(Jednání pokračovalo v 15.30 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dostavte se prosím do jednacího sálu, budeme pokračovat. Předtím, než jsem vyhlásila přestávku, jsem avizovala, že přednesu dva procedurální návrhy o tom, jakým způsobem bude dále pokračovat naše schůze.
Z dohody vedení sněmovny a předsedů klubů vyplynula dohoda, že dnes budeme jednat normálně do 19 hodin s tím, že od 17 hodin bude zařazen blok mezinárodních smluv. Toto bude tedy můj první procedurální návrh.
Druhým procedurálním návrhem vzhledem k tomu, že jsou již připraveny téměř všechny návrhy zákonů pro hlasování ve třetím čtení, navrhuji, abychom zítra odpoledne, protože na zítra dopoledne jsou již pevně zařazeny písemné interpelace - a pozor, je jich šest - abychom zítra odpoledne od 14 hodin projednali čtyři zákony ve třetím čtení, a to body 103, 104, 105 a 106, přičemž pro informaci dodávám, že ústní interpelace na předsedu vlády jsou již vyčerpány.
Můj třetí a poslední procedurální návrh spočívá v tom, abychom se rozhodli, že zítra budeme jednat do 19 hodin. Interpelace na členy vlády, které začínají v 17 hodin, jsou již pouze dvě, takže je možné zbývající čas do 19 hodin racionálně využít. Projednávali bychom návrhy zákonů v prvém čtení podle schváleného pořadí, a to s tím, že by kluby měly právo vznést právo veta k některým sporným návrhům zákonů.
Slovo má pan poslance Filip, poté budeme hlasovat o předložených návrzích.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, navrhuji, aby se jednotlivé procedurální návrhy hlasovaly jednotlivě. Osobně nesouhlasím s tím čtvrtkem o interpelacích.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Budeme tedy hlasovat o třech procedurálních návrzích, které jsem přednesla. První je procedurální návrh, že dnes od 17 hodin budeme do 19 hodin projednávat blok mezinárodních smluv. Já vás všechny odhlašuji a prosím o novou registraci.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 163, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 163 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 134 vyslovilo 125 a 5 bylo proti.
Můj další návrh směřoval k tomu, abychom zítra od 14 hodin projednali body 103, 104, 105 a 106 ve třetím čtení.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 164 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování 164 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 135 vyslovilo 129 a 3 byli proti.
Třetím návrhem je návrh, že zítra po dvou ústních interpelacích budeme pokračovat blokem prvních čtení.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 165 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 165 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 135 vyslovilo 53 a 66 bylo proti.
(Neklid v jednacím sále.)
Kolegové, doufám, že vám nebude vadit, až zde budeme jednat ještě 24. prosince. Každopádně vám děkuji za vaši ochotu pracovat.
Dalším bodem je
75.
Vládní návrh zákona o úřednících územních samosprávných celků
a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 1162/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr vnitra Stanislav Gross, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně a páni poslanci, já před vás předstupuji s dalším návrhem zákona, tentokráte zákona o úřednících územních samosprávných celků, s tím, že tento zákon bych asi uvedl tím, že netvoří nedílnou součást druhé etapy reformy veřejné správy. Nicméně vytváří jeden - podle našeho názoru - z významných předpokladů, aby další etapa reformy veřejné správy měla skutečně správný právní rámec. A o tom, proč je takto vláda přesvědčena, se zmíním za chvíli.
Tento návrh zákona upravuje dvě základní záležitosti. Za prvé záležitosti pracovních poměrů úředníků územních samosprávných celků s tím, že vytváří některé odchylné záležitosti od obecné normy, tedy zákoníku práce, a za druhé vytváří zákonné předpoklady nebo spíše povinnosti pro vzdělávání úředníků územní samosprávy. Čili to jsou dva hlavní cíle.
Co se týče záležitosti vztahu tohoto zákona k něčemu jinému, nežli je reforma veřejné správy, tak bych zmínil postoj Evropské unie, protože v rámci EU se kladou poměrně velké nároky na to, aby jednotlivé členské země, ale i země kandidující do EU, měly v rámci svého systému fungování veřejné správy dostatečnou tzv. správní kapacitu, která bude schopna převzít, ale také hlavně aplikovat a vymáhat právo Evropského společenství.
***