(12.30 hodin)
(pokračuje Hradil)
Čili tady vlastně to působí úplně stejně. Dlouhodobý návštěvník vyžaduje zcela jinou infrastrukturu zařízení cestovního ruchu nežli výletník. Domnívám se, že obce i nakonec Ministerstvo pro místní rozvoj v tomto směru přece jenom v tomto směru dělají málo. Podnikatelé v cestovním ruchu v obcích musí spolupracovat a nabízet širokospektrální a variabilní individuální a rodinné pobyty, a nikoliv pouze masovou turistiku.
Že jsou zde zářné příklady, vám mohu uvést jeden za všechny. Před několika lety Bohema Zlaté hory byly před krachem. Bylo to rekreační středisko NHKG, velmi silně zadlužené, ale co to dostal podnikatel velice schopný, nabídl další aktivity a mohu vám říci, že z rekreací téměř vlastně jednodenních, maximálně jenom víkendových, se staly dlouhodobé. Nejen pro naše turisty, ale zejména pro polskou a ruskou klientelu. Mohu vám říci, že zejména obchodníci tuto aktivitu tohoto soukromého podnikatele velmi kladně hodnotí, neboť to samozřejmě vytvořilo přímo v tomto podniku 30 nových pracovních míst plus další nárůst obchodní činnosti v celém městě.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan kolega Zdeněk Švrček.
Poslanec Zdeněk Švrček: Dámy a pánové, ke střetu zájmů, protože pan kolega Hradil neřekl všechno o svém střetu zájmů. Já řeknu, že nejsem ani lyžař, ani podnikatel, dokonce ani turista nejsem už, a mám tu komparativní výhodu, pokud se to tak dá dneska říct, že v tom kraji také žiji. Myslím si, že oba pánové měli sice hodně pravdy ve svých vystoupeních, ale přece jen předvedli notnou dávku jakési demagogie. Pan Hradil v tom, že hovořil spíše z pohledu vládního poslance a mluvil o jiném využívání. Nicméně tím tahounem v Jeseníkách není to, že tam lidé mohou jezdit na kolečkových lyžích a kolečkových bruslích, ale že pro tyto aktivity mohou jezdit také jinde. V Jeseníkách tím tahounem je Praděd v lyžování v podstatě od října do května - tak to tam chodí.
Pan ministr je přesvědčen, že neničí podnikání, ale myslím si, že si není vědom toho jemného přediva vztahů, které tam jsou, a toho strachu těch lidí, kteří tam dneska žijí z turistického ruchu a kteří se bojí, že ty aktivity tím omezením té vrcholové části dopadnou i na ně. Zkrátka nejsme a nemůžeme být jakýmsi štítem anebo rukojmím jednoho podnikatele. Je to právě naopak - jsme štítem a rukojmím ministerstva, které si nedokázalo zákonnými prostředky s tímto jedním podnikatelem poradit, protože pan Figura je v celé té kauze pouze opravdu jenom figurou, ničím jiným.
Já bych rád řekl, že pokud se pan ministr odvolává na chránění a zákonnou nutnost chránit přírodovědecky velmi cenné unikátní území mezinárodního významu, aby nebylo dále vystavováno nenávratnému poškozování, jak uvádí ve své odpovědi na mou interpelaci, tak bych si dovolil možná trošku polemizovat.
Já si myslím, že skutečná ochrana přírody tady není tím striktním uplatňováním zákonů, ale je jistou symbiózou s místními lidmi, s místními municipalitami, s místními podnikateli a i koneckonců se samotnými lyžníky, kteří tam jezdí. Bez této podpory přírodu podle mého chránit nelze. Tito lidé se musí do toho zapojit. A těmito kroky, které byly na Pradědu provedeny, tohoto nedosáhneme.
Já bych chtěl uvést několik biologicko-ochranářských argumentů, které jsem si nevymyslel. Budu proto citovat z určité práce, která se mi dostala do ruky a z jejíhož kontextu jsem si tyto věci opsal. Bezprostřední škody na ohrožených živočiších - žádná z jesenických rarit není svým výskytem omezena na lyžařské svahy a jejich bezprostřední okolí. To neznamená, že by se tady ty vzácné druhy nevyskytovaly, ale při dodržování stávajícího režimu vleků, který je pod neustálým dohledem pracovníků CHKO, si myslím, že ty škody jsou minimální.
Za pozornost stojí například i to, že například mechanické narušování může mít na některé ochranářsky významné druhy místy dokonce pozitivní vliv, například jesenická vzácnost a erbovní rostlina zvonek vousatý vytváří nejsilnější populace na mechanicky disturbovaných místech, např. v příkopech, podle asfaltové silnice z Pradědu na Ovčárnu anebo z Ovčárny na Praděd, chceme-li.
Jeden z argumentů odpůrců vleků je vymizení šíchy oboupohlavní. V této souvislosti je však tento argument zvláště diskutabilní, protože se jedná právě o druh, který žije na sutinách, skalinách bez půdního pokryvu, a mohlo by se dokonce předpokládat, že právě tím lyžováním, tím obroušením toho povrchu se vytvářejí daleko lepší podmínky pro takovéto rostliny, protože se tím likvidují ty dominantnější druhy rostlin.
Škody na lesních porostech a při hranici lesa. Já si myslím, že ten les na vrcholu není vůbec ekonomicky jaksi využíván a je to v podstatě něco, co vyrostlo po opuštění vrcholových částí pastýři ovcí a pastýři dobytka, kteří tam celou dobu kdysi za dlouhá a dlouhá léta předtím byli, takže to lyžování jakoby trošičku jenom připomíná a nahrazuje to dřívější spásání těch vršků, a tudíž znovu spíš napomáhá tomu výskytu těch alpských rostlin, o které tolik jde.
Naopak je třeba zdůraznit, že v dobách před rozvojem cestovního ruchu tato oblast celá sloužila jako horské pastviny, a nelze vyloučit hypotézu, že právě tyto současné lyžařské aktivity tento vliv napodobují. Hluk, koncentrace návštěvníků - samozřejmě to je doprovodná jakási věc, která v těchto směrech lyžařské a další rekreační aktivity skutečně působí negativně na druhy, které jsou chráněny, ale myslím si, že tím, že omezíme využívání vrcholové části, naopak pomůžeme tomu, že veškeré tyto aktivity se budou jaksi rozpouštět do těch dalších lokalit, a tím tuto záležitost jenom zhoršíme.
Já myslím, že v této souvislosti s tím, že omezíme kapacity na vrcholové části Pradědu, můžeme dospět také k jedné věci, že se vytvoří tlak na vytváření obdobných kapacit v jiných lokalitách chráněného krajinného území Jeseníky a tím situaci znovu jenom zhoršíme, takže si myslím, že ve svém odporu vůči sjezdovkám jak hnutí Sojka, tak i Ministerstvo životního prostředí se trošičku chová jako slon v porcelánu. Myslím si, že tím, že minimální škodlivosti sjezdovek, nebo respektive vzhledem k potenciálně nedozírným škodám napáchaným na vztahu mezi obyvateli, návštěvníky a podnikateli v těchto horách může napáchat daleko větší problémy nebo napáchat daleko větší škody na chráněném území a chráněných lokalitách. Já si myslím, že to, že tím mohou vypustit onoho džina z lahve, vzniku dalších sjezdovek a dalšího ohrožování chráněné krajinné oblasti, také stojí za zvážení, a proto myslím, že mi nezbývá, než souhlasit spíše s odpůrci tohoto rozhodnutí a spíše podpořit postoj kolegy Pavla Hrnčíře.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní se hlásí pan poslanec Radim Chytka.
Poslanec Radim Chytka: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové. Já samozřejmě lokalitu Pradědu znám, velice rád tam lyžuji. Znám Petrovy kameny a je tomu skutečně tak, že pokud teď, po oddělení vlastně Slovenska, tak u nás v našem státě je lokalita Praděd ideální pro lyžování, zejména svými sněhovými podmínkami.
Já jsem velice pečlivě naslouchal panu ministrovi a pochopil jsem, že kdyby pan ministr Kužvart byl ministrem v Rakousku, tak se v Rakousku nelyžuje. Já bych ho chtěl ubezpečit prostřednictvím pana předsedajícího, že v rakouských Alpách se lyžuje, že je tam také příroda, že tam také rostou květiny, a dokonce když sníh ztaje, tak že tam dokonce existuje i letní turistika v tom Rakousku. Ale vraťme se zpátky k lokalitě Praděd.
***