(15.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má ministr vnitra Stanislav Gross.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, já jsem docela připraven popovídat si tady o motivaci, o tom, co to je pozitivní motivace, o tom, co to je negativní motivace, o rozdílech, o výsledcích. Já jsem si toho o motivaci přečetl dost, absolvoval jsem několik seminářů na toto téma. Takže se můžeme o tom pobavit a můžeme si dokonce zjistit, že v některých případech ta negativní motivace má krátkodobě větší efekt nežli pozitivní motivace. Srovnejme třeba schopnost člověka, který jinak fyzicky není příliš zdatný, jak rychle vyleze na strom v případě, když se k němu blíží kanec. To je také motivace vylézt na ten strom, momentálně vyvolaná nějakým negativním zážitkem, je popisována v učebnicích o motivaci. Je také srovnávána s výsledky pozitivní motivace na téma "když chci něco dosáhnout, co zůstává na tom vrcholu toho stromu". Takže já jsem připraven na debatu o motivaci.
Čekal jsem na to, jestli jsem udělal chybu, člověk samozřejmě není bezchybný. Myslel jsem si, že jsem ji možná udělal, ale jsem uklidněn po vysvětlení postoje pana místopředsedy Langera, protože jsem přesvědčen, že jsem chybu neudělal. A to z jednoho prostého důvodu. Já jsem neříkal, že zvýšením motivace je ztížení odvolatelnosti. Já jsem hovořil o tom, že ke zvýšení motivace mně včera bylo kladeno na srdce, že je zapotřebí zajistit kariérní model. A o tom jsme tady včera hovořili. Ale kariérní model má své definice. Má své definice i v učebnicích. Jednou z nedílných podmínek funkčního kariérního modelu je i zpřesnění pravidel a ztížení odvolatelnosti z libovůle, bez věcného důvodu. A o tom myslím těžko může být pochyb. Já jsem pouze reagoval na to, že paní zpravodajka Páralová hovořila o tom, že se jí nelíbí ztížení odvolatelnosti. Můj protiargument je, že je to pokus o prosazení některých prvků, přiznávám, že pouze některých prvků, kariérního systému i do oblasti zaměstnanců v územních orgánech veřejné správy. Není to čistý kariérní model, to je pravda.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se pan místopředseda Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové. Mě skutečně zaujal ten příměr o tom kanci, který motivuje někoho k úžasným výkonům, že běžící kanec proti vám vás motivuje k výkonům, o kterých nemáte ani tušení. Když nad tím tak přemýšlím a podívám se na výkon, který předvádí pan ministr vnitra, tak mám pocit, že ho ten jeho vládní kanec moc neprohání.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, není otevřena rozprava, protože vystoupením místopředsedy sněmovny se rozprava neotevírá. Otevírá se pouze vystoupením ministra. (Reakce na poznámky mimo mikrofon:) Ale jako předkladatel. (Nepřehledná diskuse v sále.) Navrhněte v takovémto případě znovuotevření rozpravy, ale já tvrdím, že v případě, kdy je ministr předkladatelem, rozpravu neotevírá.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Paní místopředsedkyně, bude-li tématem rozpravy otázka motivace, já jsem na ni připraven, takže dávám formálně jako poslanec návrh na otevření rozpravy, ať se diskutuje.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Výborně. Budeme hlasovat o návrhu na znovuotevření rozpravy.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 166 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
V hlasování pořadové číslo 166 se z přítomných 155 pro vyslovilo 81, 37 bylo proti.
Otevírám rozpravu a dávám slovo panu poslanci Paynovi.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, rád bych se vyjádřil k problematice odvolatelnosti a motivace úředníků. Ve své podstatě všechny personální systémy, ať už je to v policii, v armádě, ve státní správě, ve všech institucích, kde existuje systém podřízenosti, by se měly řídit podobnými pravidly. Že je potřeba znemožnit, aby někdo byl odvolán z libovůle, to je legitimní požadavek pana ministra a s tím lze souhlasit.
Na druhou stranu všechny personální systémy musejí zavádět systém permanentní konkurence. To znamená, že nikdo nemá definitivu. Ti lidé jsou v jakémsi stavu, že jsou v kategorii státních zaměstnanců, ale o konkrétní místo se vždycky musejí ucházet v konkursech. Ty konkursy se dělají jako vnitřní konkursy. To znamená na vyšší funkce řekněme ve státní správě nemůže kandidovat nikdo zvenčí. Podmínky k vstupu do kariérního systému by měly být velmi přísně regulované, mělo by být umožněno pokud možno vstupovat jenom z těch nejnižších míst, aby člověk procházel kariérním postupem. Ty vstupy jsou velmi podstatnou součástí každého kariérního systému. Neodvolatelnost úředníků znamená, že se konkurence mezi nimi zcela popírá.
V tomto smyslu mám pocit, že je potřeba hledat moderní kariérní systém. Systém neodvolatelnosti, který byl součástí - jak tady mnozí vzpomínají - ještě z doby Rakousko-Uherska, byl příčinou právě té zkostnatělosti. Z toho se odvíjelo to, že úředníci za Rakouska měli svoji naprostou jistotu, svoji naprostou neodvolatelnost, a v tom byla chyba toho rakouského systému. Myslím, že bychom neměli tutéž chybu znovu opakovat. A obráceně - ten úředník by měl mít ochranu proti libovůli svého nadřízeného, který se ho pokusí odvolat bezdůvodně nebo z důvodů, které jsou jenom záminkou. Měl by mít možnost ochrany, pokud naplnil postup, který je stanoven zákonem, vyhláškou, nařízením, tak aby byl pod zákonnou ochranou, že proti němu nemůže být veden žádný nátlak. On by měl být zejména chráněn proti nátlaku, že někdo z jeho nadřízených ho nutí, aby rozhodoval proti předpisům. To je podstatná součást kariérního systému, když někdo z jeho nadřízených říká: "Tento přestupek vymaž z centrální evidence na policii." Nevím, jestli to je pravda, já jsem slyšel, že existuje taková možnost na Ministerstvu vnitra, že existuje telefonní číslo, kam se zavolá, a na centrální evidenci se vymaže přestupek. Proti tomu by měl být úředník chráněn, aby řekl "ne, já to neprovedu". Paralelně, když na řekněme na obecním úřadu nějaký úředník je pod nátlakem nucen vydat stavební povolení, aby mohl říci "ne, nebyly splněny zákonné podmínky, já neporuším předpisy". A tam by měl být ten úředník pod ochranou.
Na druhou stranu - jestliže poruší předpisy, pak by tam měla být sankce doživotní zákaz činnosti ve státní správě jako nejvyšší trest. V tomto smyslu by měl být státní úředník, ať už je to v ozbrojených složkách, nebo v civilních složkách, pod zvýšeným tlakem. On má na jednu stranu ochranu, ale na druhé straně je mnohem kritičtěji sledován než kdokoli jiný. Právě proto, že nahrazujeme normální konkurenci, která funguje na pracovním trhu. V tomto smyslu si myslím, že návrh, který je předložen, není úplně přesně naplněním těch moderních kariérních systémů, které po nás chce NATO, které jsou zaváděny v řadě zemí a které vedou ke zvýšení efektivity státních správy i těch ozbrojených sil.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pan poslanec Škromach se hlásí. (Poslanec Škromach sděluje mimo mikrofon, že se hlásí poslankyně Páralová jako zpravodajka.) Pan poslanec Škromach se přihlásil ke slovu. Paní zpravodajka se také hlásila? (Souhlas.) Promiňte, já jsem vás neviděla. Takže paní poslankyně Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, paní poslankyně. Já bych chtěla poprosit všechny diskutující kolegy, aby tak činili někde jinde, ale ne tady v sále.
Poslankyně Alena Páralová: Já chci pouze využít toho, že pan ministr otevřel rozpravu, abych se mohla tak trochu bránit. Pan ministr zde řekl, že jsem v rozporu se svým kolegou Ivanem Langerem, který si přeje vzdělávání, zatímco já nikoli. Já jsem řekla, a opakuji to, že by stálo za to převzít i některé myšlenky týkající se povinnosti úředníků získávat a prohlubovat si kvalifikaci.
***