(9.50 hodin)
(pokračuje Kučera ml.)
Také poškodil ty, kteří se specializují na pěstování kultur, které z odškodnění ministr neoprávněně vyřadil, a vyřadil například sady. Aby alespoň zdánlivě vytvořil vznik obrovských škod, vytvořil prapodivnou konstrukci možných výnosů z jakési vytvořené křivky nárůstu výnosů možných. S těmito vykonstruovanými výnosy porovnával výnosy dosažené v odškodňovaném roce, nikoli se skutečně dosaženými výnosy roku 1999, jak bylo stanoveno v metodice. Pokusy ministra Fencla o zdůvodnění provedené kompenzace již zemědělský výbor dvakrát odmítl a vrátil k přepracování. Důkazy lze nalézt v usnesení Poslanecké sněmovny č. 1152 a ve skutečné metodice ministra Fencla, podle které byly finanční prostředky rozděleny.
Na toto téma mi premiér odpověděl: ministr Fencl se sešel se skupinou poslanců, ti se změnou metodiky souhlasili, a proto ji změnil. Jde tedy o stejný postup, který ministr Fencl použil u již diskutovaného bodu o vyřazení některých mlékáren z výběrového řízení o státní podporu. Žádná skupina poslanců nemohla změnit usnesení sněmovny ani platné právní předpisy. Mohli sice souhlasit s čímkoli, ale i kdyby byli vybaveni patřičnými kompetencemi v zastupování jednotlivých klubů, a to nebyli a nebyli tam ani všichni zástupci klubů, schválenou metodiku mohla změnit jedině sněmovna svým novým usnesením.
Ministr Fencl svým postupem porušil zákony, svůj ústavní slib, poškodil stovky podnikatelů v této republice i daňovému poplatníky. Podobně se zachoval i v následujícím případě, kdy sněmovna rozhodla o usnesení na dotační programy, na programy mladých začínajících zemědělců. Pokud jsme se zeptal premiéra této vlády "Porušil ministr Fencl svým nerespektováním výše uvedených usnesení Poslanecké sněmovny zákonná ustanovení ve smyslu zneužívání pravomoci veřejného činitele a naplnil tím patřičná ustanovení ve smyslu porušování povinností při správě cizího majetku dle trestního zákona?", premiér mi odpověděl, cituji: "Usnesení Poslanecké sněmovny nebo zemědělského výboru nejsou obecně závaznými předpisy. Poslanecká sněmovna nemůže řídit činnost vlády, to by odporovalo ústavnímu principu o dělbě moci. Moc výkonná náleží vládě." Konec citace. Takováto slova mě opravdu překvapují, když vycházejí z úst, a dokonce jsou podepsaná premiérem vlády České republiky.
Podle § 2 odst. 1 zákona o zemědělství stát přispívá k tvorbě podmínek pro udržování výrobního potenciálu zemědělství nepřímými podporami, přímou podporou, podpůrnými programy a vytvářením podmínek pro cenovou stabilizaci trhu se zemědělskými komoditami. V odst. 2 je uvedeno: Podpůrné programy a nepřímé podpory schvaluje vláda. Tento paragraf má ještě odst. 3, 4 a 5, který vysvětluje, že vláda stanovuje kritéria a podpůrné programy k podpoře k mimoprodukčních funkcí zemědělství a k podpoře méně příznivých oblastí.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych ocitoval ústavní slib člena vlády: "Slibuji věrnost České republice, slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení."
V tomto případě zákon jasně stanovuje, že podpůrné programy schvaluje sněmovna. V obou případech podpory po projednání v zemědělském výboru schválila Poslanecká sněmovna svým většinovým hlasováním. Schválila nejen částku, ale i základní kritéria poskytovaných podpor. Ministr dle svého slibu měl tato schválená kritéria uvést v život, a ne je hodit do odpadkového koše a udělat něco, co je v rozporu se schválenými usneseními sněmovny. Je evidentní, že v tomto případě porušil ústavu, svůj ústavní slib i zákon o zemědělství.
Samozřejmě že nemohu být s odpovědí premiéra spokojen, když odpověď je v kolizi s ústavním pořádkem této republiky. Premiér si zcela a zcela nepřípustným způsobem usurpuje moc zákonodárnou, zatímco vládě ČR náleží dle ústavy jen vymezená moc výkonná, což v tomto případě je jasně specifikováno čl. 78 ústavy. A protože dle výše uvedených zdůvodnění ministr Fencl vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu, překračuje svou pravomoc a neplní povinnosti vyplývající z jeho pravomoci, naplňuje dle mého přesvědčení i skutkovou podstatu zneužívání pravomoci veřejného činitele ve všech písmenech odst. 1 § 58 trestního zákona. Nevím, jestli pan premiér odpověděl tak, jak odpověděl, z pouhé neznalosti ústavního pořádku této republiky, nebo jestli jen nepozorně podepsal odpověď zpracovanou některým z jeho úředníků. Tolik snad k bodu č. 4.
A dostal bych se k poslednímu bodu z příkladů, jak ministr Fencl porušuje svá práva a povinnosti, to je bod, který jsem nazval "maření ústavního práva poslanců interpelovat člena vlády ve věci jeho působnosti". Interpelace členů vlády je jedna z forem uplatnění kontrolní působnosti zákonodárného sboru vůči výkonné moci vlády a zároveň je jednou z forem odpovědnosti výkonné moci vůči moci zákonodárné. Na základě série novinových článků zabývajících se podezřením, že ministr zemědělství nezákonně převádí státní nemovitosti ve správě Pozemkového fondu do svého osobního vlastnictví a do vlastnictví členů jeho rodiny, jsem jej v tomto duchu interpeloval. Jeho odpověď zněla, že on nic nerozhodoval, není v jeho kompetencích řídit Pozemkový fond, protože Pozemkový fond mu nepodléhá, on jej neřídí, a tudíž nezodpovídá za to, co udělá výkonný výbor.
Dámy a pánové, vrátím se k vystoupení premiéra zde k tomuto tématu. Nežádal jsem o to, aby mi vysvětlil, jestli pozemky byly v nějaké zóně zvýhodněny cenově nebo ne. V písemné interpelaci jsem nejprve ministra Fencla žádal, aby zveřejnil tyto převody, které jsou převody z vlastnictví státu do jeho vlastnictví a osob jemu blízkých.
Otázky premiérovi v písemné interpelaci jsem předložil tyto: Porušil svým jednáním ministr zemědělství čl. 53 ústavy zajišťující každému poslanci právo interpelovat člena vlády ve věcech jeho působnosti? Druhá otázka: Brání tímto postupem právu poslance na výkon mandátu a zneužívá svého postavení k zatajování informací, na které má poslanec právo? A v písemné odpovědi Miloše Zemana, předsedy vlády ČR, je napsáno: Pan ministr Fencl nikdy svým jednáním nic neporušil, protože odpověď poslal vždycky včas, to je do 30 dnů. Takže jestli to dobře chápu, když poslanec vznese faktickou interpelaci, stačí, když mu do 30 dnů ministr pošle zpět třeba prázdný papír, a smysl a účel zákona dle premiéra je naplněn.
***