona společenská objednávka, o které zde pan ministr hovořil. A já si myslím, že míra pýchy, která zaznívá z jeho hlasu, že on je společenská objednávka, že on je ono kulaté razítko, prostě proto, že náš zákon o ochraně přírody stanovuje právo stanovit národní přírodní rezervaci Ministerstvem životního prostředí, tak že toto právo je poněkud podivné. Já si totiž nemyslím, že existuje jedna pravda. Ono je to poměrně složité. Ale jestli se v něčem míjím s panem ministrem, tak v prostoru se s ním míjím v tom, že si nemyslím, že je to Praha, kde se má rozhodovat o tom, co bude na Pradědu. Jestli se v něčem míjím s panem ministrem v čase, tak je to to, jak on interpretuje, co se tady odehrávalo v začátku 90. let z hlediska ochrany životního prostředí, mimochodem v době, kdy působil na Ministerstvu životního prostředí, že je to v tom, že se rozcházím s jeho pohledem na diktát pseudoochránců životního prostředí a z hlediska budoucnosti se s ním rozcházím v jeho hodnocení působení jeho ministrování.
Já si, vážené dámy a pánové, myslím, že toto je klasický výklad, klasická ukázka toho, jak pan ministr životního prostředí přispěl ke snížení kreditibility ochrany životního prostředí v této republice. A to z hlediska časoprostoru je daleko vážnější než jenom existence pěti či šesti vleků na Pradědu. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Reagovat bude opět pan ministr životního prostředí Miloš Kužvart.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, určitě si nemyslím, že by ona zmíněná společenská objednávka byla nějakým způsobem ztělesněna mou osobou. Chtěl bych upozornit, že stanovisko, konečné rozhodnutí Ministerstva životního prostředí je podpořeno odbornou sférou - Akademií věd, institucemi k tomu odborně způsobilými.
Vím, že z pohledu některých politických subjektů se dá leccos vykládat různě, že se dá dělat skutečně ledacos, že se dá například vypustit ze zákona o ochraně ovzduší zpoplatnění emisí do ovzduší. Ale chtěl bych tady zdůraznit, že ten, kdo si takto hrubě plete roli Ministerstva životního prostředí, že by mělo hájit ochranu přírody jako veřejný zájem, že se skutečně míjí se mnou v onom zmíněném časoprostoru.
***