(17.30 hodin)
(pokračuje Langer)
Hovořím-li o systému odměňování a o kvalitě práce, mám samozřejmě na mysli ne odměňování podle čárek a podle počtu přesčasově odpracovaných hodin, podle počtu služeb o sobotách a nedělích a o svátcích, ale skutečné odměňování podle kvality.
Druhý pilíř vidím v systému vzdělávání znamenajícím, že pracuji na sobě, mám možnost na sobě pracovat, a zejména se mi vyplatí na sobě pracovat, vyplatí se mi vzdělávat, protože to pocítím jak na své finanční složce, tak i v rámci kariérního růstu.
Tím se dostávám ke třetí složce motivace, kterou je kariérní řád. Ten říká, "budu-li svoji práci dělat dobře, budu-li se vzdělávat, budu postupovat", a zejména kariérní řád říká v souladu a v souvislosti se systémem odměňování, že se mi vyplatí postupovat po tom kariérním žebříčku, že rozhodně se mi nevyplatí být pochůzkářem, který si odchodí ten svůj "revír" o sobotách a nedělích, protože ví, že za to dostane víc peněz než ten funkcionář policie, který je připraven vzít na sebe odpovědnost, je připraven jít do řídicí funkce, a paradoxně na to dostává když ne méně než ten pochůzkář, který si odslouží soboty a neděle, tak zhruba stejně, resp. o něco málo více. A to si myslím, že by měl reflektovat kariérní řád i tento zákon.
A čtvrtým pilířem, který chci zmínit v souvislosti s motivací a s prací s lidským potenciálem, je nepochybně sociální program. Tím je míněna dlouhodobá motivace, reakce na celoživotní práci policistů. Dělám-li svoji práci celý život dobře, pak si mohu být jist, že za to budu odměněn v podobě kvalitního a dobře vypadajícího a také dostatečně vysokého důchodu, s tím rizikem ovšem, že udělám-li chybu, podlehnu-li například svodu korupce apod., potom mám smůlu a celý život jsem to dělal zbytečně, protože přicházím skutečně o všechno. Myslím si, že tato metoda by zde měla být uplatňována, a jsem rád, že pan ministr upřesnil ono nedorozumění. Myslím si, že zde měl by být zákon nesmírně tvrdý a jednoznačný. Děláš-li svoji práci dobře, vyplatí se ti to, budeš odměněn; uděláš-li chybu, máš smůlu a odcházíš úplně, nemáš nic.
Současně si v této souvislosti dovoluji připomenout právě problematiku výsluh u policistů a vojáků. Stačí jen připomenout, s jakými důchody odcházejí policisté zhruba ve stejných funkčních zařazeních, jako jsou vojáci. Myslím, že neřeknu panu ministrovi žádné tajemství, že mnohdy jsou ty důchody zhruba na třetinové výši, než je tomu u příslušníků Armády České republiky. Myslím si, že to je chyba, protože pokud chceme, aby policisté svoji práci odváděli skutečně kvalitně a dobře, pokud chceme bojovat proti nástrahám, které skýtá korupční prostředí, pak tomu můžeme čelit pouze a jedině motivací pro to, aby tito lidé svoji práci dělali dobře.
Tolik tedy motivace a ony čtyři pilíře, a já si v souvislosti s tím kladu otázku, jaký je tento zákon a jestli splňuje tyto předpoklady.
Obávám se, že z tohoto zákona až příliš čiší obava z toho, že by někdo mohl dostat více peněz za práci, kterou odvádí, než ten druhý, že by někdo mohl být odměněn více, než ten, kdo svou práci neodvádí kvalitně. Proto si myslím, že tento zákon je postaven koncepčně nepříliš dobře. Já sám tu mám k němu zpracováno zhruba 55 pozměňovacích návrhů. Stačí si jen položit otázku, zda skutečně má generální ředitelství státní služby zabezpečovat problematiku příslušníků bezpečnostních sborů. Já jsem přesvědčen, že v žádném případě, že by žádný takovýto úřad nic takového dělat neměl, pokud jde o bezpečnostní složky státu, a myslím si také, že v tom tento zákon navazuje nebo předjímá služební zákon jako takový a jeho přijetí. Troufám si říci, že i kdyby byl přijat, tak bychom měli udělat maximum pro to, aby například tento koncept tohoto zákona byl vypuštěn - hovořím o § 2.
Stačí připomenout dále § 22 - výběrové řízení na služební místo. Myslím si, že to je zprůměrování podmínek. Je postaveno tak, aby lepší průměr splňoval prakticky každý u policie, a tam právě chybí to strukturování policistů podle toho, zda jsou způsobilí pro to, zastávat určité funkce u policie a v ozbrojených složkách, či nikoliv.
Dále je to § 120 a následující - to je ono odměňování a skutečnost, že policejní funkcionáři vedou složitou evidenci příplatků, přesčasů, pohotovostí, pak se vyplňují tabulky namísto toho, aby lidé byli odměňováni ne podle odsloužených hodin, ale podle toho, jak o těchto hodinách sloužili. Myslím si také, že například § 125 představuje velmi nízké procento osobního příplatku, a myslím, že je signálem a symbolem toho, čemu já říkám jakási nivelizace podmínek a nezohledňování toho, jak člověk svoji práci dělá, jestli ji dělá dobře, nebo špatně.
Myslím si, že tento návrh zákona obsahuje také celou řadu paragrafů, které bych označil jako deklaratorní, které nemají žádný věcný základ a opodstatnění, aby v tom zákoně byly obsaženy, a myslím, že činí tento zákon zbytečně obsažným a zbytečně jej znepřehledňují. Stejně tak obsahuje návrh zákona některé paragrafy, které upravují problematiku, která již existuje a je upravena v jiných zákonech, a já si kladu otázku, zda má být upravena ještě speciálně a dublovat jinou právní úpravu.
Velmi jsem přemýšlel nad tím jak se postavit k tomuto návrhu zákona, právě proto, že to je zákon, který byl velmi dlouho očekáván, který - jak řekl pan zpravodaj - se týká desítek tisíc občanů České republiky, a myslím si, že z tohoto důvodu by nebylo dobré tento návrh zákona zamítat. Stejně tak si ale myslím, že tento zákon vykazuje celou řadu špatných věcí, celou řadu nedomyšlených věcí a celou řadu problematických ustanovení, a my bychom byli znovu postaveni před problém, kterému jsme čelili prakticky dnes a denně, že Poslanecká sněmovna byla nucena v důsledku toho, že nepřišla z vlády kvalitní předloha návrhu zákona, zákon prakticky od podstaty změnit a přepracovat, a když ne od podstaty, tak alespoň přijímat velmi obsažný balík v podobě komplexního pozměňovacího návrhu.
Já si kladu otázku, jestli skutečně toto mělo být úkolem a prací Poslanecké sněmovny. Odpovídám si, že nikoliv, a proto navrhuji, aby tento návrh byl z výše uvedených důvodů vrácen předkladateli k dopracování.
Děkuji vám za trpělivost, se kterou jste vyslechli mé argumenty.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane místopředsedo. Hovořit bude pan poslanec Houzák.
Poslanec Josef Houzák: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, připojuji se k tomu, že se jedná o skutečně dlouho očekávaný návrh zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Očekávání nevyplývá pouze z určitých podmínek pro vstup do Evropské unie, ale také od značného počtu příslušníků bezpečnostních sborů, kteří pracují ve zcela nových podmínkách, a zákonná úprava v současnosti v řadě případů nezabezpečovala jejich sociální zabezpečení ani jejich povinnosti. Svým personálním rozsahem zahrnuje příslušníky policie, Vězeňské služby, BIS, Úřadu pro zahraniční styky, Celní správy a Hasičského záchranného sboru. Ať chceme nebo ne, svým obsahem se přijetí zákonné úpravy dotkne i jejich rodin a jejich zázemí.
To jsou rovněž důvody velkého očekávání přijetí tohoto zákona, které někdy převažují nad stanovením povinností, odpovědností i určitého omezení práv. Zde mám na mysli otázky možnosti podnikání, členství v politických stranách, určitá omezení v účasti na odborové práci včetně práva na stávku. Pokud jde o příslušníky zpravodajských služeb, jde také o omezení jakéhokoliv odborového sdružování.
Zákon přichází s výraznou změnou v trestněprávním postavení příslušníků, kde dochází ke změnám v odpovědnosti ustanovením trestných činů vojenských.
***