(17.20 hodin)
(pokračuje Gross)
To znamená, aby každý příslušník bezpečnostního sboru, který spáchá úmyslný trestný čin, a nejen zvlášť závažný úmyslný trestný čin, tak jak je nyní v textu napsáno, aby byl ochuzen o některé výhody, tedy o nárok na odchodné a výsluhový příspěvek, protože si skutečně myslím, že osoba, která je příslušníkem bezpečnostního sboru a spáchá úmyslný trestný čin, tak by neměla mít na toto nárok. To je tedy jediný kaz, který v průběhu náročného legislativního procesu vznikl, a byl bych nerad, aby tento problém zastínil jinak podle mého názoru přínos, který tento zákon představuje. I když si samozřejmě dovedu představit, že v průběhu legislativního procesu zde můžeme dospět k řadě pozměňovacích návrhů, které budou znamenat vylepšení, a rozhodně se nebráním žádnému pozměňovacímu návrhu, který nepůjde proti smyslu zákona a bude znamenat vylepšení textu, který vláda předkládá.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení zpravodaj Radim Turek.
Poslanec Radim Turek: Děkuji. Pane předsedající, vážené dámy a pánové, projednáváme tisk 1154, vládní návrh zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Když se podíváme do důvodové zprávy, tak zjistíme, že je zde vyjmenována celá dlouhá řada právních předpisů, zákonů, kterými se ošetřuje služební poměr příslušníků bezpečnostních složek, a toto byl jeden z hlavních důvodů i podle slov ministra, který vedl k tomu, aby byl předložen nový návrh, který by se pokusil sjednotit komplexní novelou zákony týkající se tohoto poměru.
Cílem předloženého návrhu zákona je tedy sjednotit právní úpravy služebních poměrů příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru, Vězeňské služby, Celní správy, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Mimochodem týká se to přibližně 72 tisíc lidí, takže si myslím, že je to velmi významný zákon, který si určitě zaslouží naši zvýšenou pozornost.
Za důležitou věc považuji také to, že se návrh zákona snaží sjednotit touto právní úpravou také předpisy, které jsou platné v Evropském společenství. To samozřejmě bude důležité pro další práce a jednání kolem vstupu do EU, ačkoliv nám to výslovně není uloženo.
Za velmi podstatnou pasáž tohoto zákona považuji právě novou konstrukci výplaty mzdových prostředků, které nás sice bude stát přibližně 11 miliard korun. Toto zvýšení si myslím, že je velmi důležitá pasáž, která má ocenit postavení a společenskou prestiž příslušníků bezpečnostních sborů, a myslím si, že je to pasáž, která by bezesporu měla být podporována všemi poslanci v této sněmovně.
Samozřejmě jsou tady některé záležitosti, které mohou vyvolávat polemiku. Některé již zmínil i pan ministr ve své úvodní řeči, jako např. polemika týkající se pasáže záležitosti při spáchání úmyslného trestného činu. Já se domnívám, že při jednání ve výborech můžeme patřičným způsobem ošetřit tuto část zákona. Samozřejmě polemiku může vyvolávat i § 161, kde se hovoří o výsluhách, které byly nárokově zvýšeny až po patnácti letech aktivní služby. Stávající úprava hovoří o deseti letech. Také musím jako zpravodaj zmínit jeden nedostatek, který v tomto zákoně je, a to jsou odkazy na zatím neexistující zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech.
Přes to všechno se domnívám - jak jsem vyjmenoval, zákon se týká 72 tisíc lidí - že je to zákon, na který se tady skutečně velmi dlouho čeká, a i já doporučuji propustit jej do druhého čtení s tím, že určitě by se zpravodaj nebránil prodloužení lhůty nejméně o dvacet dní pro projednávání ve výborech.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan místopředseda Ivan Langer. Druhý bude hovořit pan poslanec Houzák.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, rád se připojím ke konstatování předřečníků, že tento zákon je velmi důležitý, že tento zákon je velmi potřebný a že je dlouho očekávaný. Souhlasím s tím, že tento zákon má skutečně klíčovou roli pro práci příslušníků bezpečnostních sborů, a myslím si, že vzhledem k závažnosti takovéhoto zákona by každému zákonu obdobného druhu měla předcházet velmi pečlivá příprava včetně projednání se zainteresovanými stranami včetně detailního projednání.
Teď se omlouvám, já budu hovořit zejména za policejní část tohoto zákona, tedy s policisty.
Příprava tohoto zákona trvala dlouho, ale nejsem přesvědčen o tom a nejsem si jist, že skutečnost, že něco trvalo dlouho, svědčí také o pečlivosti, se kterou by měl být zákon připravován. Dále si myslím, že do tohoto zákona by se měl promítnout jakýsi koncepční pohled na činnost a fungování policie, a proto při jeho pročítání jsem si kladl otázku, zda je to jeden z řady tzv. úřednických zákonů, tedy zákon, u kterého bych byl schopen používat přívlastky "sterilní", "bezbarvé", "bez jasně definované", třebaže ne obecně sdílené, všemi sdílené vize, zákon, který nechce nikoho popudit a všechny alespoň trochu uspokojit, anebo jestli je to zákon, do jehož paragrafů, odstavců a jednotlivých slov a vět byla vložena nějaká koncepce, určitý pohled na svět.
Hledal jsem tedy takové vnější projevy takové koncepce řízení fungování bezpečnostních složek a hledal jsem je podle svého názoru, že ona koncepce řízení může být dvojího druhu. Může se jednat o tzv. "manažerský přístup", kdy mně jde o kvalitu odvedené práce, a proto vím, že nejdůležitější ze všeho je člověk a jeho motivace, a to motivace ve všech jejích složkách a podobách, anebo může jít za druhé o jiný přístup, který si s určitou nadsázkou troufnu nazvat "odborářský", kdy jeho podstatou je pohled pouze na odpracovanou dobu, nikoliv na výkon jako takový, přístup, který dává všem a všechno a nivelizuje všechno, co je jenom možné, systém, který nepříliš motivuje podle skutečné kvality vykonané práce a který neodměňuje podle takto odvedené kvality práce.
Po podrobném prostudování návrhu zákona jsem dospěl k závěru, že se spíš kloní k druhému přístupu, nikoliv k manažerskému, ale k odborářskému, tedy nejde ani tak o kvalitu, jako o odpracovaný čas a dobu. Osobně to považuji za velkou chybu, protože si myslím, že se jedná o podcenění samotného základu kvalitního fungování jakékoliv instituce, a je jedno, jestli se jedná o policii, ozbrojenou složku, jestli se jedná o ministerstvo, jestli se jedná o obchodní firmu nebo firmu výrobní. Myslím si totiž, že základem jakéhokoliv fungování takovéto instituce je lidský potenciál a práce s lidským potenciálem, a v tomto případě práce s lidským potenciálem policistů.
Jestliže říkám práce s lidským potenciálem, tak já osobně si pod tím představuji jedno, možná příliš jednoduché, možná někomu připadající jako téměř kouzelné slovo, ale nebojím se ho použít, a tím slovem je "motivace". Myslím si, že motivace např. v duchu hesla, že dobře motivovaný policista ve škodovce je pro společnost prospěšnější než policista bez motivace, který sedí v drahém mercedesu. Já si myslím, že takováto motivace by měla být součástí tohoto zákona, že motivace je postavena na čtyřech základních pilířích, a já si je troufnu v tuto chvíli pojmenovat.
Myslím, že jedním z pilířů motivace by měl být samotný systém odměňování, tedy okamžitá reakce na kvalitu práce, která je odvedena v daný okamžik, v tom daném týdnu resp. měsíci.
***